V Praze se stále častěji kupují malé byty, nejvíce garsoniéry a byty s dispozicí 2+kk. Ještě v roce 2016 se takových bytových novostaveb na pražském trhu prodalo 59,2 % ze všech prodaných bytů, letos jejich podíl stoupl už na 70 % prodeje. Vůbec nejrychleji roste poptávka po nejmenších bytech, tedy 1+kk, které letos za první pololetí tvořily již 30 % všech v Praze prodaných nových bytů.
Jak vyplývá ze společných analýz trhu firem Central Group, Skanska Reality a Trigema, aktuální poptávka a situace na trhu logicky, byť se zpožděním, ovlivňuje také podobu samotných projektů a skladbu bytů v nich. „S ohledem na to, že každý metr čtvereční bytu dnes v Praze stojí v průměru přes 100 000 korun, je logické, že kupující kladou velký důraz na efektivitu dispozic,“ říká výkonná ředitelka společnosti Central Group Michaela Tomášková.
Trend zmenšování
Zatímco po odeznění ekonomické krize se plocha nových bytů zvětšovala, v posledních letech se opět pod vlivem růstu cen zmenšuje. Ze statistik Central Group vyplývá, že průměrný byt 1+kk má nyní kolem 30 m2, když ještě před čtyřmi lety to bylo o pět metrů více. Podobné je to u dispozice 2+kk, u níž je nyní průměrná plocha 54 m2, zatímco ještě před čtyřmi lety to bylo 60 m2 , tedy o šest metrů více.
K tzv. mikrobytům oblíbeným v metropolích, jako je Tokio, které nabízejí vše na několika málo metrech čtverečních, ale situace v Praze určitě nesměřuje - byť se na pražském trhu nedávno objevil kuriozní ubytovací prostor 1+kk po rekonstrukci o osmi metrech čtverečních. „Lidé, kteří kupují nové bydlení, požadují určitý standard, a ten se u bytů 1+kk pohybuje od 25 až 30 m2,“ řekla Tomášková.
Bydlení i pronájem
Menší byty o dispozicích 1+kk a 2+kk lidé preferují pro vlastní bydlení i coby investici, tedy jako byt k pronájmu. „Po nájemním bydlení je aktuálně v Praze velká poptávka. Byty koupené na investici z trhu nemizí, ale posilují právě nabídku v nájemním sektoru,“ vysvětlila Tomášková.
Do investování se stále častěji pouštějí čeští investoři – ať již firmy, movité rodiny či jednotlivci, kteří hledají vhodný vedlejší zdroj příjmů. Naopak zájem cizinců v posledních letech mírně klesá. Dnes asi polovinu kupujících ze zahraničí tvoří Slováci, mezi ostatními zeměmi dříve převažovaly postsovětské republiky, v současnosti je ale patrný stále větší zájem ze zemí EU.
Příklon k menším bytům v posledních letech ovšem není dán jen investičními byty nebo poptávkou cizinců. Tím nejpodstatnějším faktorem je změna demografického vývoje. Přibývá totiž single domácností – ať již mezi mladými, nebo naopak staršími generacemi. O malé byty mají zájem také rodiče, kteří přenechají svůj větší byt dětem a sami hledají nové bydlení v menším pohodlném bytě bez nutnosti dalších investic.
SF/pb
