V situaci, kdy má stavebník pravomocné stavební povolení, nemá ještě úplnou jistotu, že jeho stavba v této podobě vznikne. Stavební povolení je totiž možné napadnout žalobou u správního soudu. Lhůta pro podání žaloby je dva měsíce od doručení stavebního povolení žalobci, kterým bývá nejčastěji některý účastník stavebního řízení. Typicky jde o někoho z vlastníků sousedních nemovitostí, není však vyloučeno ani to, že žalobu podá nějaký environmentální spolek, jenž bude namítat, že by stavební záměr mohl určitým způsobem negativně zasáhnout do životního prostředí. Správní žalobou lze přitom napadnout prakticky vše, co se stavebním povolením souvisí – ať už po stránce právní, věcné nebo procesní, a to včetně podkladových závazných stanovisek dotčených orgánů.
Jak soudní řízení probíhá?
Stavebník je o tom, že byla podaná žaloba, informován soudem. Žalobce je totiž povinen označit tzv. osoby zúčastněné na řízení, tedy osoby, jejichž práv a povinností se stavební povolení nebo jeho zrušení může dotýkat. Typicky se jedná o osoby, které byly předtím účastníky řízení před stavebním úřadem. Předseda senátu tyto osoby vyrozumí o řízení a vyzve je, aby se do něj ve stanovené lhůtě přihlásily.
Účast stavebníka v řízení před soudem tedy není samozřejmá a je nutné na výzvu soudu včas reagovat. V závislosti na tom, jak závažná žaloba je, může být vhodné i oslovení advokáta, který zajistí efektivní hájení práv stavebníka před soudem.
Samotné probíhající soudní řízení stavebníkovi v provádění stavby zásadně nebrání. Žaloba totiž nemá automaticky odkladný účinek a rozhodnutí stavebního úřadu je nadále pravomocné a vykonatelné. Žalobce však může navrhnout, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek. Aby se tak stalo, musí žalobce prokázat, že by realizací stavby vznikla nepoměrně větší újma než přiznáním odkladného účinku a zároveň to, že odkladný účinek nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Při splnění těchto podmínek budou účinky stavebního povolení pozastaveny až do skončení soudního řízení. Je na místě podotknout, že odkladný účinek je žalobám typicky přiznáván v případech, kdy realizací stavby hrozí nenávratný zásah do životního prostředí.
Odkladný účinek žaloby
Co ale s rozestavěnou stavbou? Pokud soud přizná odkladný účinek, nebo nakonec rozsudkem zruší stavební povolení, nesmí stavebník v realizaci stavby pokračovat. V takovou chvíli k tomu totiž nemá žádný právní titul a jakákoliv stavební činnost je fakticky prováděním černé stavby. Nejenže se tím vystavuje riziku pokuty za přestupek podle stavebního zákona, ale pokud je o tom stavební úřad informován, může zahájit řízení o odstranění stavby.
Pokud chce stavebník v takové situaci zabránit škodám na již provedené části stavby a jejich znehodnocení, musí to udělat způsobem, který nebude považován za stavební práce. Když dojde k přerušení či zastavení výstavby, může potom sám stavební úřad nařídit stavebníkovi nezbytné úpravy, které spočívají v její konzervaci.
Zrušení stavebního povolení
V případě, že správní soud zruší stavební povolení, vrací celou věc k novému projednání stavebnímu úřadu, který je vázán jeho právním názorem. Může se stát, že úřad stavbu znovu povolí, protože se v opakovaném řízení podaří odstranit vady, na které soud upozornil. Může ale dojít i k situaci, že na základě právního názoru soudu stavební úřad žádost o stavební povolení zamítne a následně zahájí řízení o odstranění stavby. Stavba však může být v tuto chvíli už v pokročilém stadiu realizace a stavebník na ni už vynaložil nemalé náklady. V takovém případě je možné obrátit se na stát s nárokem na náhradu škody, která vznikla v důsledku zrušení nezákonného rozhodnutí. Ten lze uplatnit prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj.
Autorky působí v advokátní kanceláři Frank Bold Advokáti.
Alžbeta Nemeškalová Rosinová, Julie Balážová
