Vltava a pražský development

S trochou přehánění a zjednodušení lze říci, že jen málokterý dnes realizovaný velký developerský projekt v Praze nějak nesouvisí s Vltavou – přímo u vody roste třeba Lihovar nebo Modřanský cukrovar, s trochou odstupu zase vysloveně městotvorný Smíchov City, hodně se mluví o území Bubny – Zátory, živo je na Rohanském ostrově. A v delším časovém horizontu se přidá i veřejný sektor, který to jinak s výstavbou budov v metropoli nijak nepřehání.

Vltava v české metropoli, to je především více než 60 kilometrů nábřeží, v centru města obvykle hustě zastavěných a striktně regulovaných, když na jeho okrajích se leckde řeka rozlévá do takřka přirozené nivy. Praha jako většina evropských měst na řece nevznikla náhodou, během staletí pro ni ale existenční a hospodářský význam Vltavy slábl. Vodu má dnes hlavní město ze Želivky a Káraného, výroba a nejrůznější služby se už bez vltavské vody také obejdou. Po průmyslové výrobě ale zůstaly na vltavských březích nejrůznější brownfieldy a právě na těch je nyní development nejaktivnější.

Cukr a líh

„O výstavbě na pozemcích modřanského cukrovaru se uvažovalo už dlouho, původně tady mělo vyrůst obchodní centrum. My jsme se po získání tohoto brownfieldu rozhodli pro vybudování nové rezidenční lokality,“ říká Petr Dušta ze společnosti Skanska Residential. Ta celou lokalitu velmi agilně revitalizuje, když v tomto procesu velkou roli sehrál „participační“ areál Cukrkandl, který už od roku 2018 nabízí lidem z okolí sport, kulturu a třeba i zahradničení. Od loňska se už Modřanech staví, na osmi hektarech tady bude osm stovek bytů, přičemž v celém projektu je – pro Skansku už tradičně – akcentována ekologie a udržitelnost.

Jen o kousek dál se stejně velkoryse rozmáchla společnost Horizon Holding, která k celkovému oživení dlouhou dobu zanedbávaného okraje Prahy na ose Braník – Hodkovičky – Modřany přispěje projektem Záhálka. Ten v sedmi domech nabídne 800 bytů. „Podle našich výpočtů v celé lokalitě bude zanedlouho postaveno kolem dvou tisíců bytů. K životu jejich obyvatel budou zapotřebí obchod i služby, proto naše Zahálka pro tyto účely nabídne 3 500 metrů čtverečních,“ slibuje Michal Holan z Horizon Holding.

O kus dále po proudu a na protějším břehu se zase činí společnost Trigema. Její rezidenční Lihovar – na pozemcích brownfieldu, jehož původ napovídá název projektu – během následujících tří let nabídne zhruba 550 bytů. „Průmyslovou minulost této lokality bude připomínat původní komín, který bude sloužit jako vyhlídková věž. K němu přibude zcela nový komín, který nabídne exkluzívní bydlení,“ říká Marcel Soural, šéf Trigemy.

S Lihovarem má sousedit další rezidenční projekt. „Blízkost Vltavy bude náš projekt připomínat jak tvarem budov a jejich fasádami, tak vodními prvky,“ konstatuje architekt David Chmelař z ateliéru Chmelař Architekti, který je podepsán pod projektem Archa společnosti J&T Real Estate. Projekt má na pražský bytový trh ve dvou etapách dodat více než pět stovek bytových jednotek, ovšem – na rozdíl od Lihovaru či Modřanského cukrovaru, kde se už dávno staví – Archa zatím podstupuje povolovací řízení.

Vltavské (a pražské) limity

„Řeka je plná aktérů a jejich vzájemná komunikace je nutností,“ konstatuje Marek Kundrata z IPR-u. I proto na této instituci vznikl manuál pro výstavbu na Vltavě. „Koncepce pražských břehů“ je ale jen návodem, byť je výsledkem široké diskuse, jejímiž účastníky byli a jsou politici, stavebníci a veřejnost, ale také geologové či biologové. Doporučení jsou jedna věc, praxe výstavby druhá. A pro tu bude zásadním dokumentem nový územní plán Prahy, na kterém se pracuje už více než dekádu. „Metropolitní plán bude schválen během tohoto volebního období,“ tvrdí optimisticky Petr Hlaváček, nově (a opětně) instalovaný na pražském magistrátu coby osoba odpovědná za územní rozvoj metropole. Stejně nadějně P. Hlaváček vidí i budoucnost vltavské filharmonie: „Počítám s tím, že v roce 2028 začneme stavět!“ Dlouhá příprava je podle něj potřebná už vzhledem k tomu, že je třeba vyřešit mnoho souvisejících problémů – tato holešovická lokalita je mj. důležitým dopravním uzlem, kde se stýkají tratě metra, železnice i tramvají nehledě na silný automobilový provoz. Víceméně totožný problém, ovšem v praktické poloze, dnes řeší všichni, kdo na březích Vltavy už staví. Rezidenční projekty, ať už jde o Lihovar, či Zahálku, respektive jejich budoucí obyvatelé mají k „vodě“, která je v intravilánu měst bezesporu nanejvýš atraktivním fenoménem, přímý přístup zatarasený právě dopravou silniční i kolejovou. Využití toho, co Vltava Pražanům nabízí, tak zjevně nebude snadnou záležitostí. Marcel Soural k tomu lakonicky poznamenává: „Jednání s majiteli pozemků na nábřeží je více než komplikované!“

Petr Bým

Kompletní fotoreport z naší konference PRAHA & VLTAVA: Sdílené vize najdete ZDE. Rádi bychom Vás také pozvali na naší další konferenci REAL ESTATE MARKET: Města, budovy a energie 23. března 2023. kompletní program a vstupenky najdete ZDE. Těšit se můžete na čtyři diskusní panely, workshopy a networking. Čeká Vás den plný zajímavých informací a diskusí s lídry českého byznysu a odborníky na development, real estate, architekturu, environmentálně šetrnou výstavbu, urbanismus, investice, finance a technologie.