Rezignované konstatování „dnes nelze předvídat nic!“ je v posledních měsících možné slýchat více než často. V hospodářském a podnikatelském životě jsou ovšem prognózy a dlouhodobější plánování nutností, což ve sféře developmentu s jeho dlouhými realizačními lhůtami platí dvojnásob. Jak se s všeobecnou nestabilitou vyrovnává právě český development, na to dává odpověď naše anketa.

„To určitě nikdo netušil, co všechno se na východě Ukrajiny vyrábí!“ – i taková sarkastická poznámka zazněla na jedné z odborných diskusí naší realitní komunity. Ceny všech druhů stavebních materiálů totiž doslova letí vzhůru, nezřídka o desítky či stovky procent, přitom důvody pro takový vývoj leckdo nevidí. Následky jsou zřejmé – zpomalení výstavby a dlouho neviděná prodejní neochota. „Nevíme, za kolik nakonec dům postavíme. S předprodejem proto nikdo nepospíchá,“ říká za všechny developery M. Soural ze skupiny Trigema.

Navzdory narušení celé globální ekonomiky pandemií byly celkové objemy investic do komečních nemovitostí v regionu střední a východní Evropy za rok 2021 v celkové výši 11,07 miliardy eur meziročně vyšší o 6 %, ale současně o 20 % nižší než v roce 2019. Společnost Colliers původně odhadovala, že celoroční objemy pro rok 2022 by mohly dosáhnout více než 12,0 miliard eur, nicméně válka na Ukrajině tento výhled ovlivnila negativně.

Vládní návrh na roční odklad klíčových pasáží nového stavebního zákona (NSZ) je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci ho na sklonku minulého týdne po více než čtyřech hodinách debaty propustili do třetího čtení.

„Pro stabilizaci cen zatím není prostor!“ Lakonické konstatování Marcela Sourala, šéfa skupiny Trigema, čísla dokládají více než výmluvně. Průměrná prodejní cena nového bytu v Praha dosáhla v letošním prvním čtvrtletí částky 145 749 korun za metr čtvereční. A to je o téměř 30 % více než před rokem.

Podle nejnovější analýzy společnosti Savills byl rok 2021 pro český trh skladových a výrobních prostor z hlediska aktivity nájemců historicky nejlepším obdobím, a to i přes nízký objem dokončené výstavby a extrémně nízkou míru neobsazenosti.

Na evropském realitním trhu dnes panuje zásadní nesoulad mezi silnou poptávkou po bydlení a jeho omezenou nabídkou. Tato nerovnováha bude podle studie poradenské společnosti Colliers hnací silou masivního růstu investic do rezidenčních nemovitostí, a to i v podmínkách současné geopolitické a ekonomické nejistoty.

Současné události se do našich životů propíší možná ještě hlouběji než pandemie! – takto střízlivě vidí budoucnost Miroslav Linhart, vedoucí partner pro finanční poradenství společnosti Deloitte. Současně byl ale příjemně překvapen atmosférou na letošním veletrhu MIPIM, kde žádná katastrofická nálada nevládla.

Letos v březnu bylo podle dat České bankovní asociace poskytnuto domácími bankami (bez stavebních spořitelen) 7 800 hypotečních úvěrů, což představuje meziroční pokles o 51,9 %. Také celkový objem bankami sjednaných hypoték se meziročně výrazně snížil. V tomto případě o 47,9 % na 25,193 mld. Kč.

„Posledních pár týdnů přineslo dramatické změny ve vnímání energetických aspektů výstavby. Až dosud jsme tlak na úspory cítili hlavně shora, nyní přichází už také zdola, tedy od našich klientů!“ – takto se k developerské současnosti vyjádřil Tomáš Kadeřábek z Asociace developerů. A turbulentní změny v oblasti výstavby potvrzuje i Simona Kalvoda z České rady pro šetrné budovy (CZGBC): „Všechny plány se změnily!“

První čtvrtletí letošního roku bylo na českém trhu investic do komerčních nemovitostí nejsilnější za několik posledních let. Trh se tak vrátil na úroveň před pandemií. Kontinuálně také roste poptávka ze strany domácích investorů. Velkou neznámou však zůstává, jak se domácí realitní trh vyrovná s dopady války na Ukrajině a očekávanou stagflací české ekonomiky.

Z ryze „realitních“ problémů současné doby stojí za zmínku raketový vzestup cen stavebnin, nedostatek stavařských profesionálů, stále zadrhlé povolování výstavby a leckde i nejistota stran cen nemovitostí, kterou posílil vzestup úrokových sazeb. Na druhé straně si ještě i dnes v málokterém segmentu českého realitního trhu mohou stěžovat na poptávku.

Raketová expanze e-commerce – odpověď „retailu“ na pandemii - nadále zvyšuje poptávku po průmyslových a skladových nemovitostech v celé Evropě, přičemž v roce 2021 bylo v tomto sektoru dosaženo nových rekordů jak v oblasti investic, tak i pronájmu.

Nový stavební zákon měl nabýt účinnosti v červenci 2023, současná vláda jej ale označila za nedomyšlený a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš proto nyní pracuje na jeho novelizaci. Proti odkladu se staví autorka původní verze zákona Klára Dostálová, lidé ze státní správy a soukromých firem pak zase ohledně změn cítí velkou nejistotu.

Další zhoršení dostupnosti vlastního bydlení - takové následky bude mít opětovné zvýšení základních úrokových sazeb. Česká národní banka zvýšila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o půl procentního bodu na rovných 5 %.

Společnost Passerinvest Group, jež v prosinci loňského roku oslavila 30. narozeniny, stojí za urbanistickou proměnou pražské lokality Brumlovka v Praze 4, která patří k největším projektům svého druhu ve střední Evropě.

Na realitní trh České republiky vstupuje největší slovenský developer v oblasti bytové výstavby, společnost Cresco Real Estate. Pro svůj vůbec první rezidenční projekt v Česku si firma vybrala bývalý industriální areál Tesly Holešovice - na místě zanedbaného parkoviště a nevyužívané tovární budovy vznikne moderní rezidenční komplex s téměř pěti sty byty.

„Jednu velkou nejistotu vystřídala nejistota ještě větší!“ Tímto výrokem upozornil Petr Palička, výkonný ředitel společnosti Penta Investments, na hlavní parametr naší současnosti. Dopadům pandemie a války na Ukrajině se samozřejmě neubrání ani český realitní sektor, jakkoli jeho současná kondice je převážně dobrá.

Až 90 % materiálu, který se vytěží ze země, skončí jako odpad. A nejvíce ho vzniká ve stavebnictví. To globálně spotřebuje 60 % všeho vytěženého materiálu a 40 % veškeré vyrobené energie. Tento stav není dlouhodobě udržitelný. Jak ho změnit, tím se zabývá cirkulární ekonomika. Její hlavní tezí pro současné stavebnictví je, že už při navrhování budov je nutné přemýšlet o tom, z čeho budou postaveny a jak se tento materiál bude moci využít po uplynutí jejich životnosti.

Loni se jen v Praze prodalo 7 450 bytů. Meziročně to bylo o 28 % více a šlo o prodejně nejsilnější rok za posledních 13 let. Zatímco poptávka byla enormní, nabídka byla nejnižší za posledních deset let. Aktuálně je na trhu kolem 3 000 nových bytů.