Předpokladem kvalitní výstavby, ať už se jedná o dálnice, školu či bytový dům, je kvalitní projekt. Nedávno minulá recese ovšem právě projektanty a architekty zasáhla velmi citelně. Velmi slabá poptávka tehdy vedla k značnému propadu cen jejich práce a výsledkem této situace byly a jsou nekvalitní projekty. Hodně frekventovanou problematiku jejich vad a následně odpovědnosti projektantů pro SF zpracoval advokát Josef Černohlávek, specialista pro tuto oblast. Dnes vám nabízíme třetí část jeho článku.
Specifický případ následků vad projektu je situace, kdy v důsledku těchto vad vznikne potřeba víceprací. Termín „vícepráce“ není v českém právu definován, nicméně užívá se velmi často nejen ve stavební praxi, ale i v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Vícepráce bychom mohli definovat jako práce a výkony nad rámec díla definovaného ve smlouvě o dílo.
Náhrada škody nebo sleva?
Praxe přinesla i případ, kdy projektant navrhnul sloupy trakčního vedení, které měly nést jak tramvajové vedení, tak i tělesa veřejného osvětlení. Sloupy tak, jak byly naprojektovány, by však vedení i osvětlovací tělesa neunesly. Přišlo se na to až ve fázi zhotovování realizační projektové dokumentace stavby. Stavební společnost – chtěla-li dokončit své dílo řádně – musela proto zhotovit sloupy masivnější a tím pádem i dražší. Za to pak po objednateli požadovala zvýšení ceny díla právě o rozdíl mezi cenou skutečně zhotovených (masivnějších) sloupů a cenou sloupů podle původního projektu, z níž před podpisem smlouvy o dílo vycházela při své cenové nabídce. Zhotovitel stavby přitom tvrdil, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby tento typ vady projektu odhalil již při jeho předběžné kontrole před uzavřením smlouvy. Objednatel se nárokům zhotovitele na zvýšení ceny díla bránil tím, že podle smlouvy o dílo je cena díla pevná a bez písemného dodatku ke smlouvě o dílo nemůže být zvyšována.
V souvislosti s tím vznikají tyto otázky:
- Pokud by objednatel díla ze svého skutečně zaplatil zvýšené náklady na zhotovení sloupů, mohl by tuto částku požadovat po projektantovi jako náhradu škody?
- Pokud by objednatel zvýšené náklady na zhotovení sloupů neuhradil a zhotovitel díla by je tedy musel zaplatit sám, mohla by nárok na zaplacení rozdílu v cenách sloupů uplatnit vůči projektantovi stavební společnost (a to i když s projektantem nemá žádný smluvní vztah)?
Pokud bude náhradu škody spočívající v dodatečných nákladech na vícepráce vymáhat po projektantovi objednatel, bude důležité, zda se mu podaří prokázat, že mu škoda či jiná újma skutečně vznikla. Škoda je totiž v českém právu definována poměrně restriktivně. Podle § 2894 NOZ je škodou určitá újma na jmění. Za škodu se tak považuje zejména snížení hodnoty majetku poškozeného, ušlý zisk a nově i vznik závazku poškozeného (viz § 2952 NOZ). Soud by proto v případě víceprací však mohl dojít k závěru, že objednateli žádná škoda ve smyslu českého práva nevznikla, protože se hodnota jeho majetku nesnížila – za své vícenáklady získal objednatel dílo o větší hodnotě (v popisovaném případě tedy masivnější sloupy). Je jasné, že toto je dost slabá útěcha pro investora, který fakticky musel vynaložit prostředky navíc, avšak funkce stavby z jeho pohledu zůstala stejná. Bohužel pojetí škody v českém právu bylo a je dosti restriktivní. Objednatel by tedy ve sporu s projektantem musel (např. pomocí znaleckého posudku) prokázat, že za cenu víceprací žádné hodnotnější dílo nezískal a že tedy došlo ke snížení jeho majetku (tj. ke škodě) právě o částku, kterou musel za provedení víceprací zaplatit.
Ve vztahu k projektantovi se objednatel může proti nákladům na vícepráce předem bránit tím, že do smlouvy s projektantem zařadí ustanovení, podle kterého bude mít vůči projektantovi nárok na slevu z ceny projektu nebo na smluvní pokutu v případě, že k vícepracím dojde v důsledku vad projektu. Vzhledem k tomu, že smluvní pokutu je možno sjednat jen pro případ porušení právní povinnosti, je nutné toto smluvní ustanovení formulovat velmi pečlivě.
Zhotovitel versus projektant
Další otázkou je, zda by mohl mít vůči projektantovi nárok na náhradu škody zhotovitel stavby, pokud by nakonec musel provést vícepráce způsobené vadou projektu na své vlastní náklady. V důsledku judikatury Nejvyššího soudu ČR, která v takových situacích jednoznačně preferuje objednatele, je to totiž poměrně častá situace. Domníváme se, že zhotovitel stavby zde narazí na zásadní problém, a to, že nemá s projektantem žádný smluvní vztah – projektovou dokumentaci totiž projektant vytváří obvykle na základě smlouvy uzavřené s objednatelem (investorem). Zhotovitel tedy nebude moci uplatňovat vůči projektantovi nárok na náhradu škody vyplývající z porušení projektantovy smluvní povinnosti podle § 2913 NOZ, protože s ním nemá uzavřenou žádnou smlouvu (zhotovitel stavby přitom není osobou, jejímuž zájmu mělo splnění smlouvy o dílo mezi projektantem a investorem sloužit, která by mohla nárok na náhradu škody z porušení smlouvy také uplatňovat – viz § 2913, odst. 1 NOZ). Stavební společnost zřejmě nebude moci uplatňovat na projektantovi náhradu škody ani z titulu jeho zaviněného porušení zákonné povinnosti podle § 2910 NOZ – v dané situaci projektant obvykle poruší pouze svou smlouvu uzavřenou s objednatelem (tj. povinnost provést dílo řádně) a nikoliv povinnost stanovenou zákonem.
Lze samozřejmě namítnout, že stavební společnost je oprávněna provedení víceprací odmítnout do doby, než bude mít ze strany objednatele smluvně zajištěno jejich zaplacení. Zhotovitel by tedy mohl tvrdit, že dokud nebude uzavřen příslušný dodatek smlouvy o dílo týkající se víceprací a jejich ceny, bude provádět dílo přesně tak, jak to stanoví uzavřená smlouva. Takový postup je z čistě právního hlediska sice možný, ale v praxi si ho zhotovitel často nemůže dovolit – například proto, že ve smlouvě o dílo je zařazeno ustanovení, podle kterého se zhotovitel podrobně seznámil s projektovou dokumentací a potvrzuje její správnost a úplnost. Dříve, než zhotovitel uzavře smlouvu s takovým ustanovením, měl by si dobře rozmyslet, zda je skutečně převzít tuto garanci za kvalitu projektové dokumentace.
Tím, co bylo řečeno o obtížích při vymáhání náhrady škody spočívající v ceně víceprací, však nejsou dotčeny předchozí závěry o obecné povinnosti projektanta nahradit škodu vzniklou na stavbě v důsledku vad jeho projektu.
Autor je advokátem a společníkem AK Ürge & Černohlávek, která byla založena v roce 1998. Ve své právní praxi se zaměřuje na spory ze smlouvy o dílo ve stavebnictví, právní vztahy k nemovitostem, korporátní právo, rozhodčí řízení a obchodní i občanské právo obecně. J. Černohlávek je rozhodcem Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR a je také zapsán jako rozhodce u Mezinárodního rozhodčího soudu při obchodní komoře Rakouska ve Vídni. Další informace o AK Ürge & Černohlávek lze nalézt na www.ur.cer.cz .
