V České republice dnes dlouhodobě pobývá a pracuje 564 tisíc cizinců, což je historicky rekordní číslo. Řada z nich pomáhá překonat chronický deficit pracovníků ve stavebnictví. I na ně samozřejmě dolehla situace kolem pandemie. „Jsme na konci řetězce. Za námi už je pouze ten největší chudák - zaměstnanec -, na kterého to všechno dopadá,“ říká Pavel Kameník, šéf personálního oddělení ve stavební společnosti SMP CZ, která zahraničním pracovníkům dává velký prostor.
Stavebnictví se dlouhodobě potýká s nedostatkem pracovníků, zejména v oblasti dělnických profesí. V SMP CZ se na to rozhodli zareagovat a vydali se cestou rekrutování pracovní síly v zahraničí. Volba padla na občany z Ukrajiny. Jejich mentalita je totiž velmi podobná té naší a také kulturní rozdíly mezi oběma státy jsou malé. Naopak třeba pokusy získat pracovníky z další postsovětské země - Kazachstánu - se právě kvůli odlišné mentalitě firmě v minulosti neosvědčily. „Chtěli jsme si vybudovat vlastní dělnickou kapacitu. K Ukrajincům přitom přistupujeme úplně stejně jako k českým zaměstnancům,“ vysvětluje P. Kameník. Jeho společnost aktuálně dává práci sedmi desítkám ukrajinských občanů.
Koronavirus, zákazy a zmatky
Počátkem března koronavirus v Evropě udeřil v plné síle. „Čekali jsme, kdy hygienické stanice začnou zavírat stavby – musím to však zaklepat, nestalo se to,“ říká P. Kameník. Stavební firmy byly podle něj pod velkým tlakem - lidé ze staveb odejít na home office logicky nemohou. „Jedna stavební firma nebyla připravená, neměla žádné roušky a respirátory, zastavili práci a lidé zůstali doma se 60 % platu. Čtrnáct dní pak v té firmě věnovali tomu, aby se zásobili ochrannými pomůckami,“ ilustruje P. Kameník skutečnost, že nikoli všechny společnosti zvládly krizovou situaci na jedničku.
Postupně docházelo i na uzavírání hranic. V tom bylo Česko velmi rychlé, následně se přidávaly i okolní státy. Ve vyhrocené situaci někteří zahraniční pracovníci ČR opustili a vrátili se zpět do své rodné země. „Veškeré zákazy nebyly koordinovány, zaměstnanci zůstali uvězněni ve své zemi a nemohli zpět tam, kde mají práci,“ mrzí P. Kameníka. Zaměstnanci „uvěznění“ na Ukrajině vyvolávali také spoustu zapeklitých otázek. Jedná se o překážku na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele? Ani ministerstvo práce a sociálních věcí si samo nebylo jisté a k záležitosti vydalo dvě protichůdná vyjádření.
Za stavaře nikdo nelobuje
Stavebnictví mělo kdysi své vlastní ministerstvo. To však teď nemá a jeho pozice již není tak silná. „Nikdo neprezentuje potřeby a názory stavařů. Potřebujeme ale naše názory dostat až k politikům. Kdyby se obnovilo ministerstvo stavebnictví, bylo by to určitě dobře,“ přeje si P. Kameník. Třeba Německo si celkem rychle vymohlo výjimku pro české zdravotníky, kteří k našemu západnímu sousedovi mohli i v průběhu pandemie nadále cestovat za prací. Za stavebnictví však u nás nikdo podobně „nekopal“.
SMP CZ svým ukrajinským zaměstnancům i v době jejich nepřítomnosti vyplácelo alespoň 60 % mzdy. Společnosti na nich totiž záleželo a nechtěla o ně přijít. Také proto, že do nich hodně investovala – dostat do ČR pracovníky ze zemí mimo EU, tedy vyřídit všechna povolení, není snadné. Vzhledem k rozdílné situaci a zákazům v celé Evropě během karanténních opatření nebyla situace kolem návratu pracovníků z Ukrajiny jednoduchá, v SPM CZ musel nakonec vzniknout i krizový tým. Nakonec se dobrá věc podařila – jako velká výhoda se při přechodu hranic ukázaly být zaměstnanecké karty, vydávané českým ministerstvem vnitra.
Burza práce, nezaměstnanost a státní správa
Problémy nepostihly jen stavebnictví, koronavirus významně zasáhl i některé služby. Hospodářská komora ČR rychle zareagovala a provozovala jakousi burzu práce. „Obchody, které měly zavřeno, nabízely zaměstnance těm, co měly otevřeno,“ vysvětluje systém vzájemné výpomoci Markéta Pravdová z advokátní kanceláře bnt attorneys-at-law.
I to pomohlo celkovému vývoji nezaměstnanosti. Ta zatím překvapuje tím, jak se drží nízko – aktuální čísla hlásí 3,6 %. Ekonom Lukáš Kovanda odhaduje, že se míra nezaměstnanosti dostane na zhruba 5 – 6 %, což by podle něj mělo být pro ekonomiku snesitelné. „Je ovšem klíčové, aby vláda do ekonomiky dodala peníze. Vláda je jakýmsi horkovzdušným balonem, který by měl firmy přenést přes údolí smrti,“ zkonstatoval L. Kovanda na nedávném webináři Stavebního fóra.
„Palčivé problémy státní správy se s koronou obnažily!“ – přisadil si na stejné akci Tomáš Kadeřábek, výkonný ředitel Asociace developerů. Vadí mu, že státní správa stále žije v „offline“ světě. Pro schválení developerského projektu je tak stále nutné dodat stovky a tisíce listů papírů, na čemž stát dle jeho slov zcela evidentně tratí. Rychlejší a levnější by bylo potřebné dokumenty dodávat elektronickou cestou. Zdá se však, že s českým byrokratickým molochem nedokázal hnout ani koronavirus.
Tomáš Kafka
