Tomáš Ctibor, 4ct
„Doba se změnila do té míry, že bychom v rámci územních plánů neměli definovat stropy, ale minima. Pořád řešíme problém dostupnosti a nedostupnosti, Praha má deficit bytů plus/mínus 100 000 a každý rok se zvětšuje, protože se nestačí dost stavět. Ten problém je ale v celé České republice, není to problém jen Prahy a Brna. Územní plánování a obecně celý ten proces máme pořád nastavený restriktivně, to znamená – omezujeme. Myslím si, že právě debata na začátku o tom: dobře, je tady nějaká příležitost, je tady nová čtvrť. Město nebo stát do ní investovaly v minulosti nebo se chystají investovat do budoucnosti nemalé prostředky do infrastruktury, do vybavenosti a připravenosti toho území. Tak se pojďme bavit, kde je ta efektivita v té konzumaci toho vytvořeného prostoru. Jsou místa na světě, kde se to tak už děje. Jsou místa, která stanovují minimální limity pro zástavbu, pro intenzitu zástavby, zejména v těch pozicích, která jsou takhle výjimečné jako je právě Nová čtvrť.“
„V okolí Brna, v okolí každé aglomerace, vznikají v územních plánech podmínky pro individuální bytovou výstavbu, kterou defacto nikdo neneguje, protože podmínky pro zpracování malého územního plánu vesnice o 200 obyvatelích jsou úplně jiné než pro zpracování územního plánu města jako je Brno, nebo respektivě každého města, které má více než 15, 20 tisíc obyvatel. Nikdo vlastně neuvažuje o tom, že by mezi těmi věcmi měly být už při rozhodování o koncepci, o infrastruktuře, o vybavenosti, o investicích vedené nějaké úvahy o tom, aby centra měla takové podmínky, aby dokázala konkurovat lacinému bydlení.“
„Územní plán by měl vytvářet podmínky, které umožní, aby se stanovovaly parametry zejména u významných čtvrtí jako je třeba Jižní čtvrť, které budou naprosto výjimečným způsobem vybavené infrastrukturou, budou ve výjimečné pozici u řeky, ale současně u historického centra.“
„Město je už natolik velké, že i plánování se děje na základě určitých subcenter, které se potom nějak centrálně propojují. Jižní čtvrť nebo Jižní centrum je jedno z největších subcenter. Celkově jsou naše zkušenosti v poslední době takové, že se spíš vyčkává. Z pohledu našich klientů, kteří jsou soukromní nebo fondů, které hidují peníze, investují do nemovitostí, já cítím to, že se do investic nechtějí moc pouštět, dokud nebudou mít jasno, co územní plán o těch lokalitách bude říkat. Není to jen otázka rychlosti výstavby, rychlosti povolovacích procesů, ale je to i otázka rychlosti investovaných peněz, které bez existence toho územního plánu jsou takové spíš menší, odložené, rozpačité.“
„To, že se staví za hranicí města Brna, není tím, že by tam lidé chtěli bydlet, ale většinově proto, že nemůžou bydlet ve městě Brně. Romantická myšlenka, že budu bydlet na vesnici, kde bude 500 obyvatel, je sice prima, ale pořád tam nemůžou být služby, které město poskytuje. Můžu tam mít mateřskou školu, můžu tam pracovat, ale tím to tak končí. Není tam vyšší vzdělávání, není tam kultura, nebo je limitovaná. To, že se rozvíjí bydlení kolem města Brna je proto, že máme deficit 30 000 bytů a spousta mladých lidí odchází z města, protože tady nemůžou získat bydlení.“
„Rozvojových lokalit je po Brně spousta. Určitě město čeká otázka asi o nějaké spolupráci s devepery, co se týká prioritizace nebo nějakého fahrplánu, tj. v jakém pořadí se budou realizovat. Některé lokality určitě mají náskok, jsou to ty velké projekty typu Zbrojovka, Jižní čtvrť a některé jiné lokality – tam je to složitější, protože tam mají spoustu podmiňujících investic.“
„Zásadní pro subcentra je provázanost na ostatní části města nebo další centra v rámci nějakého konkrétního subcentra. Zároveň to ale musí být nějaký konkrétní mikroorganismus, aby tam opravdu byla ta různorodost a člověk se teoreticky mohl pohybovat pouze v tom daném malinkém okruhu toho prostředí.“
