V prvním letošním čtvrtletí se odbyt nových bytů v české metropoli takřka propadl – meziročně se jich prodalo o zhruba 40 % méně, celkem 650 oproti 1050 v loňském prvním čtvrtletí. Neznamená to ale, že by o ně nebyl zájem. Podle průzkumu společnosti Central Group si chce v následujících pěti letech nový byt v Praze pořídit více než půl milionu obyvatel České republiky.

Na rozdíl od některých západoevropských velkoměst, které přistupují k regulacím či dočasným zákazům konceptu Dark Stores, v Praze tento fenomén zažívá svůj boom. Podle expertů ze společnosti Colliers mají Dark Stores spolu s dalším nově se prosazujícím konceptem Cloud Kitchen potenciál zaplnit i méně atraktivní prostory, které dlouhodobě zůstávaly nepronajaty.

Na kancelářské nájemné má jeden z klíčových vlivů dopravní dostupnost, na níž má v metropoli zásadní dopad blízkost linek metra. Poradenská společnost Colliers připravila cenovou mapu kancelářských ploch, která odráží relaci mezi nájemným a trasami metra. Ta napovídá, že za nejvyšší nájemné se kanceláře pronajímají u centrálně položených stanic, nejnižší nájemné je pak v okolí stanic Petřiny či Náměstí Míru.

Bez ohledu na to, že Evropa se s ukončením či omezením dodávek energetických surovin z Ruska vyrovnala poměrně rychle a účinně, požadavek na energetické úspory je stále vysoce aktuální. V jednotlivých segmentech nemovitostí je ovšem v tomto směru situace odlišná.

Ještě na začátku pandemie to vypadalo, že mnohá coworkingová centra či sdílené kanceláře nemohou opatření s ní spojená přežít. Právě na sdílené pracovní prostory, jejichž základní idea je postavena na setkávání, osobní komunikaci a spolupráci, dopadla omezení velmi těžce.

„Zákony procesy nezrychlují!“ To sice advokát Tomáš Běhounek z AK bnt attorneys in CEE tvrdí v obecné rovině, ale míní tím konkrétně nový, dosti klopotně zrozený stavební zákon. Vzhledem k tomu, že autor tohoto výroku se v oblasti realitního práva pohybuje už léta, to není příliš povzbudivá reference – hlavní ideou zmíněné normy je totiž právě zjednodušení a tudíž i zrychlení povolovacích procesů v oblasti výstavby malé i velké.

Propad českého stavebnictví nekončí. Stavební produkce v březnu podle aktuálních dat ČSÚ meziročně klesla o rovných 6 % a navázala tak na únorový propad. Svou produkci snížilo pozemní i inženýrské stavitelství, menší byla i bytová výstavba. Stavební úřady vydaly o 13,3 % méně stavebních povolení, když orientační hodnota povolených staveb v březnu meziročně klesla o 6,3 %.

Pravidelné čtvrtletní bilancování výsledků sektoru průmyslových a skladových nemovitostí (jemuž se mezi profesionály trochu nepřesně říká „logistika“ či „industriál) nebývá poslední dobou příliš vzrušující. Obvykle totiž nepřináší nic nového: výstavba intenzívní, poptávka slušná, volných ploch málo. Jaksi uvnitř tohoto sektoru ovšem přitom probíhají poměrně intenzívní změny.

Velkou překážkou návratu českých firem k jejich růstu je drahé financování. Průměrná úroková sazba podnikových půjček dosáhla na konci prvního čtvrtletí tohoto roku téměř 9 %. Drží se tak na nejvyšších úrovních od roku 2004, odkdy ČNB tento významný parametr hospodářského vývoje monitoruje.

Citlivá, uhlíkově neutrální přestavba dvou sousedních budov bývalé učňovské školy v Ostravě na obytné domy byla právě dokončena. Rezidenční park Hrabůvka nabízí komfortní bydlení reflektující nároky 21. století, jež obohatí parkem s dětským hřištěm a zákoutími pro posezení a setkávání sousedů. S návrhem architektům ze studia AU plan značně pomohl software Wearrecho.

Obchodování s byty, které u nás nikdy nebylo nijak objemné, se v tomto roce ještě zpomalilo, což platí obzvláště pro bytové novostavby. Příčina je jasná: z trhu do značné míry vymizeli „hypoteční“ kupující, protože úrokové sazby jsou všeobecně vysoké. A co je ještě horší – podle mnohých by měly spíše dále růst v rámci boje proti inflaci. Proto není nijak překvapivé, že rezidenční development hledá cestu, jak se s touto situací vyrovnat. A mnozí vidí řešení v orientaci na nájemní bydlení, což ostatně platí i pro stát.

Management většiny developerských společností se domnívá, že o nájemní bydlení bude v blízké době větší zájem než o bydlení vlastnické. V pozadí je mimo jiné ztížená dostupnost hypoték, proto se také řada bytových projektů, původně určených k prodeji, bude nabízet jako nájemní byty.

Pražský kancelářský trh za posledního tři čtvrtě roku zažil pokles výstavby nových kapacit. To se projevilo i v omezení spekulativní výstavby - zatímco před rokem nemělo zajištěného svého nájemce téměř 80 % budov ve výstavbě, nyní se tento podíl snížil na 52 %.

Jen málo pojmů se v diskusi a plánování boje za zdravé a udržitelné životní prostředí v Evropě skloňuje tak často jako fotovoltaika. Zdá se to být logické – slunečního svitu je skoro všude na Starém kontinentu dost a je zadarmo, takže stejně jako vítr je to naprosto ideální obnovitelný zdroj energie. Mnohem hůře ovšem tato sázka na fotovoltaiku vyhlíží, když se začne mluvit o jejím uvedení do praxe.

Během prvního čtvrtletí tohoto roku přesáhl objem investic do českých komerčních nemovitostí 477 milionů eur (zhruba 11,5 mld. Kč), což je výsledek, který výrazně předčil původní očekávání.

V loňském roce metropole vykázala poměrně prudké zvýšení cen nájmů. Vzhledem k působení hned několika vlivů najednou – vysoká míra inflace, válka na Ukrajině a s ním spojený odchod mnoha občanů této země do ČR a nakonec také dlouholetá stagnace úrovně nájemného – došlo k meziročnímu nárůstu o téměř 20 %.

V prvním čtvrtletí letošního roku se v Praze prodalo 650 nových bytů, což je ve srovnání s předchozím čtvrtletím nárůst o 18 %. Meziročně jde o zhruba 38% propad, jedná se však o srovnání s obdobím, kdy se základní úrokové sazby pohybovaly zhruba na polovině současného stavu.

Praha vykazuje - v porovnání měsíců června 2022 a února 2023 - největší nárůst z evropských hlavních měst co do návratu zaměstnanců do kanceláří. A to o 16 % na celkových 54 % fyzické obsazenosti kancelářských prostor metropole od období pandemie – to vyplývá z nedávného průzkumu poradenské společnosti Savills.

Nezbytnou součástí přípravy stavebních záměrů je důkladná analýza zájmového území z hlediska jeho využitelnosti a vhodnosti pro plánovaný projekt. Kromě obvyklých limitů stanovených územně plánovací dokumentací (výška, hmota, podlažnost, funkce atd.) se můžeme často setkat i s omezeními plynoucími z existence různých ochranných pásem. Jaký vliv mohou mít na konkrétní stavební záměr je nezbytné ověřit již v průběhu jeho přípravy.

Český realitní trh tak trochu zamrznul. Byť nejde o žádnou katastrofu, bude na místě se připravit na několik investičně hubenějších let! Tak zhruba vidí současnost i budoucnost Miroslav Linhart, vedoucí partner oddělení finančního poradenství ve společnosti Deloitte.