Svět real estate, byznysu a marketingu očima žen – neobvyklou perspektivu nabídla konference remspace

Lenka Preslová (Female Leaders in Real Estate): „V nemovitostech se pohybuji více než dvacet let, a stále mě to baví. Jestli je dnes v real estate málo žen, tak před dvaceti lety se tento počet blížil nule. Některé začátky byly nepříjemné. Docela dlouhou část svojí kariéry jsem měla pocit, že na rozdíl od svých mužských kolegů musím dokazovat, že na to mám. V návaznosti na tyto zkušenosti jsem založila organizaci FLIRE (Female Leaders in Real Estate) – uvědomujeme si totiž, že v životě ženy sladění osobního života a kariéry může být obtížné. Ve FLIRE se soustředíme na to, abychom o tom mohly mluvit a abychom pomohly ženám být mnohem více zastoupené ve vedení firem. Podporujeme ženy, aby se nevzdávaly svých cílů a snažíme se, aby jejich práce nebyla nepřiměřeně těžkým úkolem.“

Aneta Martinek (#HolkyzMarketingu): „S kolegyní jsme si založily firmu, abychom mohly mít děti. Při zakládání jsme k tomu přistupovaly tak, že chceme mít vyvážený pracovní a osobní život. Zažily jsme pracovní prostředí, která byla toxická i třeba v rámci pracovního nátlaku. Tak jsme si založily firmu, která respektuje to, jak fungujeme, jak to chceme mít nastavené.“

Markéta Baginská (Podnikání pro Holky): „Do online marketingu jsem se zamilovala, protože mi umožnil všechno, co mám dnes, a je v něm velká volnost. Pro ženu může být těžké být v podnikání, může být snadné si myslet, že jsme v některých situacích samy. Dostala jsem se do situací, kde jsem měla tento pocit. Postavila jsem si svoje podnikání jinak – věděla jsem, že když chci budovat firmu, tak ji chci budovat tak, aby to bylo svobodně a měly jsme tam volnost.“

Jana Sečkářová (Natland Group): „Moje kariéra byla pestrá i předtím, než jsem se dostala do developmentu, tam jsem ale začínala úplně od začátku. Když jsem přišla do developmentu, tak mi dva moji kolegové stavaři v podstatě sdělili, že já to nikdy nemůžu řídit, protože zaprvé jsem žena, a zadruhé nejsem stavař. Současně hodně čerpám z našich ženských týmů, které se nám podařilo ve společnostech, mimo jiné v Natlandu, nastavit. Musím říct, že ženy, které v těch týmech jsou, jsou ženy, které mají tu kvalifikaci a kompetenci, a kdykoliv jsem dala ženy do vedení, tak se mi to vždycky vrátilo.“

Ženy zůstávají nevyužitou ekonomickou příležitostí v hodnotě 6 bilionů dollarů. Právě o tolik by podle PWC vzrostlo HDP členských zemí OECD, pokud by dosáhly stejné míry zaměstnanosti jako Švédsko, kde pracuje téměř 80 % žen. U nás je to necelých 70 %, a to se toto číslo v České republice hodně zvýšilo. V České republice neexistuje žádný zákon, který by ovlivňoval podíl mužů a žen v pracovním prostředí. I přesto se účastnice konference shodly, že namíchané týmy mají obrovskou přidanou hodnotu. „Namíchané týmy jsou zpravidla mnohem úspěšnější a mají lepší výsledky, jde o to najít způsob, kterým mohou tyto dva týmy spolupracovat, jak mohou tyhle dva světy fungovat,“ řekla Lenka Preslová.

A jaký je pracovní život v primárně mužském oboru? Podle Lenky Preslové byla spousta pravidel historicky nastavena muži, protože historicky byli u vedení muži – to je naprosto přirozené, a v opačném případě by to bylo stejně. „Žijeme ve světě, který byl nastavený a nadesignovaný pro muže, a snažíme se teď sladit a přetvořit ten svět tak, aby vyhovoval všem. Aby vyhovoval i ženám, aby se v něm uměly uplatnit,“ řekla. Jana Sečkářová dodala: „Pravdou je, že pakliže pravidla nastavují muži, tak logicky svět bude vypadat více podle těch pravidel. Pohybujeme se ve světě, který je mužský primárně i kvůli tomu, že si tyto obory volí muži, v technických oborech bude víc mužů, protože k tomu inklinují. Je to velmi těžký obor a většina žen si to nezvolí. Na druhou stranu spousta žen, které znám, jsou v tom oboru opravdu dobré. Mám velkou pokoru k tomu, že jsem na místě, na pozici, kde si spoustu věcí můžu nastavit. Dokážu si představit, že ženy, které jsou běžně zaměstnané, tuhle možnost nemají. Respekt a pochopení je důležitý princip.“

„Jsme ze zemí OECD na tom, co se týče zaměstnanosti matek s dětmi do dvou let, úplně nejhůř. A to je tam třeba Turecko. Máme zaměstnanost žen s dětmi do dvou let nižší než 20 %. Je to dáno naším systémem, a tím je zaručená mateřská, ze které nejde vyžít,“ uvedla další téma konference moderátorka Michala Hergetová. A jak mateřství pohlíží marketing? „Marketing je ženský svět, než mají ženy děti. Pak už to není ženský svět,“ stručně shrnula Aneta Martinek. Zmínila i bariéru rodičovské dovolené, která často přesahuje rok. Společnost pak není připravená na návrat matky zpět do pracovního procesu, nepodporuje a nenabízí příležitost matkám, které chtějí pracovat během mateřské – 76 % žen, které jsou na rodičovské, vědí, že se do své původní práce nemůžou vrátit, protože buď není flexibilní, nebo jim zaměstanavatel nepodrží pracovní místo, dodává úspěšná zakladatelka vlastního byznysu.

Jana Sečkářová doplnila, že důležité je napomoci ženám, aby se mohly vracet do zaměstnání, která je naplňují a dávají jim smysl. „Tohle jsou témata, která by se měla dávno řešit, otevřeně řešit a pojmenovávat, těch těžkostí v zaměstnávání je obrovská škoda. Mám kolem sebe spoustu žen, které by v nějaké formě flexibilních úvazků dokázaly fungovat a mají na to vůli a chtějí pracovat. Jsou firmy, které dokážou najít způsoby, jak se to dá.“ Na to reagovala Markéta Baginská, zakladatelka firmy Podnikání pro holky. „Když jsem zakládala naši firmu, tak jsem si dělala věci po svém. Nenapadlo by mě, abych omezovala nebo nutila holky ke skončení v práci, když mají děti. Musíme být v pohodě s tím, že ne všichni budou souhlasit, ale je třeba si jít vlastní cestou.“

A co účastnice diskuzního brunche a zkrácená pracovní doba? Bude s šestihodinovým pracovním dnem fungovat ekonomika? Posunul se svět a je možné, abychom rostli i přes zkrácení pracovní doby? Jestli se neposunul dostatečně, tak jaký je ten přínos? Na to odpověděla Aneta Martinek. „Co se týče šestihodinové pracovní doby – ukazuje to přínos pro HDP, lidi jsou efektivnější, ukazuje se i to, že odpočinutí zaměstnanci stihnou udělat to samé za méně času, ale ano, záleží na firmě. Je podle mě důležité ukazovat, že nemusíme pracovat dvanáct hodin a více, abychom se měli dobře.“ Aneta Martinek dodala, že její firma testuje přechod na čtyřdenní pracovní týden. Pomalu tento systém zkouší, a podle jejích slov se zatím „vlastně nic neděje“. Pořád jsou ty stejné výsledky, firma roste a má spokojené zaměstnance.

V čem vidí diskutující hlavní příležitosti pro ženy v podnikání u nás? Tuto diskuzi otevřela Jana Sečkářová: „Já u žen oceňuju zejména jejich konkrétní kvality, zastavit či zpomalit procesy a dát jim svou plnou pozornost, nacházet jiné úhly pohledu, zabývat se širšími souvislostmi. Můžeme věnovat pozornost tomu, jak ženy přistupují k leadershipu a vedení projektů, v čem se ten leadership liší, a nacházet spíše kooperace, spíš než se vymezovat proti mužskému leadershipu. Cesta nevede přes vymezení se, cesta vede přes porozumění a kooperaci.“ Markéta Baginská doporučila creator economy a digitální produkty, trendy, které jsou aktuálně na bouřlivém vzestupu. Každý, ať už ho baví cokoliv, tak dokáže vynalézt něco, co druhým pomůže. Každý má za sebou odlišnou cestu, a pro lidi je často přínosné inspirovat se  individuálním přístupem člověka, který má kokrétní zkušenost. Lenka Preslová sdělila, že by se mělo změnit spojení žena a podnikání. Pro ženu by podnikání nemělo být znouzectnost, nebo přivýdělek na mateřské. „Je hrozně důležité to změnit i v chápání žen, aby se braly jako podnikatelky rovnocenné mužům.“

V nové IBM studii se poukazuje na nejdůležitější schopnosti leaderů – a time management, který mají ženy efektivní, roste nahoru. Jsou ale i jiné, podstatné ženské vlastnosti, které ale ženy neaplikují do pracovního procesu. Podle Anety Martinek se jedná o empatii a sdílení. „Je škoda, když se tyto vlastnosti vytrácí. Když vidíme ženy na vyšších pozicích, které tohle do firmy přináší, tak pak má firma mnohem větší revenue, zaměstnanci jsou mnohem efektivnější, mají mnohem lepší nápady. Nesmíme potlačovat to, v čem jsme dobré. Je důležité nechtít být muž v sukni, ale žena-podnikatelka, žena-manažerka, žena-leader.“

remspace