Národní investiční plán do roku 2030 (NIP) většina stavebních společností vítá, ale mnoho si od něj neslibuje. Největší část ředitelů stavebních společností se podle ankety společnosti CEEC Research domnívá, že NIP bude nakonec naplněn v rozmezí 50 až 74 %. S větším optimismem nicméně stavaři vítají zapojení Hospodářské komory ČR do příprav nového stavebního zákona (NSZ) – to podle nich povede k jeho zkvalitnění.
Nadpoloviční většina (58 %) ředitelů stavebních společností se domnívá, že NIP jim nijak nepomůže, aspoň částečnou pomoc v plánovacím procesu od něj nicméně očekávají dvě pětiny (39 %) stavebních firem, „Národní investiční plán může napomoci k odhadu či předpokladu objemu státních zakázek, tedy k odhadu kapacit, které bude možné v tomto sektoru uplatnit, avšak plánovat již konkrétní zakázky na úrovni stavební firmy lze u veřejných zakázek až po úspěšné účasti ve výběrovém řízení,“ vysvětluje Miroslav Lukšík ze společnosti Pozemní stavitelství Zlín. Na určitou ošidnost NIPu poukazuje Pavel Schlitter ze společnosti SITEL: „Zcela jistě by takovýto plán byl prospěšný pro dlouhodobou představu a plánování kapacit a investic do lidských a výrobních zdrojů. Na druhou stranu je potřeba mít na mysli, že každá vláda může mít jiné priority z hlediska naplnění rozpočtů. Dalším faktorem ovlivňujícím z krátkodobého pohledu dlouhodobě plánované investice jsou ekonomické cykly. A do roku 2030 jistě bude ekonomická výkonnost kolísat.“
Na státní investice by měl v budoucnu standardně dohlížet speciální orgán - na tomto řešení se shodl management 82 % v anketě oslovených stavebních společností. Polovina (56 %) ředitelů má za to, že pro tuto funkci stačí již některé z existujících ministerstev, přičemž pětina by naopak uvítala zcela nové specializované ministerstvo.
Hlavně méně DOSů!!
Alespoň částečné zkvalitnění nového stavebního zákona si od zapojení Hospodářské komory ČR do jeho přípravy slibují dvě třetiny (67 %) stavebních firem, dokonce výrazné zkvalitnění očekává 14 % jejich ředitelů. Pětina dotázaných naopak zlepšení díky zapojení Hospodářské komory ČR do procesu přípravy NSZ nepředpokládá. K návrhům NSZ se přitom nadpoloviční většina (58 %) stavařů neplánuje vyjadřovat.
„Tento krok určitě pomůže. Komora sdružuje ty, kteří na trhu podnikají, měla by tedy více než kdokoliv jiný umět předat zkušenosti z praxe,“ říká Tomáš Rosák ze Saint-Gobain Construction Products. Souhlasí s ním Tomáš Koranda ze společnosti Hochtief: „Vidím to jako jednu z dobrých cest. Důležité je ale i zapojení samotných firem – realizátorů a jejich postřehů z praxe.“
Změnou, která by podle průzkumu českému stavebnictví prospěla nejvíce, je zredukování počtu dotčených orgánů. Na škále od -5 do +5, kde minusová škála představuje negativní a plusová pozitivní účinek, ohodnotili ředitelé tuto změnu známkou 4,3 bodu. Za další významné pozitivní změny považují zavedení kauce při napadnutí stanoviska a jednoho právního předpisu obecných požadavků na výstavbu (obojí shodně 3,5 bodu).
SF/pb
