Růst cen stavebního materiálu se zpomalí

Podle nadpoloviční většiny ředitelů oslovených stavebních společností růst cen materiálu dále zpomalí, což se ostatně už v současnosti děje. Hlavním důvodem je postupná stabilizace výroby a dodávek a snižování nejistoty producentů stavebního materiálu, vyvolána zejména doznívající energetickou krizí a válkou na Ukrajině.

Nadpoloviční většina dotázaných společností (58 %) se shoduje na zpomalení vzestupu cen v roce 2024, avšak liší se v názoru, na jakou úroveň to bude. Největší skupina dotázaných (32 %) se domnívá, že nominální nárůst cen materiálu v následujícím roce zpomalí pod hranici 10 %, což by mělo představovat jejich „srovnání“ s mírou inflace a vývojem celé ekonomiky.

„Prudké zdražování, které jsme zaznamenali před rokem, zapříčinily geopolitické události, které nabouraly plynulost dodavatelských řetězců, ale také strach a nejistota z dalšího vývoje. Tyto faktory navedly ceny strmě vzhůru. Nyní si trh na novou realitu zvyká a ceny se na trhu pomalu stabilizují a v řadě významných položek klesají. Máme ale indikace, že na cenu platnou před rokem 2022 se většina materiálů již nevrátí,“ říká  Michal Vacek z CEEC Research.

Složitá cenotvorba

Jakkoli je trh stavebnin stále nejistý, jen málokdo sází na předzásobení. Důvodů je hned několik. Jedním z nich je složitý odhad pořizovacích cen v budoucnu nebo také problémy se skladováním.

Přitom se ale více než polovina stavebních společností stále snaží hledat nové dodavatele s výhodnějšími cenami, například v případě oceli. Její cena se začala zvyšovat ke konci roku 2020, kdy na ni měla největší vliv nastupující pandemie a související ekonomické změny. Rostla až do září roku 2021, kdy dosáhla svého maxima,  a to na 40 000 Kč za tunu. Poté začala velmi rychle padat až k úrovni 22 000 Kč v polovině února 2022. Konflikt na Ukrajině ovšem vyvolal nový směr jejího pohybu a cena oceli opět skokově vystoupala k úrovni cca 35 000 Kč/t, a to z toho důvodu, že Rusko a Ukrajina se podílejí na celosvětovém vývozu železné rudy  60 %. Ředitelé stavebních společností na tento vývoj reagují a více než polovina z nich (53 %) stále hledá nové dodavatele.

Alternativní stavebniny

Většina stavebních společností (69 %) nevyužívá, anebo ani nemá možnost využít alternativní stavební materiál. Kvalitních alternativ v případě zděných budov je málo, v některých případech nejsou žádné. Nejčastěji využívané alternativní materiály jsou dřevovláknité desky, OSB desky, korek či geopolymer. Stále větší uplatnění nacházejí také recyklované materiály – velké firmy provozují vlastní recyklační dvory, kde jsou schopné zpracovat většinu stavebního odpadu a navrátit ho na stavby.

Stavby z alternativních ekologických materiálů přitom mají větší perspektivu v soukromém sektoru, protože veřejní zadavatelé jsou poměrně konzervativní. Podle více než pětiny dotázaných stavebních společností (23 %) mají nové materiály budoucnost, ale management většiny dotázaných stavebních společností (77 %) je toho názoru, že klasické stavební materiály budou mít stále majoritní postavení.

„Nedostatek stavebních surovin na trhu můžeme zmírnit efektivním nakládáním s vybouraným materiálem a jeho opětovným použitím. Důležité v tomto budou veřejné zakázky na stavební práce, které budou co nejvyšší míru recyklace zohledňovat,“ říká Ivan Bartoš, místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR.

rs/pb