Průměrná teplota v České republice do roku 2040 pravděpodobně stoupne minimálně o 1 °C a v období následujících dvaceti let, 2040 – 2060, až o 2,5 °C. Bude méně mrazových dní a naopak přibude počet těch, kdy teplota překročí teplotu 30 °C. Zvýšení teplot pocítí hlavě obyvatelé Prahy a Brna, kde se dále zesílí vliv tzv. tepelných ostrovů. Vlny veder a období sucha postihnou celou ČR, nejvíce jižní Moravu – takové jsou závěry nejnovější klimatologické studie Matematicko-fyzikální fakulty UK.
Podle výše zmiňované analýzy v příštích letech vzroste množství tropických dnů, tedy takových, kdy je maximální teplota 30 °C a vyšší. V období 2015 – 2039 jejich počet v průměru ročně vzroste o 2 – 6, v letech 2040 – 2060 bude v Česku dokonce o 8 – 12 tropických dnů více. Ještě více poroste počet tzv. letních dní, tedy takových, kdy teplota přesahuje úroveň 25 °C. Pro vzdálenější období 2040 – 2060 jich bude až o 35 za rok více. Poroste také počet vln veder, tedy sérií šesti a více dnů s nadprůměrnými teplotami. Těch bude pravděpodobně až o pět ročně více. Největší nárůst veder přitom má být pozorován na jižní Moravě, v oblasti mezi Znojmem a Hodonínem.
Vedra ekonomice nesvědčí
„Z teplejšího počasí možná mohou mít radost děti o prázdninách, ale na ekonomiku Česka budou mít změny klimatu vážné následky. Vlny veder mají vliv na produktivitu práce, sucha ovlivní zemědělskou produkci. Vedra mohou také výrazně ovlivnit zdraví lidí,“ vysvětluje František Marčík z analytického centra Glopolis, které se mj. zabývá vzájemným vztahem změn klimatu a hospodářského života.
Výsledky citované studie ukazují také na pokles počtu ledových a mrazových dnů pro obě studovaná období i pro oba scénáře. Například ledových dnů (kdy teplota nestoupne přes 0 °C) bude během roku až o 14 méně. Jejich nejvyšší úbytek studie prognózuj pro oblast Krkonoš, Jeseníků, Hostýnsko-Vsetínské pahorkatiny, Českomoravské vrchoviny, Šumavy, Českého lesa a jihu Krušných hor. Ubyde také sněhu, což ostatně pozorujeme už dnes.
Sucha zase nejvíce postihnou Jihomoravský a Středočeský kraj, podle vypracovaných modelů bude v období 2040 – 2060 více než třetina roku bez srážek. Sucha, tedy období, kdy během 6 a více dní spadne méně než 1mm srážek, budou častější, na jižní Moravě a ve středních Čechách takových období bude 20 a více za rok.
Města jako ostrovy tepla
Studie MFF UK také předpokládá, že v následujících desetiletích dojde k zesílení projevů tzv. tepelného ostrova města, čímž se znatelně sníží tepelný komfort obyvatel velkých měst, zejména Prahy a Brna. Konkrétně v Praze je podle vědců nutné počítat s delším trváním vyšších teplot v centrální části města a samozřejmě i se zvýšením nočních minimálních teplot. Počet tropických nocí, tedy takových, kdy teplota neklesne pod 20 °C, se pravděpodobně do roku 2060 zvýší až dvojnásobně.
„Městské oblasti jsou všeobecně teplejší než ´venkov´, protože jsou méně porostlé vegetací a více akumulují sluneční teplo. Problém je také s materiály používanými ke stavbě budov a povrchů ve městech, jako jsou asfalt, beton a sklo, které jsou schopny udržet teplo i celou noc. Komplex těchto faktorů vede ke vzniku takzvaného tepelného ostrova města – tedy situaci, kdy město, nebo alespoň jeho centrální část, vykazuje vyšší teploty ovzduší než okolní venkovská krajina,“ vysvětluje Petr Holub ze sdružení Šance pro budovy.
Adaptace je nutná
Šance pro budovy na základě studie dopadů změn klimatu právě připravuje navazující studii, která již má prakticky odpovídat na hlavní problémy Česka spojené s klimatickými změnami. Některé citované závěry ze studie MFF UK už česká vláda zahrnula do svého strategického plánu Adaptace na změnu klimatu ČR. „Už teď je jasné, že je třeba se na vyšší teploty připravovat. V oblasti budov je důležitá kvalitní obálka budovy. Ta totiž nezadržuje jen teplo v zimě, ale sníží riziko přehřívání a zajistí celoročně stabilní vnitřní prostředí. Pomůže také instalace venkovních stínicích prvků a nočního předchlazení vzduchem, ale také například instalace zeleně v rámci konstrukcí budovy. Všeobecně pak budou potřeba systémy šetřící energii i vodu,“ popsal některé body připravované studie Petr Holub. Kompletní znění studie adaptace na změnu klimatu bude představena v srpnu toho roku.
Foto: Gary Cowles
