Nástroje umělé inteligence (AI) se dnes dostávají do popředí společenského zájmu a stále více odborníků, jako jsou projektanti, architekti a konstruktéři, hledá způsoby, jak do svých pracovních postupů začlenit různé technologie založené právě na umělé inteligenci.

V roce 2022 trh s rozvojovými pozemky nabídl dvě různé podoby. Zatímco v jeho první polovině tlačil soustavný zájem developerů ceny vzhůru, druhá půlka zaznamenala ze strany těchto tradičních kupujících citelné oslabení poptávky.

Tak jsme se dočkali. Po letech celkem predikovatelného vývoje kancelářského trhu jsou vody nájmu kanceláří v Praze rozbouřené, jak doposud nebyly.

Čtyři pětiny české populace (přesně 82 %) žijících v nájmu v něm plánuje zůstat dlouhodobě, z toho necelá polovina trvale. Přitom - jak ukázal průzkum společnosti Creditas Real Estate - nejdůležitějším parametrem při výběru nájemního bytu je u nás jednoznačně cena, pak následuje lokalita. A hlavně pro mladší lidi s vyšším vzděláním a obyvatele Prahy je důležité, aby byl byt částečně nebo plně vybavený.

V loňském roce představovala nová kancelářská výstavba v Praze přibližně 75 400 metrů čtverečních. I přesto, že se roční objem nově dokončených ploch oproti roku 2021 zvýšil o 34 %, celkově byl pod dlouhodobým průměrem, který činí přibližně 130 000 metrů čtverečních ročně.

Začátek roku 2022 se nesl ve znamení velkých očekávání, válka na Ukrajině však ovšem zájem o nemovitosti oslabila. K citelnému ochlazení realitního trhu přispěly i energetická krize, enormní nárůst cen stavebních materiálů, rekordně vysoká inflace a nejvyšší úrokové sazby u hypoték za posledních dvě dekády – toto vše shrnuje a leccos dalšího přináší ročenka TREND Report, kterou vydává Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí.

Celá země sice žije zuřivým bojem o rozsah valorizace důchodů, ale realitní sektor pozorně sleduje možná už finální scénu boje o obsah novely nového stavebního zákona (NSZ). Zatímco ještě nedávno byli zainteresovaní představitelé sektoru výstavby téměř zoufalí, na sklonku února se věci snad přece jen hnuly pozitivnějším směrem. Intenzívní jednání možná budou mít výsledek, jenž lze kvantifikovat jako 50 % z 50% zlepšení, které měl přinést babišovský NSZ. „Nevýhra“, jak se tomu prý říká v realitních kuloárech, má kořeny údajně především a hlavně v tom, že vládní garnitura nakonec dospěla k závěru, že stávající struktura stavebních úřadů musí být zachována.

Většinu kancelářských nájemců v Brně dlouhodobě tvoří především mezinárodní centra sdílených služeb a technologické firmy. V posledním desetiletí však zájem tohoto typu společností umístit v moravské metropoli své sídlo postupně ochladl.

V celosvětovém měřítku je zhruba třetina celkového bohatství alokována do nemovitostí. Přitom realitní sektor je v globálním porovnání nejvíce populární u nás, kde představuje takřka polovinu majetku těch nejbohatších, zatímco v Evropě je to „jen“ 32 %.

Domácí realitní trh dnes a nejspíš ani zítra ani zdaleka není a nebude jednotným, homogenním seskupením či útvarem – jeho různé segmenty se nacházejí v často velmi odlišných situacích a tedy mají i jiné perspektivy. Analýza poradenské společnosti Knight Frank takové diference dobře dokládá – v tomto případě na aktuálním stavu a pravděpodobném dalším vývoji segmentu logistiky a maloobchodu.

Financovat development v dnešních značně „tekutých dobách, kdy úrok, ceny i inflace vykazují nebývalé pohyby, není snadnou věcí. Od Františka Jíši, finančního ředitele společnosti J&T Real Estate CZ, jsme se dozvěděli, že k potřebnému kapitálu se lze dostat mnoha způsoby včetně těch méně tradičních.

„Začátek roku byl příznivý, neboť snížení celkové inflace na vyspělých trzích ukázalo, že měnová politika funguje. To nejhorší však ještě není za námi, protože tlaky na jádrové ceny ještě nepolevily,“ říká hlavní ekonom firmy Dun & Bradstreet Arun Singh.

Už loni chabý zájem o hypotéky se nezměnil ani na začátku letošního roku a zůstává velmi slabý. Objem poskytnutých hypoték se v lednu meziročně propadl o 80 %, když banky v prvním měsíci letošního roku poskytly hypotéky za pouhých 6,5 miliardy korun.

Růst cen energií, stavebních nákladů a nájemného, krize v sektoru pohostinství, tlak na soulad výstavby s imperativy ESG a proměny centra Prahy - to jsou podle analýzy poradenské společnosti Colliers hlavní faktory, které v roce 2023 ovlivní český realitní trh.

České společnosti v posledních měsících čím dál, tím častěji čerpají úvěry v eurech, protože financování ve společné evropské měně pro ně vychází levněji. Přestože Evropská centrální banka již sazby kvůli vysoké inflaci také zvyšuje, jsou stále nižší než u České národní banky.

Velká i menší města v ČR poslední dobou pociťují nedostatek vlastního bytového fondu. Řešením může být rezidenční výstavba v kooperaci s profesionálními developery. Při nastavování obchodně-právních parametrů takové spolupráce je ale třeba mít na paměti řadu aspektů včetně zákona o zadávání veřejných zakázek.

Druhý a třetí největší kancelářský trh ČR, tedy Brno a Ostrava, rok ukončily v poměrně pozitivním duchu. Vzhledem k celkově nejisté a ekonomicky obtížné situaci sice nevykazují žádný boom výstavby či nájemní aktivity, ale na druhé straně není vývoj na těchto trzích nijak alarmující.

Ve velkém to na Vltavě začalo velkorysým karlínským River Parkem, pokračovalo například libeňským a nedávno kompletně dokončeným Dockem, když právě dnes je na vltavských březích až výjimečně rušno. Po řece se dá plout, ale také v ní zahynout, praví jedno pořekadlo – každopádně development a výstavba vůbec se v současnosti po Vltavě plaví velmi zdatně. Jistě i proto, že na katastrofální záplavy z přelomu milénia už nikdo nevzpomíná.

„Očekáváme, že rok 2023 bude pro pražský kancelářský trh náročný, zejména v prvním pololetí. Nedávno oznámené propouštění v globálních technologických firmách, které představují i na místním trhu významné nájemce, zvýší tlak na zmenšování prostor, čehož jsme svědky již nyní kvůli malé obsazenosti způsobené hybridním způsobem práce,“ předvídá R. Curran ze společnosti Knight Frank.