Od vstupu do Evropské unie v květnu 2004 se životní úroveň Čechů značně přiblížila západní Evropě. Ale v porovnání se zeměmi, které vstoupily do EU ve stejném roce, však například Poláci a obyvatelé Pobaltských států zaznamenali v posledních dvaceti letech rychlejší růst.

Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) představil rozsáhlou analýzu Prague in the European context. Ve výběru dvanácti hlavních měst studie se kromě Prahy ocitly i Budapešť, Varšava, Kodaň, Stockholm, Vídeň, Mnichov, Amsterdam, Milán, Barcelona, Bukurešť a Sofie. Studie je rozdělena do několika kapitol – bydlení, doprava, práce & studium a volný čas, a srovnává kvalitu života v daných městech. Jak se nám tedy žije v Praze?

V rámci postkomunistické Evropy ČR v Indexu prosperity Česka, který sestavuje, respektive vypočítává Česká spořitelna, dosahuje lepšího hodnocení pouze Estonsko. Ve srovnání se všemi zeměmi Evropské unie se však Česko umístilo na nijak oslnivém 13. místě.

Nová vláda se ještě ani pořádně nerozkoukala a už hodlá podpořit odklad účinnosti nového stavebního zákona – pro konec velmi komplikovaného roku to není tak úplně dobrá zpráva. Lze počítat s tím, že v parlamentu poslanecký návrh odkladu bude i s touto podporou bez obtíží schválen, k čemuž má dojít už v první polovině ledna. Bez ohledu na to poslední čísla ukazují,…

Od nového stavebního zákona mnozí očekávají, že alespoň částečně vyřeší špatnou situaci při povolování výstavby i hlavně nedostatek nově postavených bytů. Někteří však s jeho podobou spokojení nejsou, což platí i pro současnou vládní koalici, a proto se vzápětí po volbách objevily návrhy na jeho změny. Zákon byl už letos v červenci publikován ve Sbírce zákonů pod číslem 283/2021 Sb. Několik ustanovení…

Právě končící rok nám všem sice přinesl nové a vskutku unikátní zkušenosti, ale nazvat ho šťastným nemůže ani ten největší životní optimista. Jeho bezesporu největší událost (jistě ji není třeba pojmenovávat) ještě bohužel neskončila – přejme si tedy do roku právě přicházejícího zejména a hlavně zdraví. Takto začínalo naše loňské přání k Novému roku a tehdy jsme nikdo netušili,…

Pandemie koronaviru a s tím související rostoucí podíl e-commerce na maloobchodních tržbách urychlila dynamiku proměny zákaznického chování a přiměla vlastníky obchodních center, aby se zamysleli nad potřebou zavádění nových služeb a inovací.

Kancelářský trh se vlivem koronavirové krize mění, i když nikoli tak dramaticky, jak se původně čekalo. Kanceláře rozhodně nekončí, práce z domova se nestává natrvalo standardem – potvrdily se její limity a nenahraditelnost osobního kontaktu. Běžný tedy bude spíše hybridní model kombinující práci v kanceláři a doma.

Nižší nájemné a větší výběr volných ploch než v České republice, lepší spojení na Vídeň a Balkán a v neposlední řadě množství významných obchodních firem stejně jako výrobců z oblasti „automotive“ – to vše dohromady stojí za konjunkturou trhu průmyslových a skladových prostor na Slovensku.

Špatný stav budovy, vzhledem ke kterému ji vůbec nelze používat, neznamená, že za ni není třeba platit daň z nemovitostí. Daňoví experti poradenské skupiny Grant Thornton v této souvislosti upozorňují na nedávný zajímavý rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS).

„Deset největších měst Česka tvoří 78 % ekonomiky celé země, stát jim při plánování a rozvoji nesmí házet klacky pod nohy, jak se dosud děje,“ zaznívalo nedávno opakovaně v CAMP-u (Centru architektury a městského plánování) z úst představitelů největších českých měst.

Developerská společnost Sekyra Group už zná architekty dalších tří domovních bloků nové čtvrti Smíchov City.  Nezávislá porota – v jejím čele byl předseda České komory architektů Jan Kasl a dále mj. profesor Tomáš Šenberger z Fakulty stavební ČVUT – v mezinárodní architektonické soutěži vybrala z devatenácti soutěžících deset tvůrců nové podoby Smíchova.

Každá doba vygeneruje vynález, který má ambici změnit či dokonce zachránit svět, vynález, kterému všichni propadnou a který, jak se to alespoň jeví vždy na začátku, určí další vývoj celé společnosti. Některé přežijí a naplní očekávání, jiné skončí v zapomnění. A co čeká vynález dnešní doby – elektromobil?

Peníze lze vydělat jen prací a nikoli jejich tiskem nebo rozdáváním dotací! – slabý respekt před tímto nezpochybnitelným ekonomickým zákonem je podle Marcela Sourala, šéfa holdingu Trigema, jednou z příčin budoucí společenské a hospodářské krize.

Ceny v příštím roce nejspíš porostou mírnějším tempem, určitě nelze očekávat, že by stagnovaly, nebo dokonce klesaly! Tolik k vývoji na dnes tolik sledovaném bytovém trhu Lukáš Kovanda z Trinity Bank. Tato prognóza, na které se shodnou snad všichni, koresponduje s tolik přetřásanou bytovou krizí a narůstající nedostupností bydlení. Celá věc má ale i svůj rub. „Obvykle se v Praze prodá 5 000…

ČKAIT se nedávno v jednom ze svých apelů na politickou reprezentaci vyjádřil pro povinný dozor projektanta na stavbách všech typů. Publikování tohoto apelu na našem webu vyvolalo polemickou reflexi, na kterou vzápětí za ČKAIT reagovala JUDr. Eva Kuzmová – přinášíme vám i tuto reakci.

Celkový objem realitních investic v České republice podle poslední analýzy poradenské společnosti Savills ve třetím čtvrtletí roku 2021 dosáhl úrovně 328 milionů eur, což představovalo 24% pokles oproti předchozímu čtvrtletí, ale současně také meziroční nárůst o 8 %.

Konsorcium developerských firem – Penta Real Estate, Kaprain Group a Sekyra Group – v minulém měsíci dokončilo významnou akvizici. Za zhruba miliardu korun získalo tzv. čtvrtý kvadrant dejvického Vítězného náměstí, tedy tu jeho část, která přiléhá k vysokoškolskému kampusu. „Kulaťák“ se tak po takřka století blíží k dokončení podle projektu architekta Antonína Engela. Ten respektuje platný územní plán i nynější majitelé parcely…

Dnes je dnes, ale co zítra? – zpívá se v jedné pěkné písni. O své zítřky se musí starat každý člověk a obec, natož pak stát. České republice, respektive její politické reprezentaci, leckdo vyčítá, že o zítřky země má jen malý zájem, že jí nějaké důsažnější vize rozvoje v bližší i vzdálenější budoucnosti prostě chybí. V naší anketě jsme zjišťovali, jak tento…

Ani stavebnictví se během posledních dvou let nevyhnulo omezením a ztrátám souvisejícím s pandemií Covid-19. Nejdříve z již probíhajících staveb odcestovali domů zahraniční dělníci, pak bylo po určitou bodu omezeno provádění samotné stavební činnosti a v současné době čelíme obrovskému růstu cen stavebních materiálů i dalších vstupů.