Společnost BestBrokers zveřejnila podrobnou analýzu cen nemovitostí a průměrných platů v 62 zemích světa, včetně 35 evropských. Pro srovnání byly využity údaje z webu Numbeo o průměrných cenách nemovitostí a měsíčních příjmech zaměstnanců. Výsledky analýzy jasně ukazují, jak rostoucí inflace ovlivňuje dostupnost bydlení v různých zemích.
Slovensko: Nejdražší trh s nemovitostmi v Evropě
Podle údajů společnosti BestBrokers je Slovensko zemí, kde je pro místní obyvatele koupě bytu nejméně dostupná. Byt o rozloze 100 m² stojí na Slovensku zhruba 333 000 eur, což odpovídá přibližně 297 měsíčním čistým platům průměrného zaměstnance. To znamená, že kupující s průměrným příjmem musel na koupi nemovitosti šetřit téměř 25 let.
Česká republika a Slovinsko se umístily na druhém a třetím místě v žebříčku nejméně dostupného bydlení v Evropě. V České republice cena bytu o stejné rozloze odpovídá 274 měsíčním platům, zatímco ve Slovinsku je to 261 mezd. Podobně je na tom i Černá Hora a Bosna a Hercegovina, kde jsou ceny bydlení také extrémně vysoké v poměru k průměrným příjmům obyvatel. V seznamu deseti zemí s nejméně dostupným bydlením je nadále Lucembursko, Švýcarsko, Polsko, Chorvatsko a Portugalsko.
Nejhorší situaci dostupného bydlení na světě má Nepál, kde lidé potřebují ušetřit 684 měsíčních mezd, aby si mohli pořídit dům o rozloze 100 čtverečních metrů. Turecko a Indie následují s cenami domů odpovídajícími 631 a 578 měsíčním platům.
Nejdostupnější země ve světě
Na opačném konci žebříčku stojí Dánsko, které je v Evropě považováno za jednu z nejdostupnějších zemí pro koupi bydlení. Byt o velikosti 100 m² zde odpovídá zhruba 114 měsíčním platům. Dánsko následují Irsko a Švédsko, kde ceny domů odpovídají 123, respektive 129 měsíčním platům.
Nejdostupnější zemí na světě je Jihoafrická republika, kde lidé potřebují pouze 71 měsíčních platů na koupi 100 m² nemovitosti. V USA, kde jsou příjmy vyšší, potřebují obyvatelé průměrně 76 mezd, aby si mohli pořídit byt této velikosti. Na třetím místě se umístil Bahrajn s průměrnou cenou odpovídající 99 měsíčním příjmům.
Po odečtení vlivu inflace mají země záporné úrokové sazby
Inflace snižuje kupní sílu spotřebitelů a ovlivňuje náklady na půjčky i úvěry, včetně hypoték. Proto mnoho analytiků upřednostňuje sledování nejen CPI (index spotřebitelských cen, typicky používaný k vyjádření inflace), ale také tzv. „reálných“ hypotečních úrokových sazeb, tj. úrokových sazeb hypoték zohledňujících inflaci. Protože se ceny a příjmy výrazně liší v jednotlivých zemích, tým BestBrokers se rozhodl porovnat ceny nemovitostí v různých místech, ale vzhledem k průměrným výdělkům místních zaměstnanců.
S využitím odhadovaných inflací pro třetí čtvrtletí roku 2024 vypočítali ex-ante reálné úrokové sazby hypoték v 62 zemích po celém světě. Po odečtení vlivu inflace mají země jako Švédsko, Švýcarsko a Španělsko záporné hypoteční úrokové sazby. Hyperinflace však vede k ještě abnormálnějším výsledkům, přičemž Turecko má nyní zápornou úrokovou sazbu hypoték ve výši -10,84 %, zatímco trojciferná roční inflace v Argentině způsobila reálné hypoteční úrokové sazby ve výši -175,89 %.
V posledních několika letech se většina kupujících nemovitostí po celém světě potýká s vysokými úroky z hypoték kromě již tak vysokých cen nemovitostí. Po pandemii Covid-19 a vojenském konfliktu na Ukrajině ceny nemovitostí prudce vzrostly kvůli zvýšené poptávce, nedostatku nabídky a inflaci. Aby zmírnily rekordně vysokou inflaci, centrální banky zvýšily základní sazby, což mělo téměř univerzální kaskádový efekt na půjčky a přineslo hypotéky na třicetiletá maxima.
Zdroj: Bestbrokers.com
remspace
