Lednové výsledky průmyslové výroby odrážejí pokračující problémy v automobilovém sektoru. „Největší vliv měla výroba motorových vozidel, kde pokračoval pokles v segmentu výroby dílů a příslušenství pro motorová vozidla,“ uvedl Radek Matějka, ředitel odboru statistiky průmyslu ČSÚ. Nové zakázky v automobilovém průmyslu meziročně klesly o 8 %, což je druhý největší pokles mezi sledovanými odvětvími. Situace byla zhoršena i úbytkem zakázek v oblasti výroby kolejových vozidel. „Malou naději alespoň dodává, že by Evropská komise mohla přehodnotit systém dodržování emisních cílů pro automobilky. Původně měl systém platit již v tomto roce a jejich plnění se mělo vykazovat každý rok. Nyní se uvažuje o prodloužení sledovaného období na tři roky, což by automobilkám alespoň trochu ulevilo, “ komentoval situaci analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
Nově je podle analytiků problémem i obchodní válka s USA. Podle Petra Smutného z PwC dokud neodezní rizika spojená s rozehranou celní partií amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jeden den ohlašuje cla a druhý den je ruší, se český průmysl jen těžko vrátí na předcovidovou úroveň a ke stabilnímu růstu.
Hodnota nových zakázek v průmyslu v lednu meziročně klesla o procento. Zakázky ze zahraničí se snížily o 1,3 %, zatímco tuzemské o 0,4 %. Podle Veroniky Doležalové z ČSÚ k poklesu přispěla výroba motorových vozidel i chemický průmysl nebo výroba základních kovů a hutnictví. Naopak pozitivní vývoj zaznamenala výroba počítačů, elektroniky a optických zařízení, kde došlo k růstu nových zakázek. Zvýšení zakázek zaznamenali i výrobci strojů a zařízení. Přesto se v celém průmyslu snížil počet zaměstnanců, a to o 2,1 %.
„V lednu pokračovalo stavebnictví v meziročním růstu, produkce byla vyšší o 8,2 % a růst se odehrával jak v pozemním, tak v inženýrském stavitelství,“ uvedl Radek Matějka z ČSÚ. Pozemní stavitelství vzrostlo o 8,7 % a inženýrské stavitelství o 6,9 %. Zatímco celkové stavebnictví rostlo, bytová výstavba se dostala pod silný tlak. Počet nově zahájených bytů se meziročně propadl o 27 % na 2 553 jednotek, zatímco dokončených bytů bylo jen 1 260, což představuje pokles o 41,1 %.
„I přes relativně vysoké úrokové sazby lze pozorovat zvýšený zájem lidí o čerpání úvěrů na bydlení. Příval peněz z hypotečního na realitní trh naráží na omezenou nabídku nemovitostí, což vede k růstu cen. Zdražování nemovitostí může vytvářet takzvaný FOMO efekt, kdy se lidé začínají obávat, že jim uniká zajímavá příležitost, kterou využijí jiní lidé,“ vysvětlil hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Zdroje: ČTK, Seznam zprávy
remspace
