Česko se stále potýká s problémem, jak vyrovnat nabídku a poptávku po novém bydlení. Krom nového stavebního zákona, který začal platit od 1. července a jehož cílem je urychlit a zjednodušit stavební řízení, MMR připravuje další novinku týkající se územního plánování. Zatímco dosud proces přípravy a projednávání územních plánů zajišťovala státní správa, nově by tyto kompetence mohly přejít na samotné obce, které by tak mohly rozhodovat o tom, co a kde bude postaveno.
Podle předsedy České komory architektů Jana Kasla současné nastavení přípravu projektů před finální výstavbou zdržuje. „Je to administrativní proces, ve kterém je samospráva závislá na rychlosti, vůli, ochotě a schopnosti státní správy administrovat všechny velmi složité úkony,“ uvedl J. Kasl.
MMR aktuálně připravuje tzv. návrh věcného záměru, který má být předložen před samotným zákonem. „Návrh věcného záměru má být v souladu s touto koaliční dohodou předložen nejpozději v roce 2025,“ uvedl tiskový mluvčí MMR Petr Waleczko. O změnách tak pravděpodobně rozhodnou až noví vládní představitelé po sněmovních volbách příští rok.
Česká komora architektů vítá možnost, aby si samosprávy pořizovaly vlastní územní plány. Podle Jana Kasla by však tato možnost měla být právem, nikoliv povinností. V současnosti je příprava a projednávání územních plánů obcí financována státem, ale po schválení novely zákona by náklady přešly na jednotlivé samosprávy. „Některé obce se bránily, že na to nemají kapacity a peníze. Řešením by bylo, kdyby byla dána možnost pořizovat a schválit vlastní územní plán pro ty obce, které pochopí, že tudy vede cesta k odpovědnému rozvoji sídel,“ uvedl J. Kasl s tím, že zbývajícím obcím by mohl plány zpracovat státní pořizovatel.
Podle architekta by ke zlepšení plánování výstavby v Česku přispěla změna celého systému územních plánů, jejich obsahu a závaznosti. „Při změně obsahu a typu územního plánu by se z plánů mohl stát opět koncepční dokument znamenající dohodu o využití území mezi volenou samosprávou a občany. Samozřejmě musí být respektovány celostátní a krajské záměry, strategické investice, ochrana přírody a krajiny, památek,“ uvedl Jan Kasl.
Navzdory jeho důležitosti, územní plán pro novou výstavbu v Česku zatím brzdí řadu velkých rezidenčních i komerčních projektů. Plány totiž v mnoha lokalitách nejsou aktuální. S tímto problémem se potýká i hlavní město Praha, které se dosud řídí územním plánem starým více než dvacet let. Investoři tak mohou na rozhodnutí, zda bude možné například na pozemcích bývalých průmyslových areálů stavět, čekat i roky. Jedním z příkladů záludnosti změny územního plánu může být aktuální kauza Kasáren Karlín.
Dalším příkladem je oblast Bubny-Zátory v pražských Holešovicích. S rozlohou 110 hektarů je jedním z největších transformačních území v Praze a o jeho budoucnosti se jedná už více než deset let. V prosinci 2020 představilo hlavní město územní studii navrhující bydlení pro až 25 000 obyvatel, kompletní veřejnou vybavenost a velký centrální park. Tato výstavba si však vyžádala změnu územního plánu, ke které došlo až o dva roky později.
Zdroj: seznamzpravy.cz
remspace
