Válka na Ukrajině neustává. Rusko pokračuje v útocích, ničení civilních objektů a infrastruktury, včetně energetických zdrojů a oblastí hluboko ve vnitrozemí. Tomáš Kopečný zdůraznil, že i když se české firmy snaží obnovit poškozenou infrastrukturu, často jsou tyto snahy ruskými útoky znovu zmařeny. Jedním z příkladů jsou kogenerační jednotky, které se po ruských zásazích staly prakticky neopravitelnými.
Evropská unie si začíná uvědomovat nutnost vojenské podpory pro investice na Ukrajině. Tomáš Kopečný upozorňuje, že projekty financované z prostředků EU byly již několikrát zničeny, což zdůrazňuje potřebu adekvátní ochrany investic. České firmy se snaží navázat obchodní vztahy na Ukrajině, ale často čelí problému financování. T. Kopečný doporučuje připravit si projekt a hledat finanční zdroje v rámci různých programů pro obnovu Ukrajiny.
„Většinou si na to partner vezme úvěr u ukrajinské nebo české banky, pojištěný například Exportní garanční a pojišťovací společností. Procházíme s nimi i možnosti Evropské investiční banky, Evropské rekonstrukční rozvojové banky a další. Obecně firmám na schůzkách – a chodí jich za námi desítky – radím připravit si projekt, který už vychází z nějakých konkrétních potřeb. S tím projektem je pak vhodné se rozhlížet a posílat ho na všechna místa, kde jsou připravené programy pro obnovu Ukrajiny. Ale na rovinu, je za tím spousta práce. Vyplnit ty formuláře je poměrně náročné a jak jsem říkal od začátku, nebude to žádné dotační eldorádo.”
Největší poptávka na Ukrajině je v oblasti zdravotnictví, energetiky a čištění vody. České firmy se zaměřují na oblasti jako Dněpropetrovská a Charkovská oblast, v součásti takzvané frontové obnovy. Mezi české firmy, které působí na Ukrajině, patří Moravské naftové doly, Škoda JS, Škoda Transportation, a v oblasti zemědělství je největší český investor firma Agromino Petra Krogmana, který dle slov Tomáše Kopečného nemá lehký úkol.
„Zkušenost práce s nimi a podpora jejich aktivit je velmi obohacující a pomáhá pochopit realitu, která dnes na Ukrajině panuje. A to je realita obrovského rozdílu mezi východem a západem země. Východ je bombardován a ničen. To znamená rizika, takže velcí investoři se tam nehrnou a pojišťovat se to nikomu oproti západu nechce. Do západní Zakarpatské nebo Lvovské oblasti sice také některé rakety doletěly a působí škody, ale to, pod čím žijí lidé na východě země, kde není práce, je nesrovnatelné.”
Tomáš Kopečný loňským rokem odhadoval vyčíslení škod na Ukrajině na bilion euro. Dnes už se ale díváme na vyšší částky. „Oficiální čísla se skoro před dvěma lety zasekla na nějakých 486 miliardách dolarů, s tím stále pracuje Světová banka, ačkoliv ukrajinští činitelé dokládají další nové škody. Některé elektrárny, infrastruktura se budou muset stavět celé znova, tam je to doslova spálená země. Bude se to řešit hlavně cestou pojištění investic. Nechci říkat nějaké další hausnumero, protože, upřímně, to číslo se přestalo počítat. Z politických důvodů, neboť ty potřebné zdroje se negenerují. Když například Evropská unie schválila pomoc 50 miliard euro, tak to je číslo o řád nižší, řekněme dvacetinásobně nižší, než kolik je potřeba,“ dodal.
remspace
