Podle ministra financí Zbyňka Stanjury je zapojení penzijních fondů do oblasti bydlení klíčovým krokem pro zlepšení dostupnosti nájemních bytů. „Je to další z cest, jak umožnit soukromým penězům, v tomto případě penzijním fondům, investovat do bydlení. Je to důležitý prvek pro bytovou politiku s ohledem na skutečnost, že penzijní fondy jsou v následujících letech připraveny investovat až 20 miliard korun,“ řekl poslanec Jiří Havránek. Tento plán je součástí širšího balíčku nástrojů, jako jsou dotace a zvýhodněné úvěry pro obce. „Může to pomoci i s dostupností bydlení, neboť by bylo k dispozici více bytů,“ řekla Zuzana Chudoba, zakladatelka poradenské BTR Consulting.
Penzijní fondy se tedy podle plánovaných změn mohou nově zapojit do investic do nájemního bydlení, a to například prostřednictvím nákupu dluhopisů nebo cenných papírů firem, které se zabývají nájemními byty, nebo investicemi do nemovitostních fondů. Momentálně jim to zákon zakazuje, ale změnou legislativy by mohli investoři v oblasti důchodového připojištění začít financovat nové projekty.
Podle odhadů by penzijní fondy mohly v následujících letech investovat až 20 miliard korun do výstavby nájemních bytů. Na konci loňského roku měly penzijní společnosti ve správě přibližně 600 miliard korun. Pokud bude nová legislativa schválena, mohou investovat až 20 % těchto prostředků do nájemního bydlení. To by mělo přinést miliardy korun do oblasti výstavby.
I když se očekává přítok velkého množství peněz na trh, odborníci varují, že výsledky se mohou dostavit až s větším zpožděním. „Je to věc, která se připravuje už nějakou dobu. Za nás je to smysluplný nástroj, který nám otvírá možnost k další diverzifikaci klientského portfolia,“ uvedl mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček.
Alena Schillerová zastává názor, že problém tuzemského trhu s bydlením není nedostatek kapitálu, ale pomalost stavebního řízení a s tím související pomalá výstavba. Avizovaný návrh proto podle ní nebude mít na řešení krize významný vliv a pokládá za nereálné, že se ho podaří za nynější vlády schválit. Rovněž partner KPMG odpovědný za sektor nemovitostí Pavel Kliment sdělil, že problém s nedostatkem kapitálu rezidenční trh netrápí. Hlavní příčinou nedostupnosti je podle něj zdlouhavý povolovací proces, kdy povolení nového projektu trvá deset až 15 let. „S největší pravděpodobností tak nastane situace, kdy prostředky penzijních fondů nebude možné v plánované výši do výstavby bytů investovat,” řekl.
Vláda se však nespoléhá pouze na změnu pravidel pro penzijní fondy. Součástí širšího plánu je i podpora obcí v podobě dotací a zvýhodněných úvěrů na výstavbu dostupného nájemního bydlení – vláda na tuto oblast připravila sedm miliard korun. Tyto prostředky mají pomoci financovat vznik nových bytů pro lidi s nízkými příjmy. Příkladem může být projekt ve Znojmě, kde s podporou ve výši 237 milionů korun vznikne 97 nových bytů.
„Podle našich analýz chybí jen na pražském trhu zhruba 50 000 bytů a tento deficit se každý rok prohlubuje o dalších asi 5 000 bytů. V celé ČR je potřeba postavit okolo 47 500 bytových jednotek ročně, ať už z důvodu demografie nebo technického zastarávání. Průměrná roční výstavba v ČR je ale za posledních deset let pouze 32 700 bytů. Každý rok nám tak vzniká deficit asi 15 000 jednotek. I zde platí, že hlavním problémem je spíše pomalý povolovací proces, než nedostatek kapitálu,“ dodal Pavel Kliment.
Zdroj: Novinky, Seznam Zprávy
remspace
