„Budova Federálního shromáždění je památníkem normalizace!“ - takto kategoricky a zjevně nikoli jako sympatizant zmíněného objektu se před časem vyjádřil mediální odborník na historii architektury Zdeněk Lukeš. Projekt ovšem vznikl v roce 1966 (tedy před startem normalizace), ideově měl být podporou obnovy parlamentarismu v tehdejším Československu, ovládaném komunistickou stranou, a kovový pylon před budovou měl nést plastiku připomínající Jana Palacha – upřesnil na konferenci Křižovatky architektury Rostislav Švácha, naše nezpochybnitelná autorita pro moderní a soudobou architekturu, s tím, že zároveň má budova řadu pozoruhodných a dobově unikátních technických detailů.
Už to naznačuje, kolik neznalosti, nepřesností, zavádějících zkratek, omylů a nedorozumění diskurs o české „socialistické“ architektuře, tedy stavbách z období 1948 – 1989, přináší. Hlavně proto bylo toto období historie naší architektonické a urbanistické tvorby zvoleno jako téma 5. ročníku konference Křižovatky architektury. Ta se konala 13. června, a to stylově právě ve Federálním shromáždění, dnes novém sídle Národního muzea.
Teorie a praxe
Zbourat jako připomínku obecně odmítnuté dějinné epochy? Zachovat coby nenahraditelný historický doklad? A nejnaléhavěji: co s ní v praktickém, každodenním životě? Konference s názvem „Architektura s rudou hvězdou bez stigmat a předsudků“ absolutně platné odpovědi na tyto otázky – nikoli překvapivě – nepřinesla. V první řadě ale přesvědčivě zdokumentovala, že ani zdaleka nejde o homogenní soubor staveb, naopak je velmi různorodý – od funkcionalismu a sorely, přes mašinismus až k brutalismu a modernismu. A také to, že i v té době byla česká architektura součástí světového vývoje tohoto oboru. Jména jako Pleskot, Prager či Rajniš budila už tehdy pozornost „ve světě“ a v některých případech možná díla jejich a dalších českých architektů posloužila jako vzor a inspirace za hranicemi.
Aktuálnost tématu dokazoval i sice nevelký, ale výmluvný seznam sponzorů, bez nichž se podobné akce neobejdou. V první řadě Křižovatky architektury letos stejně jako loni podpořilo ministerstvo kultury. Náměstkyně Anna Matoušková také ve svém vystoupení zdůraznila, že ochrana architektonického dědictví, jakožto důležitého pramenu poznávání naší historie, je výsostnou záležitostí a odpovědností státu – a je dobré, že ministerstvo do ní zahrnuje i podporu odborné diskuse.
Ještě více uznání zaslouží druhý partner akce, společnost Beton Brož. Ta v duchu tradic měla v průběhu konference možnost užít si svou „hvězdnou chvíli“, nicméně nadhled a humor prezentace pozoruhodného sortimentu firmy svědčil o tom, že zjevně prosperitním Moravanům šlo evidentně více o podporu dobré věci než o utilitární prezentaci firmy. Postoje odborníků i veřejnosti k tak složitým a komplikovaným jevům, jakým nesporně je i česká architektura socialistické éry, se tvoří i na takových fórech, jakým byly letošní Křižovatky architektury. Proto lze organizátorovi, společnosti ABF (na přípravě akce spolupracovalo také Stavební fórum), než přát přízeň takových sponzorů jako Beton Brož i do dalších ročníků konference.
Foto Českolipský deník, NG, Jakub Potůček
