Oficiální statistiky naznačují, že v hlavním městě žije zhruba 1,3 milionu obyvatel, avšak skutečný počet se pohybuje kolem 1,6 milionu. Toto číslo nebere v potaz ani stále se zvyšující množství dojíždějících pracovníků a studentů, jejichž počet činí dalších přibližně 200 tisíc. Tento rostoucí tlak na infrastrukturu a bydlení vyžaduje zásahy, které město zatím nestíhá plnit. Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, zdůraznil, že roční přírůstek obyvatel vyžaduje výstavbu zhruba devíti tisíc nových bytů, avšak aktuálně se realizuje jen polovina, tedy pouhých pět tisíc bytů ročně.
Představte si Prahu jako nedokončený obraz, jehož paleta ještě čeká na doplnění. Ondřej Boháč tvrdil, že i když se může zdát, že Praha je hotová, realita je jiná. Stavba města musí být neustálým procesem, aby zůstala bezpečná, sociálně prostupná a životaschopná pro všechny vrstvy obyvatel. Dochází k nárůstu populace a infrastrukturnímu tlaku, a to vyžaduje nejen výstavbu nových bytů, ale také vytváření pracovních příležitostí a zlepšení dopravních a sociálních služeb.
David Musil, obchodní ředitel developerské společnosti Penta Investments, poukázal na administrativní obtíže spojené se stavebním procesem, které brzdí plánované projekty. D. Musil uvádí příklad projektu Masaryčka, jehož schvalování trvalo osm let, zatímco samotná stavba jen dva roky. ,,Povolovací proces je nejslabším článkem developmentu. Potřebovali bychom, aby byl rychlý a byl vhodný, aktualizovaný a moderní územní plán,“ dodal David Musil.
Další možností, jak reagovat na rostoucí poptávku po bydlení a pracovních příležitostech, jsou brownfieldy – opuštěné průmyslové nebo železniční plochy, které mohou být přeměněny na nové obytné a komerční prostory. Architekt Pavel Hnilička zdůraznil, že využití těchto prostorů může být klíčem k dalšímu rozvoji města, avšak Praha čelí v této oblasti pomalosti a byrokratickým překážkám.
Vznikající zástavba v severní části smíchovského nádraží jde podle Pavla Hniličky brownfieldům dobrým příkladem. Jde o kompaktní, typicky městské bloky domů s ulicemi, promenádou či vnitrobloky. ,,V případě brownfieldů vyčnívá Praha zejména pomalým řešením těchto věcí. Na Smíchově zabrala realizace patnáct let,“ doplnil.
Ondřej Boháč podotkl, že zdlouhavým a složitým procesem přichází o peníze zejména státní kasa. A vypočítává, že v případě zmiňované nové čtvrti na Smíchově jde zhruba o ztrátu miliardy korun ročně na případných daních, které místo na dopravním uzlu v širším centru české metropole dokáže vygenerovat.
Pavel Hnilička přirovnává tyto opuštěné plochy k nevyužité ruce, která stále chybí, a zdůrazňuje, že se správným přístupem lze vytvořit živé a dynamické komunitní prostředí. Pestrost funkcí, přístupnost pro všechny vrstvy obyvatel a snaha o udržitelnost jsou klíčovými principy, které by měly řídit rozvoj brownfieldů.
remspace
