Novela stavebního zákona, platná od ledna 2018, zcela změnila zaběhlé pořádky. Problém s ní mají nejen stavebnické a developerské firmy, ale také úřady měst a obcí s rozšířenou působností, na které spadla povinnost vydávat tzv. závazná stanoviska. Dříve je totiž vydával vedoucí stavebního úřadu, ale dnes je za ně odpovědný územně plánovací orgán. Mnoho úřadů ale nebylo na tuto změnu připraveno, také jim často chybí zaměstnanci a na závazná stanoviska se tak čeká dlouhé měsíce.
Situace kolem udělování závazných stanovisek je kritická zejména na jižní Moravě. Například v Brně se podařilo v období od ledna 2018 do února 2019 vyřídit pouze 1 657 závazných stanovisek, přičemž podáno jich bylo 3 243. Podobnou úspěšnost ve stejném období mají i sousední Šlapanice, kde bylo požádáno o vydání závazného stanoviska tisíckrát, úřad ale stihl vyřídit jen 450 žádostí. „Novela zasáhla do činnosti odboru velmi negativně, přetížila totiž kapacity mnoha úřadů územního plánování a způsobila tak značné prodlevy při vyřizování této agendy,“ říká Aleš Doležel z odboru územního plánování a rozvoje města Brna a dodává: „Náš odbor již v předstihu před novelou zpracoval organizační změnu, díky které počet zaměstnanců vykonávajících tuto agendu stoupl z původních 6 v roce 2017 na 16 v roce 2019. I přes tato opatření se nám doposud nedaří všechna funkční místa obsadit, což je jeden z důvodů, proč vznikají prodlevy.“
Nedostatek zájemců o pozice na úřadě potvrzuje i tiskový mluvčí města Šlapanice Jakub Mikšovský: „Největším problémem je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil na trhu práce. Úřad se snaží od září 2017 zvýšit počet zaměstnanců, kteří by se této problematice věnovali, bohužel neúspěšně. Opakovaně jsou vyhlašována výběrová řízení, která jsou ale neúspěšná, neboť se do nich nikdo nehlásí. Nově jsme zavedli náborový příspěvek ve výši 60 000 korun, přesto se situace nelepší.“
Brno nestíhá, jiní ano
Zcela jinak ale vidí situaci na jižní Moravě developeři. Podle nich je Brno ve vyřizování závazných stanovisek zoufale pomalé. „Rozeslali jsme stejný dotazník na celkem deset územně plánovacích orgánů po celé České republice. Z odpovědí ostatních měst vyplývá, že nikde jinde než v Brně a v Brně – venkově nepředstavuje získání závazných stanovisek tak vážný časový problém. Z odpovědí rovněž vyplynulo, že zatímco šlapanický úřad skutečně trápí nedostatek pracovníků, v samotném Brně je problém někde jinde, protože zde jedenáct úředníků dokázalo od ledna 2018 do února 2019 vyřídit celkem 1 657 závazných stanovisek. Pro srovnání: v podobně velké Ostravě dokázalo osm úředníků vyřídit za stejné období 2 993 stanovisek. To je více jak dvojnásobně vyšší produktivita,“ říká Tomáš Kaláb, místopředseda brněnské developerské asociace ABRAST.
V ostatních městech České republiky jsou čísla výrazně odlišná. V Ostravě se v období od ledna 2018 do února 2019 podařilo vyřídit 2 993 žádostí z celkového počtu 3 050, v Plzni to bylo 1 028 z 1 423 a v Liberci 1 232 z 1670. V žádném z těchto měst ale nemají úředníci problémy se zákonnými lhůtami. Pokud závazné stanovisko nebylo vydáno, tak to bylo z důvodu vrácení žádosti k dalšímu projednání, kvůli stažení žádosti, případně pokud byla žádost podána k záměrům, pro které se ze zákona závazné stanovisko nevydává.
Kde je jádro pudla?
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků není jediný faktor, který vydávání závazných stanovisek zpomaluje. „Bohužel, řadu žádostí musíme vracet, protože jsou nekompletní nebo v nedostatečné kvalitě. Téměř žádné dokumentace nejsou v souladu s vyhláškou číslo 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb v platném znění. Velmi častým problémem bývá také skutečnost, že v minulosti soulad záměru s územně plánovací dokumentací a cíli a úkoly územního plánování posuzovaly stavební úřady. Tato posouzení byla často v omezeném rozsahu, nedostatečná, až přímo chybná, cíle a úkoly nebyly často posuzovány vůbec. Nyní když soulad s územně plánovací dokumentací, cíle a úkoly posuzují úřady územního plánování, dochází často ke kolizním situacím u téměř totožných záměrů,“ upřesňuje Petr Kolomazník.
Podle Aleše Doležela by pomohlo omezení okruhu posuzovaných záměrů, a to pouze na ty, které lze vzhledem k jejich povaze a podrobnosti územního plánu posoudit. „Posuzování tak marginálních záměrů z územně plánovacího hlediska, jako jsou například změny u vikýřů, přístavby výtahů, stavby plotů, stánků s občerstvením nebo dokonce dílčí změny účelu užívání staveb, zbytečně přetěžuje úřady územního plánování,“ tvrdí.
Vláda pod vedením Andreje Babiše slibuje, že nejen problémy s vydáváním závazných stanovisek vyřeší nový stavební zákon, který by měl vejít v platnost v roce 2021. Odborníci jsou ale k tomuto termínu velmi skeptičtí. „Nedokážeme si představit, že by vláda vydala nový stavební zákon už v roce 2021. Pokud opravdu takový zákon vznikne do dvou let, opět jej budou doprovázet nepřesnosti a nesrovnalosti. Vždyť už dnes existuje téměř dva tisíce zásadních připomínek, které by měly být v novém zákoně reflektovány,“ upozorňuje Tomáš Kaláb.
SF/pb
