Města svou rozlohou sice zabírají pouze 2 % zemského povrchu, ale přesto mají obrovský dopad na životní prostředí. Jak minimalizovat dopad výstavby a rekonstrukce na životní prostředí?
První blok s názvem Zodpovědný rozvoj měst uvedl Mika Lautanala, obchodní rada na velvyslanectví Finska, a představil finské udržitelné stavebnictví. Vysvětlil, že byť uhlíkově neutrální města se spíše než jako jistá budoucnost jeví být utopií, ve Finsku se z udržitelnosti stala byznysová příležitost.
V následující panelové debatě se rozvinulo téma udržitelnosti nejen v oboru nemovitostí. Jiří Buchal, generální ředitel a řídící partner společnosti RD Rýmařov, největšího výrobce a stavitele rodinných domů a dřevostaveb ve střední Evropě, zmínil, že za poslední 2 až 3 roky vidí zvýšený zájem o udržitelnost. ,,Klienti se ptají na materiály, certifikace, snížení uhlíkové stopy. Lidé mají o udržitelnost zájem, otázka je, jak to zaplatit. Když se podíváme do zahraničí, tak v Německu v poslední době nebyl stavební trh už o ceně, ale byl o tom, kolik uhlíku se v celém stavebním procesu vygeneruje.“
Eva Neudertová, expertka na udržitelnost člověkem vytvořeného prostředí z České Spořitelny, představila studii Top 15 % nejvíce efektivních budov z fondu ČR. ,,Iniciovali jsme tuto studii, protože potřebujeme klasifikovat, co je zelené a co ne. Doposud taxonomie říkala, že buď je to stará budova, anebo patří do 15 % nejefektivnějších budov. Zjistili jsme ale, že pouze 10 % budov má nějaký štítek a ta data k nim nejsou. Touto studií umožňujeme celému trhu vzít si svou budovu a zjistit, jak na tom je. Nejvýhodnější je to samozřejmě pro nás, banky, a investory.” Na problematiku budov tříd PENB navázal Pavel Zámyslický, zástupce vrchního ředitele sekce ochrany klimatu Ministerstvo životního prostředí ČR. Zmínil, že bude potřeba připravit plány podle nové směrnice EPBD, a jak k ní přistoupit. ,,Je potřeba motivovat k tomu, aby vznikalo co nejvíce projektů ve třídách A a B, a to včetně nerezidenčních budov,” dodal.
Následně se řečníci panelu zabývali šetrnými budovami a otázkou přehlcení rezidenčních budov elektronikou. ,,Mám pocit, že se z domů stávají skoro elektrárny – doháníme aspekty budovy, které se dříve řešily architekturou, různými systémy“, ukončil panel Jiří Dobiáš, obchodní ředitel ve společnosti Wienerberger.