Petr Michálek, Skanska Residential
Od roku 2024 máme všichni velká očekávání. Doufáme v klesající inflaci, nižší úrokové sazby, pak ale také ve výkonnější ekonomiku a větší důvěru spotřebitelů. To vše má samozřejmě dopad i na trh s novými byty, který se od září minulého roku opět rozhýbal, což vidíme v pokračujícím zvýšeném zájmu kupujících. K dalšímu pozitivnímu vývoji trhu by mělo přispět letošní snížení sazby DPH z 15 na 12 procent u prodeje nových nemovitostí a zároveň postupné snižování hypotečních sazeb. Zároveň začíná postupně nabývat účinnosti nový stavební zákon, jehož degradovaná podoba, odklady termínů, nejasnosti ohledně přípravy digitalizace a Portálu stavebníka včetně špatné komunikace přispívají k nejistotě a zvyšování rizika na straně soukromých i veřejných investorů, ale i samotných úředníků. Projektový development je dlouhodobý byznys, který potřebuje co nejvyšší předvídatelnost prostředí, bohužel situace v roce 2024 je pravým opakem. To, co by měl tento rok také přinést, je stabilizace cen dodávek stavebních prací a snižování cen u řady stavebních materiálů. My ve Skanska, jako dlouhodobý a úspěšný pražský investor, se na výzvy spojené s novým rokem těšíme.
V tomto roce, a přesněji hlavně v jeho druhé polovině, by už konečně mělo do Česka přijít tak dlouho očekávané a odkládané oživení. Spotřebitelská inflace by se měla dostat do blízkosti dvou procent. Růst příjmů domácností (při růstu mezd kolem osmi procent) by se tak v reálném vyjádření měl vrátit do jasně do kladných čísel. Skončí tak období úsporného chování českých domácností, které bylo v posledních několika čtvrtletích tím hlavním, co bránilo české ekonomice v růstu. Směrem k normálu by se měl posunout i doposud stále extrémně napjatý český trh práce. V celé ekonomice tak bude docházet k uklidnění, které sníží nejistotu a dovolí ČNB rychle snižovat úrokové sazby. Výsledkem by tak měla být větší chuť k investicím firem do nemovitostí k podnikání i investic domácností do domů a bytů.
Na trhu s nemovitostmi můžeme díky sníženým hypotečním sazbám a zrušení požadavku na dodržení limitu DTI již nyní pozorovat nárůst v objemu hypotečních úvěrů, signalizující probuzení poptávky po vlastním bydlení. Spotřebitelé by navíc mohli pocítit vyšší kupní sílu díky silné mzdové inflaci doprovázené stagnací cen bytů, díky které byty v reálné hodnotě poklesly během posledních pár let až o 30 procent. Kromě toho by kombinace poklesu úroků a nárůst nájmů mohly vést k opětovnému vnímání nemovitostí jako lukrativní investice. Na rozdíl od poměrně pozitivního očekávaného vývoje rezidenčního trhu v Praze můžeme u komerčních nemovitostí zpozorovat určitou diskrepanci mezi prémiovými prostory na atraktivních lokalitách a staršími, či okrajovými prostory. Otázkou pro další vývoj zůstává, zda je příčinou strukturální změna v poptávce, nebo zda došlo k úplné segmentaci produktů na tomto trhu.
