Konec akčních slev, kterými se některé velké banky snažily nalákat klienty k uzavření hypotečního úvěru, vedl k tomu, že průměrná úroková hypoteční sazba na začátku dubna opět nepatrně vzrostla. Ukazatel Fincentrum Hypoindex zaznamenal růst o tři bazické body na 6,3 %.

V závěru března, konkrétně v pátek 24., zavládly v poslanecké sněmovně dlouho neviděné spokojenost a veselí – snad už definitivně bylo schváleno znění nového stavebního zákona. Nutno dodat, že realitní obec, počínaje stavaři, přes architekty až po developery, tak nadšená nebyla. Bez ohledu na to má Česko zákon, kterým se bude řídit výstavba několik příštích desetiletí – přitom občasné opravy a změny nejsou vyloučeny, naopak jsou v této zemi i u klíčové legislativy standardní.

Podle většiny ředitelů stavebních společností (58 %) se tempo růstu cen stavebního materiálu v následujícím roce již zpomalí, a to prakticky na úroveň očekávané inflace. Stavební společnosti (80 %) také proto nenakupují materiál do zásoby, nicméně 46 % z nich aktivně hledá dodavatele i v zahraničí a takřka polovina účastníků citované ankety (47 %) očekává širší využívání alternativních ekologických materiálů. To vše vyplývá z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q1/2023, zpracované společností CEEC Research.

Financování na realitním trhu významně podražilo, a to v relativně krátké době. Dnes je typicky třikrát dražší než v nedávné minulosti, a to v průměru o 400 až 600 bazických bodů. I přesto na trhu nevidíme nadstandardní míru tzv. vynucených prodejů. To je dáno hned několika faktory.

V České republice je dnes 2,5 milionu nejrůznějších budov. To v souhrnu představuje přibližně 600 milionů čtverečních metrů plochy a majetek v hodnotě bilionů korun. A také 35 % emisí škodlivých látek, které Česko vyprodukuje. I z toho je patrné, jaký význam mají pro výstavbu a stavění vůbec unijní aktivity vyjmenované v titulku (a řada dalších), ať už mají povahu deklaratorní, či imperativní.

Až 30 eur za čtvereční metr měsíčně. Do této výše dnes vystoupalo nejvyšší nájemné v nových kancelářských budovách, umístěných v prémiových lokalitách Prahy. Jinak se ale trh administrativních prostor v metropoli pohybuje spíše směrem dolů: řeší kompresi nákladů nájemců, redukci pronajaté plochy a další způsoby omezování měsíčních nákladů firem spojených s provozem kanceláří.

V pátek minulého týdne zavládly v poslanecké sněmovně českého parlamentu dlouho neviděné spokojenost a veselí. Vládní koalice i její opozice spojenými silami schválily věcnou novelu stavebního zákona, navrženého už vládou A. Babiše a schváleného v roce 2021.

Poprvé v historii předstihli privátní investoři v zájmu o komerční nemovitosti institucionální kupce. Loni totiž celosvětově získali komerční nemovitostní aktiva v hodnotě 455 miliard dolarů, což představuje rekordních 41 % z jejich celkového objemu.

Podání správní žaloby proti povolení stavby ještě nutně neznamená, že ji nebude možné realizovat. Je však dobré být obezřetný, aktivně bránit svá práva v soudním řízení a zbytečně se nevystavovat riziku pokut nebo nutnosti stavbu odstranit.

Útoky hackerů na podnikové IT systémy jsou stále častější. Většinou za nimi stojí tzv. business hackeři, kteří chtějí na své činnosti něco vydělat. Zaměřují se na krádeže dat, průmyslovou špionáž či prolomení interních komunikačních systémů firem.

Nástroje umělé inteligence (AI) se dnes dostávají do popředí společenského zájmu a stále více odborníků, jako jsou projektanti, architekti a konstruktéři, hledá způsoby, jak do svých pracovních postupů začlenit různé technologie založené právě na umělé inteligenci.

V roce 2022 trh s rozvojovými pozemky nabídl dvě různé podoby. Zatímco v jeho první polovině tlačil soustavný zájem developerů ceny vzhůru, druhá půlka zaznamenala ze strany těchto tradičních kupujících citelné oslabení poptávky.

Tak jsme se dočkali. Po letech celkem predikovatelného vývoje kancelářského trhu jsou vody nájmu kanceláří v Praze rozbouřené, jak doposud nebyly.

Čtyři pětiny české populace (přesně 82 %) žijících v nájmu v něm plánuje zůstat dlouhodobě, z toho necelá polovina trvale. Přitom - jak ukázal průzkum společnosti Creditas Real Estate - nejdůležitějším parametrem při výběru nájemního bytu je u nás jednoznačně cena, pak následuje lokalita. A hlavně pro mladší lidi s vyšším vzděláním a obyvatele Prahy je důležité, aby byl byt částečně nebo plně vybavený.

V loňském roce představovala nová kancelářská výstavba v Praze přibližně 75 400 metrů čtverečních. I přesto, že se roční objem nově dokončených ploch oproti roku 2021 zvýšil o 34 %, celkově byl pod dlouhodobým průměrem, který činí přibližně 130 000 metrů čtverečních ročně.

Začátek roku 2022 se nesl ve znamení velkých očekávání, válka na Ukrajině však ovšem zájem o nemovitosti oslabila. K citelnému ochlazení realitního trhu přispěly i energetická krize, enormní nárůst cen stavebních materiálů, rekordně vysoká inflace a nejvyšší úrokové sazby u hypoték za posledních dvě dekády – toto vše shrnuje a leccos dalšího přináší ročenka TREND Report, kterou vydává Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí.

Celá země sice žije zuřivým bojem o rozsah valorizace důchodů, ale realitní sektor pozorně sleduje možná už finální scénu boje o obsah novely nového stavebního zákona (NSZ). Zatímco ještě nedávno byli zainteresovaní představitelé sektoru výstavby téměř zoufalí, na sklonku února se věci snad přece jen hnuly pozitivnějším směrem. Intenzívní jednání možná budou mít výsledek, jenž lze kvantifikovat jako 50 % z 50% zlepšení, které měl přinést babišovský NSZ. „Nevýhra“, jak se tomu prý říká v realitních kuloárech, má kořeny údajně především a hlavně v tom, že vládní garnitura nakonec dospěla k závěru, že stávající struktura stavebních úřadů musí být zachována.

Většinu kancelářských nájemců v Brně dlouhodobě tvoří především mezinárodní centra sdílených služeb a technologické firmy. V posledním desetiletí však zájem tohoto typu společností umístit v moravské metropoli své sídlo postupně ochladl.

V celosvětovém měřítku je zhruba třetina celkového bohatství alokována do nemovitostí. Přitom realitní sektor je v globálním porovnání nejvíce populární u nás, kde představuje takřka polovinu majetku těch nejbohatších, zatímco v Evropě je to „jen“ 32 %.