„Zelené střechy byly v České republice dlouho vnímány jako estetický, nikoli funkční prvek. Situace se však naštěstí postupně mění, především s potřebou řešit problémy v důsledku klimatických změn, trendem udržitelnosti ve výstavbě i větší podporou ze strany státu,“ říká Jitka Dostálová ze SZÚZ. Především města s minimem zeleně čelí problémům s hlukem, znečištěným ovzduším, přívalovými dešti nebo efektem městských tepelných ostrovů. Zelené střechy mohou být pro města v tomto ohledu nikoli snad spásou, ale jistě některé tyto problémy alespoň zmírňují.
České zelené střechy
Zelené střechy jsou hezké na pohled, ale hlavně funkční a užitečné. „Zelené střechy fungují jako přírodní ekologická klimatizace. Okysličují, ochlazují a zvlhčují okolní vzduch a tím narušují jev městských tepelných ostrovů. Současně přispívají k tepelné stabilitě budovy, snižují tepelné ztráty a chrání nosné konstrukce a hydroizolace proti UV záření,“ vypočítává Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI). Díky rozšiřujícímu se trendu udržitelnosti ve výstavbě jsou zelené střechy vnímány jako normální a běžně dostupný prvek stavby, nikoli jako luxus. Zatím to ale není moc patrné, hlavně ve veřejném sektoru.
Devět soukromých, jedna veřejná
Ačkoli stát výstavbu zelených střech podporuje v rámci programu Nová zelená úsporám, poměr projektů financovaných z peněz soukromých a veřejných, je výrazně vychýlen k prvně zmíněným. „Domnívám se, že města a obce by výstavbu zelených střech na svém území měly podporovat více. Například rakouský Linec už v 80. letech přijal nařízení, že všechny ploché střechy nových budov musí být povinně ozeleněny. Dovedu si představit, že by takové nařízení platilo i v České republice,“ vysvětluje Jitka Dostálová z SZÚZ.
Největší nedostatek zelených střech představuje jejich hmotnost, a tím zvýšené nároky na statiku střechy. Řešením je použití speciální vysoce nasákavé minerální izolace (jiné než pro stavební účely), která je 8krát až 10krát lehčí než běžný sypký substrát (zemina). Díky tomu střechu zatěžuje minimálně, navíc udržuje potřebnou vláhu. „Speciální hydrofilní minerální izolace dokáže zadržovat dostatek vody v suchých obdobích pro zeleň, ale díky retenční schopnosti i v horkých dnech také vodu pomalu odpařovat, a tím ochlazovat nejen konstrukci střechy, ale také zlepšovat mikroklima v jejím okolí,“ říká Marcela Kubů.
S minerální izolací by bylo možné dodatečně ozelenit přes 20 % budov v řadě měst, prakticky jakoukoli stavbu s plochou střechou nebo se sklonem střechy do 15 stupňů. „Skladby s minerální izolací jsou jednoduché na instalaci, údržbu a minimálně zatěžují konstrukci střechy. Ozelenit lze proto i starší střechy, kde původně nebylo počítáno se zátěží zelené střechy. Právě takových budov je v současných městech většina,“ doporučuje Marcela Kubů. Takto by se třeba mohla zazelenat všechna paneláková sídliště.
SF/pb
