Čísla jsou jednoznačná. Míra obsazenosti logistických areálů, které nabízejí prostory pro sklady a lehkou průmyslovou výrobu, je v celém regionu střední a východní Evropy na vysoké úrovni 96,4 %, a to při víceméně stabilní úrovni nájemného. Navíc před celým logistickým sektorem se do dáli táhnou nedozírné volné a lákavé prostory – zatímco v severní Americe, konkrétně tedy v USA, kde se moderní logistika zrodila, na jednu rodinu připadá 7,5 m2 „industriálu“, v Evropě je to jen 2,5 metru a u nás dokonce jen zhruba 1,5 m2 . Praktickým a velmi výmluvným oceněním perspektiv české a středoevropské logistiky je ostatně i loňská obří akvizice firmy P3 singapurským investičním fondem či novostavba areálu pro Amazon. Stejně tak statistiky jasně ukazují, že růst sektoru dnes výrazně převyšuje tempa růstu celé ekonomiky.
Logistika versus ekonomika
Není to úplně snadné, ale …
„Odhaduji, že povolovací procesy nám v průměru zaberou jeden rok,“ komentuje délku „úředních“ příprav každého jednoho projektu M. Polák. To sektoru nepochybně mohou závidět všichni, kdo u nás staví, jak tuzemský development, tak veřejný sektor (s výjimkou nyní žhavého projektu dvou zimních sportovních hal v Praze, které získaly stavební povolení za méně než rok).
Samozřejmě, jisté potíže v tomto ohledu má i logistika. Kromě všudypřítomných občanských aktivit všeho druhu hlavně klesá zájem samospráv, které dříve výstavbu tohoto typu podporovaly v zájmu zvýšení zaměstnanosti a obohacení hospodářského života v oblasti. Dnes je ovšem pracovních míst takřka více než pracovních sil, „dovoz“ agenturních pracovníků moc nadšení nebudí a více než kdy jindy obce vnímají, že prospěch z jedné haly s tisícovkou pracovníků mají celé oblasti nebo dokonce celý stát, zatímco náklady na infrastrukturu dopravní, školskou, zdravotní atd. nese právě jen jedna obec, na jejímž katastru se areál rozkládá.
Daleká cesta do měst
K nepříliš dobrým parametrům stavu současné logistiky u nás patří také nedostatek pozemků vhodných k výstavbě. „Těžko říci o kolik, ale každopádně se ceny zvedly. Jestliže dříve jsme kupovali metr čtvereční za 30 až 40 euro, dnes je to už spíše 50 – 60,“ říká M. Polák. Proto také malou akvizici tří hektaru u Prahy považuje za úspěch. Když se k tomu přičte už zmíněný slabší zájem ze strany samospráv, je zjevně, že právě tady leží asi nejslabší místo tuzemské logistiky. „Musíme počítat se vším, proto nikdy nekupujeme pozemek bez stavebního povolení,“ vysvětluje M. Polák, proč si Prologis a nepochybně i další volný pozemek nejdříve smluvně zajistí, pak realizují všechny povolovací procesy a teprve pak kupují.
Nejen zelení entuziasté, ale leckdo jiný logistice vytýká její expanzi na periferie měst, které se šíří do krajiny jako „zhoubná rakovina“, a rádi by výstavbu nasměrovali do městských intravilánů. To by ostatně vyhovovalo i nájemců, kterým by takové umístění skladů zkrátilo cestu za zákazníkem. Bariérou je v tomto případě ekonomika, respektive peníze. „Na městských brownfieldech, kde výstavba připadá v úvahu, nás lehce přeplatí rezidenční developeři. Do takových soutěží ani nevstupujeme, takové konkurenci nemůžeme čelit,“ říká s trochou lítosti M. Polák. To je podle něj hlavní důvod toho, proč je logistika vytlačována na okraj městských aglomerací.
Vše pro spotřebitele!
Podíl volných skladů a výrobních hal v České republice na konci loňského roku dosáhl 4,75 %, meziročně tak klesl o 0,35 procentního bodu, když například v metropoli dosahuje jen 3,5 a nejen v Praze se začíná vhodných kapacit nedostávat. Nakonec není divu. Cyklus výroba – spotřeba se u nás už delší dobu zrychluje, loni maloobchodní obrat vzrostl o 5,6 % (po 5,9 % předloni, ale po pouhém 1 % v roce 2013) a všeobecně se má zato, že Česko i v dalších letech může počítat se sice mírným, ale v Evropě spíše nadprůměrným ekonomickým růstem. Těžit z toho nepochybně bude i logistika, kterou k nám láká i výjimečně dobrá poloha ve středu kontinentu. Nároky na dopravu zboží k odběrateli se tak nepochybně budou stupňovat, když svou významnou roli v tom sehrává i e-obchod a systém dodávek „domů“. Optimisticky vidí budoucnost i Martin Polák: „Přes všech pokusy výstavbu regulovat, ať už v rámci obcí či regionů, nebo dokonce na celostátní úrovni, se nakonec vždy prosadí zájmy spotřeby a obchodu.“
Petr Bým
