V tomto roce nabyla účinnosti tzv. velká novela stavebního zákona (zákon č. 350/2012 Sb.). Jedná se o první rozsáhlou změnu této normy od jejího přijetí. Hlavním cílem novely je zpřesnit a zjednodušit některé postupy a instituty stavebního zákona tak, aby došlo ke snížení jejich administrativní náročnosti. Novela by tak měla přispět k urychlení, zjednodušení přípravy a povolování jednotlivých staveb a ke snížení nákladů s tím spojených. Novela upravuje i příslušnost stavebních úřadů, zejména těch speciálních, a to v souladu se zásadou „jedna stavba – jedno rozhodnutí – jeden úřad“. V souladu s tímto cílem se novela dotýká téměř všech procesních postupů upravených stavebním zákonem.
V oblasti územního rozhodování je jedním z hlavních cílů novely rozšíření deregulace, a to zejména na případy, kdy z hlediska veřejného zájmu není třeba v územním řízení rozhodovat. Novelizací je tak rozšířen okruh případů, u kterých se nevyžaduje územní rozhodnutí ani územní souhlas. Volný režim se bude vztahovat zejména na doplňkové stavby u rodinných domů, stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území a rovněž na bazény. Územní řízení může být i nadále spojeno se stavebním řízením, avšak bude vedeno jako jedno řízení, jehož výsledkem bude jedno společné rozhodnutí.
Zkrácené stavební řízení ztratilo smysl
V návaznosti na úpravu územního rozhodování upřesňuje novela i vymezení jednotlivých stavebních záměrů, které pro své provedení nevyžadují ohlášení ani stavební povolení. Podrobněji je upraveno i ohlašování staveb, kdy stavební úřad bude nově u ohlašovaných stavebních záměrů k posílení právní jistoty stavebníka vydávat písemný souhlas s provedením ohlášené stavby. Právo zahájit provádění ohlášeného stavebního záměru je prodlouženo na dva roky a shoduje se tak s platností stavebního povolení.
Stejně jako dosavadní právní úprava zachovává i novela alternativu ke standardnímu stavebnímu řízení v podobě oznámení stavebního záměru stavebnímu úřadu spolu s certifikátem autorizovaného inspektora. Institut tzv. zkráceného stavebního řízení však doznal značných změn. Nově je stavební úřad povinen oznámení stavebního záměru vyvěsit na úřední desce a osoby, které by jinak byly účastníky stavebního řízení, mohou podávat proti záměru námitky, které mají odkladný účinek. Institut zkráceného stavebního řízení tak ztrácí svůj původní smysl a přináší ztížení podmínek pro stavebníky, když se přiblížil standardnímu stavebnímu řízení.
Nově je upraveno i odstranění stavby. Jsou rozšířeny důvody k jeho nařízení, přičemž postup stavebního úřadu se nyní liší v závislosti na důvodu pro odstranění stavby. Možnost dodatečného povolení zůstává i nadále zachována. Nově je vymezen okruh účastníků řízení o dodatečném povolení stavby, jimiž budou kromě účastníků stavebního řízení i účastníci územního řízení, pokud bude v řízení posuzováno umístění stavby nebo změna oproti územnímu rozhodnutí.
Pro urychlení výstavby
Novela se též podstatně dotýká posuzování vlivů koncepcí a záměrů na životní prostředí. Řetězení některých shodných postupů podle stavebního zákona a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí bylo častým důvodem zpoždění výstavby a v některých případech byl systém zneužíván s cílem realizaci některých záměrů prodražit nebo zahájení jejich realizace maximálně oddálit. Novela proto upřesňuje vztah mezi těmito dvěma právními předpisy. Mělo by tak dojít k zjednodušení některých postupů a zároveň by mělo být zamezeno jejich zneužívání. Novela tak např. nově upravuje společné územní řízení a posuzování vlivů na životní prostředí, což by mělo přinést snížení nákladů na řízení vedená před zahájením realizace stavby, či zkrácení lhůt při posuzování vlivů na životní prostředí.
Autorka pracuje jako advokátní koncipientka v AK bnt – pravda & partner.
