Paříž, jedna z nejznámějších světových metropolí, se v posledních letech stala symbolem ekologické transformace a udržitelného urbanismu. Zatímco dříve se metropole zaměřovala hlavně na své historické a kulturní dědictví, dnes se Paříž orientuje na vytváření moderních čtvrtí, které kladou důraz na ekologii, udržitelnost a kvalitu života obyvatel. Tyto iniciativy mohou být inspirací i pro česká města, která hledají způsoby, jak efektivně reagovat na výzvy spojené s klimatickými změnami a udržitelným rozvojem.

„Dostali jsme se do fáze, kdy projekt přestává být snem,” řekl primátor Bohuslav Svoboda (ODS). A skutečně – máme zpracovanou projektovou dokumentaci a dokončenou architektonickou studii, příští rok na podzim by město mělo začít žádat o stavební povolení. Byla podána žádost o posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA), která se nyní projednává. Vltavská filharmonie se předpokládaného harmonogramu drží, otevření je stále naplánováno na rok 2033, ale rozpočet se proměnil – z původních 9,4 miliardy narostl na 11,65 miliardy korun.

Se zvyšujícími se nároky na udržitelnost hledá stále více Čechů úsporněji řešené bydlení – ruku v ruce s tímto faktorem roste i zájem o dřevostavby jako ekologickou variantu k tradičním stavbám. V Česku se však staví ze dřeva méně než jinde v Evropě. V roce 2022 byl v ČR podíl dřevostaveb na výstavbě rodinných domů 14,1 %, v Německu to bylo 29 %, v Rakousku 33 % a ve Švédsku 90 %.

Ostravský koncertní sál je jednou ze tří kulturně zaměřených staveb, které se v ČR aktuálně chystají – ve stavebním procesu je z nich však nejdále. Na rozdíl od Vltavské filharmonie a brněnského Janáčkova kulturního centra už proběhlo oficiální zahájení stavby.

Historická budova na pražském náměstí Republiky 7, známá jako NR7, prochází rozsáhlou rekonstrukcí pod taktovkou společnosti OM Consulting a Crestyl. Neobarokní palác, postavený v roce 1905 podle návrhu architekta Arnolda Heymanna, v sobě skrývá nejen bohatou historii, ale také velký potenciál pro moderní využití. Projekt NR7 se zaměřuje na citlivou obnovu historických prvků, včetně elegantní fasády a točitého schodiště, zatímco interiéry budou modernizovány tak, aby splňovaly nejvyšší standardy současné doby.

Dvorecký most, který spojí Prahu 4 a Prahu 5, se blíží další fázi výstavby. Minulý měsíc začaly přípravy na betonáž vodorovné části mostu, tzv. mostovky nad vodní hladinou. Z montážní plochy u modřanského jezu vyplula speciální loď, která přepravila první část ocelové konstrukce na smíchovskou stranu stavby. Na tuto konstrukci dělníci ze sdružení firem Metrostav TBR, Firesta a Strabag postaví dřevěné bednění, které po montáži armatury a předpínacích ocelových lan naplní betonem.

Dlouho přehlížená barokní budova v ulici Na Příkopě na Novém Městě je od letošního roku opět ozdobena novými i zrestaurovanými kopiemi původních soch. Palác Savarin odstartoval rekonstrukci celého městského bloku.

V centru Ostravy má vyrůst mrakodrap, který se stane nejvyšší budovou v České republice. Investor projektu představil podobu této budovy, přezdívané Slza. Tento návrh zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži, kterou vyhrálo dánské studio ADEPT.

Modernizace železničního nádraží v Pardubicích za více než šest miliard korun, která trvala čtyři roky, je dokončena. Nová jsou nástupiště, zabezpečovací zařízení, trakční vedení i mosty. Přibyla také nová zastávka v centru města.

„Stavební fakulta ČVUT v Praze je otevřená inovaci,“ řekl duchovní otec tvůrčí platformy Wearrecho – unikátního software virtuální reality, ve kterém studenti ČVUT obhajovali své bakalářské práce ve VR. Obhajoba bakalářské práce je velkým krokem pro každého studenta. Je to výsledek půlroční práce, ke které čtyřleté bakalářské studium směřuje. S rychlým tempem inovací je nyní možné obhajobu provést ve virtuální realitě, a co víc – ve Wearrecho.

Na pražském Žižkově došlo k demolici známé věže bývalé telekomunikační budovy, kterou mnozí přezdívali „Mordor“ kvůli její podobnosti se sídlem zla z knižní série Pán prstenů. Developer Central Group nyní představil návrh nové čtvrti, která na tomto místě vznikne. Namísto ostrých hran „Mordoru“ přichází vlna jemných křivek. Architekti ze studia AI Design museli svůj návrh posledních pět let upravovat, původní projekt se třemi stometrovými mrakodrapy odmítlo mimo jiné i UNESCO. Nový plán počítá s jednou dominantní osmdesátimetrovou budovou, doplněnou nižší zástavbou.

Poloprázdné kancelářské budovy, které se po pandemii covidu-19 nepodařilo znovu naplnit pracovníky, a zároveň nedostatek dostupného bydlení – to je realita mnoha měst ve Spojených státech amerických. Tato situace vedla k fenoménu tzv. „zombie towers“, tedy prázdných kancelářských budov. Podle analýz ratingové agentury Moody’s je v USA nejvíce prázdných kancelářských prostor od roku 1979. Zároveň však chybí asi 5,5 milionu bytových jednotek, což ztěžuje situaci na trhu s bydlením.

Náklady na obnovu Ukrajiny, sužované válkou s Ruskem, se pro mezinárodní instituce staly nevyčíslitelnými. Důvody jsou politické – zdroje pomoci nedostačují. O evropských prostředcích na Ukrajině a jejich ničení Ruskem hovořil Tomáš Kopečný, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny.

Po několika neúspěšných návrzích to vypadá, že se budova na nároží Revoluční konečně dočká finální podoby. Architektonickou soutěž od investiční skupiny RSJ vyhrály česko-francouzské architektonické kanceláře PEER a Studio Muoto, nová stavba nejen poskytne veřejnou pasáž, ale dokonce bude levitovat nad barokním domem.

Václavské náměstí, ikonická lokalita v srdci Prahy a nezaměnitelná turistická tepna, prochází výraznými proměnami, které oživují veřejný prostor, přinášejí nové obchody a připravují návrat tramvajové dopravy do horní části náměstí. Tato dějinná křižovatka, která byla dlouho známá především turistickými obchody nabízejícími suvenýry, dnes přitahuje nejen návštěvníky, ale stává se oblíbeným místem pro místní obyvatele.

V říjnu letošního roku se otevře první z oblouků Negrelliho viaduktu v Karlíně, který byl dosud opomíjen. Nový koncept zahrnuje kavárny, sídla startupů, parky a náměstí. Tato proměna má přinést nový život do historické stavby, která spojuje Masarykovo nádraží s Bubny na druhém břehu Vltavy.

Stavba Dvoreckého mostu, který bude měřit 388 metrů na délku a 17 metrů na šířku, byla zahájena v září roku 2022. Nyní, s průběžným dokončováním pilířů a mostních opěr, se práce posouvají směrem do středu Vltavy. Zdeněk Hřib, první náměstek primátora hlavního města pro dopravu, zdůraznil nejen funkční, ale i umělecký a společenský přínos výstavby.

Obchodní dům Kotva na pražském náměstí Republiky se chystá na velkou proměnu. Se začátkem letošního roku uzavřela Kotva své brány a začal proces kompletního vyklízení. Podle dostupných informací by mohla již v polovině roku začít dlouho očekávaná velká rekonstrukce, kterou plánuje investor, společnost PAN EU Kotva Prague, patřící pod Generali Real Estate. Tato společnost dům zakoupila od PSN na jaře 2020.

Na pražském Smíchově se rozhodlo o osudu bývalého kláštera svatého Gabriela, který se nachází na jednom ze smíchovských kopců. Investiční skupina Cimex, kterou vlastní Jana Sobotová a Petr Lukeš, po čtyřech letech příprav odtajnila své plány s tímto historickým areálem. Klášter a přilehlý kostel budou transformovány do podoby luxusního pětihvězdičkového hotelu, který bude doplněn o apartmány.

Pražské Masarykovo nádraží, nejstarší železniční stanice v metropoli, se chystá projít historicky největší proměnou od svého založení v polovině 19. století. Ambiciózní projekt, na který by mělo být vynaloženo 3,4 miliardy korun, má za cíl modernizovat a rozšířit nádraží, přičemž značná část financí může pocházet z evropských fondů.