V roce 2012 dojde podle naprosté většiny ředitelů tuzemských stavebních společností k další eskalaci krize v českém stavebním sektoru. Propad by přitom měl být ještě výraznější než v loňském roce. Návrat k růstu - podle Kvartální analýzy českého stavebnictví 1/2012, kterou pravidelně zpracovává společnost CEEC Research – navíc ředitelé stavebních společností neočekávají ani v roce následujícím.

Letos by podle odhadů vrcholového managementu stavebních společností měl výkon českého stavebnictví poklesnout až o 9,2 %. Meziroční propad sektoru tak zřejmě dosáhne rekordních hodnot od vzniku České republiky. „Prognózy ředitelů stavebních společností se konzistentně zhoršují. Ještě v červenci loňského roku odhadovali pokles trhu v roce 2012 na pouhá 2,4 %, avšak už v říjnu, s konkrétnějším pohledem na stav zakázek pro příští rok, hodnotili výhled značně pesimističtěji a očekávali propad o 8,3 %,“ komentuje vývoj těchto predikcí Jiří Vacek ze společnosti CEEC Research, která výzkum v kooperaci s KPMG provádí každé čtvrtletí. Zajímavý je i meziroční vývoj struktury stavebních zakázek. „Statistické výsledky potvrzují trend zvýšení počtu objemově menších zakázek. Tento vývoj přispívá k tlaku na ziskovost jednotlivých zakázek a řízení fixních nákladů na straně stavebních společností,“ domnívá se Pavel Kliment z KPMG Česká republika.

Stát a export – záchrana?

Odvrátit tak výrazný propad stavebního trhu by podle Pavla Piláta, generálního ředitele Metrostavu, mohlo zvýšení veřejných investic. „Klíčové je podstatně urychlit realizaci všech připravených projektů, které by mohly zajistit maximální čerpání finančních prostředků z operačních programů EU. Další možností je samozřejmě úspěch v získávání stavebních zakázek v zahraničí,“ souhlasí a přidává další možnost Michal Štefl, generální ředitel OHL ŽS.

Pokles tržeb v roce 2012 očekávají téměř tři ze čtyř stavebních společností (71 %), přičemž ještě v červenci 2011 na tutéž otázku odpovědělo kladně jen 50 % stavebních společností. Ani rok 2013 podle aktuálních názorů stavebního managementu nepřinese návrat k růstu. „V roce 2011 se sice částečně zastavil propad předchozích let, ale situaci rozhodně nelze popsat jako stabilizovanou. V letošním roce je prioritní připravit několik velkých projektů tak, aby je bylo možné v roce 2013 vysoutěžit a se stavební sezónou 2014 začít čerpat nové zdroje EU,“ upozorňuje na nutné předpoklady obnovy růstu sektoru Tomáš Čoček, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury.

Ministr dopravy Pavel Dobeš se neobává, že by se stavební firmy uchylovaly pod vlivem aktuální situace na trhu k snižování kvality své práce: „České stavebnictví se bude v následujících letech jistě ubírat cestou snižování cen při současném důrazu na funkčnost a kvalitu staveb.“ Zároveň ministr dopravy doufá, že složitější ekonomické podmínky nadcházejícího období nebudou nutně znamenat rezignaci na estetickou úroveň architektonických řešení a jejich solidní zpracování.

Vyšší efektivita – záchrana!

Ve zvýšení efektivity doufá i René Poruba z Ředitelství silnic a dálnic: „Chceme s méně penězi nakládat co nejefektivněji a chovat se jako skutečný investor, a ne jako dojná kráva. Nejsem si ovšem jistý, jestli je to dobrá zpráva i pro stavební firmy. Ty by se měly pořádně zamyslet nad svou vnitřní restrukturalizací a optimalizací svých nákladů.“

Podobný postoj zaujímá řada velkých investorů na stavebním trhu a je na dodavatelích, tedy stavebních firmách, jak si s tím dokáží poradit. „Jak ukázal jeden z předchozích výzkumů, zvýšení efektivity svého fungování je klíčovou prioritou stavebních společností pro rok 2012,“ komentuje výhled v této oblasti Jiří Vacek.

Názory na současný stav uvnitř stavebních firem a na to, zda se již české stavebnictví očistilo od nekvalitních firem, se ovšem různí. „Myslím si, že české stavebnictví do jisté míry již očistou prošlo. Firmy jsou dnes připravenější než před třemi lety. Krize nám pomohla umět se poprat s tvrdými podmínkami na trhu a také být efektivnější. Stavební firmy už osekaly ze svých režijních nákladů vše, co se dalo, zjednodušily řízení a zvýšily kontrolu nákladovosti jednotlivých zakázek,“ tvrdí Marcel Soural z holdingu Trigema, jehož součástí je i stavební firma. Naopak Josef Netík, ředitel společnosti S.O.K stavební, vidí situaci na trhu méně optimisticky: „České stavební firmy podle mého názoru prošly zatím pouze částečnou očistou, a to z toho důvodu, že současné podmínky na trhu nelze považovat za tvrdé, ale pouze přitvrzující se.“ Obdobně hodnotí situaci i Martin Kouřil ze stavební společnosti CGM Czech: „Řekněme, že první vlna očisty stavebnictvím už prošla, ale rozhodně to není vlna poslední. I v tomto roce skončí další firmy, ať již úplně nebo přechodem do rukou konkurence.“

Dobrý partner = prověřený partner

V nejnovější Kvartální analýze českého stavebnictví 1/2012 se CEEC Research mimořádně zabývá i způsoby a kritérii, jak si stavební společnosti své dodavatele vybírají. Za nejlepší způsob výběru dodavatelů považují velké společnosti především výběrová řízení, zatímco malé a střední firmy spoléhají na dlouhodobé kontakty. Oba segmenty se však shodnou na tom, že klíčovými kritérii při výběru dodavatele zůstávají cena a zkušenosti. Naopak nejméně důležitým faktorem výběru je velikost dodavatelské firmy. Takové zkušenosti potvrzují i vedoucí představitelé předních dodavatelských společností. „Z pohledu výrobce stavebních hmot můžeme potvrdit, že klíčová je dlouhodobá spolupráce a materiálová nabídka, rovněž důvěra ve funkčnost materiálového řešení,“ říká Robert Mikeš z divize Weber společnosti Saint-Gobain Construction Products CZ. Jeho slova potvrzuje i Radek Slabák z Deceunick: „Nejčastějším důvodem spolupráce stavební společnosti s vybraným dodavatelem jsou dlouhodobé vztahy. Ty přinášejí výhody ze společných zkušeností, vzájemné znalosti materiálů, postupů a v neposlední řadě znalosti personální.“

Foto: Lasse Czeloth