Po novoročním projevu prezidenta Petra Pavla se znovu a intenzivněji otevírá debata o přijetí eura. Česká společnost však nemá jednotný názor. Co by přijetí či odmítnutí znamenalo pro českou ekonomiku či politiku?

Zeptali jsme se předních odborníků, jaký bude rok 2024 pro český byznys, ekonomiku a real estate. Podobným tématům se budeme věnovat na diskusním brunchi 30. 1. 2024 v Mramorovém sále České spořitelny.

V roce 2023 hospodařila vláda s deficitem 288,5 mld. Kč, nicméně ministerstvu financí pomohly příjmy z EU. Bez nich by deficit rozpočtu dosáhl 299,4 mld. Kč. Jedná se o čtvrtý nejhorší výsledek Česka (dokonce horší než v roce 2009, kdy ekonomika čelila dopadům finanční krize). Vyplývá to ze studie dReport společnosti Deloitte.

Objem hypoték poskytnutých bankami v červenci podle aktuálních dat Hypomonitoru České bankovní asociace meziměsíčně klesl zhruba o pětinu (18 %). Projevil se tak každoroční prázdninový efekt, kdy v době školního volna a letních dovolených poptávka po hypotékách pravidelně klesá.

Prázdniny, dovolená na zotavenou, oddechový čas, letní lenošení… Všechna označení období červenec – srpen odkazují k odpočinku, klidu a snad i k meditaci. Dlužno podotknout, že toto paradigma v posledních letech ztratilo svou platnost a ani letos tomu není jinak. A to se týká i těch, kteří působí na českém trhu nemovitostí. Na operativu bude možné zapomenout, ale úvahy o strategii dalšího rozvoje se nejspíš budou na jiný čas odsouvat jen těžko.

Ještě donedávna figuroval jako nejvíce limitující parametr pro získání hypotéky ukazatel LTV. Nutnost mít našetřeno až pětinu hodnoty nemovitosti totiž znamená mít při dnešních cenách připravenou řádově milionovou částku. Výrazný růst úrokových sazeb ovšem způsobil také to, že mnozí žadatelé na hypotéku nedosáhnou, protože se „nevejdou“ do jiného parametru, a to DSTI. Omezení striktně stanovující maximální poměr splátek vůči příjmům žadatele ale od začátku prázdnin končí.

V prvním čtvrtletí letošního roku poklesl objem investic do komerčních nemovitostí ve střední a východní Evropě (region CEE) meziročně přibližně o 57 %. Jde přitom o nepatrně lepší výsledek než v případě celé Evropy, kde se jejich hodnota snížila o 62 %.

Velkou překážkou návratu českých firem k jejich růstu je drahé financování. Průměrná úroková sazba podnikových půjček dosáhla na konci prvního čtvrtletí tohoto roku téměř 9 %. Drží se tak na nejvyšších úrovních od roku 2004, odkdy ČNB tento významný parametr hospodářského vývoje monitoruje.

Během prvního čtvrtletí tohoto roku přesáhl objem investic do českých komerčních nemovitostí 477 milionů eur (zhruba 11,5 mld. Kč), což je výsledek, který výrazně předčil původní očekávání.

Konec akčních slev, kterými se některé velké banky snažily nalákat klienty k uzavření hypotečního úvěru, vedl k tomu, že průměrná úroková hypoteční sazba na začátku dubna opět nepatrně vzrostla. Ukazatel Fincentrum Hypoindex zaznamenal růst o tři bazické body na 6,3 %.

Financování na realitním trhu významně podražilo, a to v relativně krátké době. Dnes je typicky třikrát dražší než v nedávné minulosti, a to v průměru o 400 až 600 bazických bodů. I přesto na trhu nevidíme nadstandardní míru tzv. vynucených prodejů. To je dáno hned několika faktory.

Poprvé v historii předstihli privátní investoři v zájmu o komerční nemovitosti institucionální kupce. Loni totiž celosvětově získali komerční nemovitostní aktiva v hodnotě 455 miliard dolarů, což představuje rekordních 41 % z jejich celkového objemu.

V celosvětovém měřítku je zhruba třetina celkového bohatství alokována do nemovitostí. Přitom realitní sektor je v globálním porovnání nejvíce populární u nás, kde představuje takřka polovinu majetku těch nejbohatších, zatímco v Evropě je to „jen“ 32 %.

„Začátek roku byl příznivý, neboť snížení celkové inflace na vyspělých trzích ukázalo, že měnová politika funguje. To nejhorší však ještě není za námi, protože tlaky na jádrové ceny ještě nepolevily,“ říká hlavní ekonom firmy Dun & Bradstreet Arun Singh.

Už loni chabý zájem o hypotéky se nezměnil ani na začátku letošního roku a zůstává velmi slabý. Objem poskytnutých hypoték se v lednu meziročně propadl o 80 %, když banky v prvním měsíci letošního roku poskytly hypotéky za pouhých 6,5 miliardy korun.

České společnosti v posledních měsících čím dál, tím častěji čerpají úvěry v eurech, protože financování ve společné evropské měně pro ně vychází levněji. Přestože Evropská centrální banka již sazby kvůli vysoké inflaci také zvyšuje, jsou stále nižší než u České národní banky.

Domácí trh hypotečních úvěrů loni zažil katastrofální rok. Objem poskytnutých hypoték se za celý rok propadl o 64 %, když banky – podle aktuálních dat České bankovní asociace (ČBA) - poskytly nové hypotéky za 162 miliard korun.

Během 4. čtvrtletí přesáhl objem investic do českých komerčních realit 330 milionů eur. V meziročním srovnání to bylo o 8 % více, ale když se vyloučí transfery v rámci majetkových skupin a předprodeje, pak jde o 1,67 miliardy eur a 6 % meziroční pokles.

Realitní investiční trh ovlivňují a budou ovlivňovat i v tomto roce zvýšená inflační očekávání a nárůst úrokových sazeb, které zdražují realitní financování. To nutně vede ke zvýšení očekávaných výnosů.

Ekonomiku očekává recese, inflační tlaky sílí, maloobchodní obrat klesá, účty domácností i firem za dodávky energií bobtnají přímo závratně, mzdy reálně klesly o desetinu a úrokové sazby dosahují dlouho neviděné úrovně. Není divu, že se souběžně propadá jak bytový trh, tak trh hypoteční.