Podle Martina Krupauera, vedoucího projektového týmu, se na nárůstu cen podílí inflace, ceny stavebních materiálů i náklady na dopracování podrobné architektonické studie. Objem budovy se zvětšil o 13 %, poskytne tři koncertní sály – jeden velký koncertní pro asi 1 800 sedících lidí, druhý komorní s 500 místy k sezení a stání a třetí multifunkční, do kterého se vejde 620 sedících nebo 1 200 stojících lidí.
Kromě samotné filharmonie bude projekt zahrnovat také další stavební úpravy. Patří sem automobilový tunel na nábřeží Kapitána Jaroše, úpravy nábřeží, změny v dopravní infrastruktuře, jako je přeložka tramvajové trati, výstavba nových křižovatek a nového vestibulu metra. Součástí plánu je také nový most propojující Negrelliho viadukt, který bude sloužit nejen železniční dopravě, ale i chodcům. Tento most vznikne v rámci modernizace železnice na Kladno a letiště.
Magistrát usiluje o spolufinancování projektu státem a zvažuje zapojení soukromých investorů. „Jedná se o nárůst o 11,5 %, který byl Komisí hlavního města Prahy pro výstavbu Vltavské filharmonie a Radou hlavního města Prahy v září 2024 akceptován,” řekl ke zdražení projektu Martin Krupauer. „Financování projektu bude vícezdrojové, na nejvhodnějším řešení se pracuje.“
Nebylo by to koneckonců poprvé v historii Evropy, co se výstavba kulturně významné filharmonie prodražila oproti původnímu návrhu. Např. výstavba Elbphilharmonie v Hamburku zdražila kvůli několika faktorům skoro dvanáctinásobně. Původní odhad nákladů byl kolem 77 milionů eur, ale konečná cena se vyšplhala na 866 milionů eur. Hlavními důvody byly změny v designu, špatné plánování a technické problémy během výstavby.
Projekt se stal symbolem špatného řízení veřejných zakázek a vedl ke kritice transparentnosti ve veřejných projektech. Zda pražskou filharmonii čeká podobný osud, zjistíme nejdříve u dalšího milníku v roce 2026, kdy by město mělo mít hotovou dokumentaci a stavební povolení, aby se v roce 2027 mohlo začít stavět.
Když vyšel na světlo vítězný návrh pro pražskou filharmonii, celá Praha zadržela dech. Teď se zdá, že lapáme po dechu ještě jednou – tentokrát z jiného důvodu. „Má potenciál stát se jednou z nejkrásnějších budov Prahy, potažmo světa,“ řekl o filharmonii dánský architekt Bjarke Ingels. Nejoriginálnější ale asi ne, protože dvě stavby jí podobné už existují: jedna zatím na papíře a jedna bude dostavěná v roce 2025.
Jedná se jednak o Suzhou muzeum současného umění, také od ateliéru BIG. Design svými zkosenými střechami a prosklenými stěnami filharmonii nápadně připomíná, byť se liší koncepcí – Suzhou muzeum současného umění je 12 pavilonů propojených zahradou, Vltavská filharmonie je solitérní stavbou.
