Udržitelně dnes už nestačí – jakou roli hraje při výstavbě/renovaci chytrý návrh?

Architekt, který budově vdechne život i její celkovou podobu, je zodpovědný i za její cenu. Již požadavky na nZEB II změnily přístup architektů a projektantů k jejich návrhu, neboť zvýšily nároky na jejich kvalifikovaný a zodpovědný přístup, který má vést k širšímu dialogu optimálního návrhu a efektivity využití svěřených finančních prostředků stavebníka. Budovy s nulovými emisemi toto ještě dále posouvají.

A jak to vidí účastníci 2. diskusního panelu: Cesty k bezemisním budovám v rámci 2. ročníku konference REAL ESTATE MARKET: UDRŽITELNÁ VÝSTAVBA JAKO INVESTIČNÍ PŘÍLEŽITOST, která se uskuteční již 20. března ve Spojce Karlín?

Štefan Šulek (SOAarchitecture) považuje za klíčové, aby budova zajišťovala příjemné a funkční prostředí nejen dnes, ale i s ohledem na budoucí výzvy: „Chytrý návrh pomáhá zajistit, že budovy nejenže splňují současné standardy udržitelnosti, ale jsou také efektivní, adaptabilní a schopné reagovat na budoucí výzvy. Promyšlené uspořádání prostoru je zásadní pro vytvoření funkčního, efektivního a příjemného prostředí. To zahrnuje nejen estetické aspekty, ale také energetickou účinnost, využití přírodního světla, flexibilitu prostoru a integraci s okolním prostředím.“

Pavel Hotový (AGC Group) upozorňuje na řešení zasklení budovy při architektonickém návrhu: „Chytrý návrh technologií a materiálů je první krok k dosažení úspěšného cíle. Když je projekt ve fázi architektonického návrhu, tak v tu dobu je ideální řešit i samotné vlastnosti a statiku skla. Sklo musí splňovat požadavky na statické zatížení a zároveň i tepelně technické požadavky. S těmito návrhy vždy pomáháme ať již v samotném počátku ve spolupráci s architektonickými studii, nebo i v průběhu realizace stavby.“

Za Centrum pasivního domu Michal Čejka dodává: „Architektonicko-stavební koncept je pro úsporné budovy klíčový. V této fázi může budova získat promyšleným konceptem náskok, který ji snadno dovede k bezuhlíkovému cíli. Často si však bohužel přináší handicap, který je nutné v následujících fázích draze dohánět. V případě nových budov již nebude možné design navrhovat bez vazby na stavební, technologické či realizační části, bez vazby na širší společenskou odpovědnost. Všechny musí být vzájemně provázané. Tento multidisciplinární návrh pravděpodobně nevznikne perem jediného člověka, ale spíše diskusí užšího týmu expertů již ve fázi prvních skic. Právě chytrý návrh budovy je klíčem k nízkým nákladům na realizaci budov s nízkou uhlíkovou stopou.“

Budoucí užívání objektu je zásadním faktorem pro Michaela Blažka (REHAU): „Jestliže mají navržené systémy fungovat s maximální efektivitou, je třeba přistupovat k projektu stejně zodpovědně jako k přírodním zdrojům. Vše začíná od architektonického návrhu a končí u prováděcího projektu. Technický návrh systému musí vycházet jednak ze základní tepelné bilance, ale musí respektovat filozofii používání objektu, respektive každé jeho části. Jen precizně zpracovaný návrh topných okruhů a jejich propojení s dalšími technologiemi (tepelné čerpadlo, zásobníky TUV, chladicí moduly, rozvaděče, rekuperační jednotky, solární panely apod.) zajistí bezproblémový, komfortní a ekonomický provoz. Důležitou součástí je také inteligentní regulace, která řídí celý systém v závislosti na venkovních klimatických změnách, hlídá v případě chlazení rosný bod a přizpůsobuje systém různým režimům, například při větrání, temperování v době nepřítomnosti uživatelů apod.

Jan Řežáb ze společnosti JRD na závěr potvrzuje, že nejdůležitější je správný návrh: „Návrh, návrh, návrh a pak precizní realizace. Čím více času na počátku, tím většinou lehčí realizace a lepší výsledek. Promyšlený a komplexní návrh hraje při výstavbě zásadní roli. Všechny klíčové oblasti návrhu (práce se zelení a vodou, energetická koncepce staveb, snižování uhlíkové stopy materiálů atd…) je třeba dále prohlubovat. A jak konkrétně? Tak o tom až na konferenci! Připravte si bez obav dotazy (i veselé).“    

remspace/Centrum pasivního domu