Netroufám si být tím, kdo bude určovat budoucnost Prahy. Politik je vždycky tím největším blbcem mezi těmi, jimiž se obklopuje při řešení nějakého problému. Vize rozvoje Prahy proto musí být výstupem diskuse odborníků - říká Tomáš Hudeček (TOP 09), první náměstek pražského primátora, jehož cílem je zásadně změnit způsob územního plánování v Praze.
Když řeknu, že jste vpadl do systému pražského územního plánování jako velká voda, moc nepřeháním. Jste si jist politickou podporou- mluvím nejen o ODS, ale nakonec i o samotné „topce“?
Naše strana vznikla na takové krásné bázi sdružování osob se stejným odborným zaměřením. A z nich se vybírá konkrétní osoba, která je reprezentantem toho zaměření v té či oné oblasti. Takže podporou v rámci TOP 09 jsem si naprosto jist. A s novým pražským vedením ODS se v těchto věcech naprosto shodujeme. My přitom do značné míry politiku územního rozvoje Prahy určujeme.
Další podmínkou lecčehos z toho, co navrhujete nebo chcete udělat, jsou určité změny legislativní. Počítáte s tím?
Z těch změn, které máme v plánu nyní a které nepochybně nebudou poslední, úpravu legislativy zatím vyžadují jen dvě. Tou první je náš záměr územní plán Prahy zpracovat v měřítku 1 : 25 000 namísto 1 : 10 000. Je zapotřebí změnit příslušnou vyhlášku a na tom už s ministerstvem pro místní rozvoj pracujeme. A pak je tu nadbytečnost a jistá duplicita dokumentu nazvaného „Zásady územního rozvoje Prahy“. To bude chtít změnu přímo ve stavebním zákonu – a jeho novela se právě projednává v parlamentu.
Ta novela byla minulý týden v prvním čtení schválena parlamentní sněmovnou – není už trochu pozdě?
Je na nás, abychom to tam dodali. Nezbývá nám nic jiného. Ono to zní hrozně, ale skutečně až teprve teď je pro ty změny prostor.
Ze zákona musí mít Praha územní plán do konce roku 2015. Ale začínáte vlastně od nuly a stojí tak před vámi všechny ty nekonečné peripetie „návrh – projednání – rozhodnutí – odvolání – potvrzení rozhodnutí – soud“ a všechno nanovo. Dá se to vůbec stihnout?
Ano. Je to všechno naplánováno tak, abychom to stihli. A možná nám pomůže už zmíněná novela stavebního zákona – tam se pro územně-plánovací procesy navrhují různé změny a některé z nich jdou tím směrem, kterým potřebujeme.
Navrhujete území Prahy rozdělit podle čtyř funkcí (krajina – rekreace – bydlení – produkce) …
Ano a každá ta vrstva v sobě obsahuje i ty funkce, které pro území přinášejí menší zátěž.
To ovšem znamená, že automaticky se v oblasti vymezené pro produkci mohou stavět rezidence. Nebojíte se spekulací a nevítaných pohybů cen pražských pozemků?
Nikoli. To, o čem mluvíte, to je už návazná věc, to se musí řešit následně, a nikoli při územním plánování. Naším hlavním cílem je maximálně omezit prostor pro korupční praktiky a různé jiné nepravosti. A toho dosáhneme především největším možným zjednodušením územního plánu. Mohli bychom v plánu mít dokonce jen dvě barvy, respektive dvě funkce: zástavba – nezastavitelné území. I to jde. Stavebně-technické normy jsou totiž dnes tak přísné, že vlastně vám může být jedno, jestli vedle vašeho domu či bytu stojí jiné bytové domy, továrna nebo hypermarket.
Boj proti korupci je chvályhodný – ale město také potřebuje nějakou vizi rozvoje. Kdosi řekl, že Praha je neustále v jakémsi záklonu za investory či developery. Změní se to?
Já vím, tím developerem bychom měli být my. A budeme – do jara příštího roku by mělo být hotovo zadání pro územní plán, na tom pracují lidé z fakulty architektury ČVUT.
Leckdo by asi očekával vaši osobní účast na tvorbě takového plánu – vy nechcete být tím, co byl Gočár pro Hradec Králové či Haussmann pro Paříž?
Ne, ne, netroufám si být tím, kdo bude určovat budoucnost Prahy. Víte, politik je vždycky tím největším blbcem mezi těmi, jimiž se obklopuje při řešení nějakého problému. Vize proto musí být i v tomto případě výstupem diskuse odborníků. Samozřejmě jsem schopen diskuse na té nejobecnější úrovni, na to stačí selský rozum. Praha je především kulturní křižovatkou a také je tady v relaci k počtu obyvatel nebývale mnoho studentů, což představuje obrovský pracovní a duchovní potenciál. Takže moje vize: Praha kulturní a Praha inovativní.
Možná vám s tou vizí pomůže Ozvučná deska, váš poradní orgán …
Ne, ne, nikoli poradní. Má to být orgán vůči radnici vysloveně kritický a opoziční, měla by to být protiváha našemu politickému směřování. Vlastně by taková instituce měla existovat pro každou oblast činnosti magistrátu.
Podle vašich slov v něm budou také „básníci“. Naše čtenáře by ale určitě víc zajímalo, zdali počítáte i s developery?!
Samozřejmě ano. Jména osob či společností vám neřeknu, ale budou to ti, kteří se v Praze nejvíce angažují. Dohromady budou tvořit velmi podstatnou součást Ozvučné desky, možná pětinu jejích členů. Ale upřímně řečeno – já bych v tomto orgánu skutečně viděl prostor i pro sochaře či básníka.
Několikrát padlo jméno architekta Romana Kouckého jako vašeho poradce …
Padala i jiná jména, pan architekt Koucký je jedním z členů jednoho odborného týmu, které dnes na problematice územního plánování pracují. Možná je na místě říci: já tady v Praze nemám žádné kamarády, ani mezi architekty, ani mezi developery, ani mezi občanskými sdruženími. Myslím, že je to moje velká výhoda.
Bez ohledu na vize či plány se v Praze leccos děje – v chodu jsou poměrně velké rozvojové projekty, které budoucí podobu města a její život zásadním způsobem ovlivní. Jak vidíte jejich budoucnost?
Já vím – Bubny, Smíchov, Žižkov, ale také Trojmezí či Rohanský ostrov. Ale já skutečně nevím, co by se tam konkrétně mělo stát. Já si jen troufám definovat systém, jehož prostřednictvím v takových lokalitách k něčemu dojde.
Jak by měl vypadat?
Na té nejobecnější úrovni: bude tady rozvojová agentura, která bude mít k dispozici městské pozemky a také potřebné pravomoci. Ta v souladu s územním plánem a v diskusi se všemi zainteresovanými, tedy městskou částí, investory, občany a odborníky, dojde k závěru, že na tomto konkrétním místě se postaví to a to, investor či developer zároveň přispěje obci na školu a podobné účely a občanům vybuduje park – a za to dostane příslušné pozemky do pronájmu a k tomu potřebné územní rozhodnutí. V tomto procesu by pro korupční praktiky neměl být žádný prostor. Mimochodem – město už takovou společnost či agenturu vlastně má, jde jen o to, přesměrovat a upravit její činnost. Problémy by neměly být ani s financemi, taková agentura si na sebe vydělá.
Z vašich slov usuzuji, že Praha do budoucna už nebude své pozemky prodávat, ale pronajímat.
Já jsem pro dlouhodobé pronájmy, byť s jejich narůstající dobou se takový pronájem blíží prodeji. Pronájem má pro mne větší logiku, staví se přece vždy na pozemcích města, na jeho území. Historicky vzato se i v této oblasti vývoj pohybuje v takových zvratech – jednou se všechno znárodní, podruhé zase privatizuje. Pronájmy mohou tyhle amplitudy redukovat na rozumnou úroveň.
Zpátky do praxe – co spojení centra Prahy s letištěm?
Ale to je už vlastně rozhodnuto. Bude vlakové – z Masarykova nádraží až na ruzyňské letiště. Nebo metrem do Veleslavína – toto prodloužení trasy A se už buduje – a tam přesednete na vlak. Protáhnout metro až na letiště by bylo moc drahé a také by to bylo kapacitně předimenzované – tolik lidí zase nelétá.
Budete narážet na mnohé: korupční hydru, byrokracii, legislativu i neochotu lidí měnit zaběhané pořádky. Na kolik procent odhadujete své šance?
Zeptejte se za tři roky.
Tomáš Hudeček vystoupí na konferenci Stavebního fóra Real Estate Market > Winter 2012, jejíž už 11. ročník se koná středu 22. února 2012 v hotelu andel´s, Stroupežnického 21, Praha 5. Více informací najdete na webu konference.
