Jaká tam bude konkurence? – to je nejspíš prvotní otázka při přípravě nových projektů obchodních center a maloobchodních kapacit vůbec. Není ale jediná. Kromě celkové nasycenosti té či oné lokality obchodními plochami je zapotřebí sledovat i řadu jejích dalších charakteristik a parametrů. Třeba kupní sílu, která je i v rámci tak malé země, jako je Česko, poměrně diferenciovaná, když neméně důležitým momentem jsou i různé nákupní zvyklosti potenciálních zákazníků, především kam a jak daleko za svými nákupy dojíždějí.
Zatímco do roku 2011 se úroveň kupní síly obyvatel ČR každým rokem mírně navyšovala, následující dva roky se prosadil trend opačný. Celkový objem disponibilních finančních prostředků obyvatel a domácností v Česku od té doby klesá a v porovnání s celoevropským průměrem jsou jejich průměrné příjmy dokonce nižší, než tomu bylo v roce 2010. Průměrný obyvatel České republiky tak má letos k dispozici o zhruba 43 % méně finančních prostředků než průměrný obyvatel Evropy. Ukázala to studie společnosti INCOMA GfK „Kupní síla v okresech a obcích ČR 2013“. V mezinárodním srovnání se Česká republika v současnosti nachází na 24. místě z 42 monitorovaných zemí.
Bohatá Praha, bohatý západ
Měnila se také úroveň rozdílů v kupní síle jednotlivých lokalit v ČR. Zatímco v předchozích letech se mírně zvětšovaly, poslední dva roky se tento proces zastavil. Praha samozřejmě zůstává nadále a jednoznačně nejbohatším městem země, nicméně její zákaznická bonita již druhým rokem klesá (ze 131,3 % českého průměru v roce 2012 na loňských 130,9 %).
Některá větší města pak metropoli pomalu dohánějí, nicméně v pětici nejbohatších měst nad 10 tisíc obyvatel nadále figurují pouze města středočeského kraje (Říčany, Brandýs nad Labem, Čelákovice a s větším odstupem Benešov).
Zjednodušeně lze příjmovou situaci u nás stále charakterizovat jako „bohatší západ a chudší východ“, ale rozdíly již nejsou tak výrazné, jako tomu bylo v předchozích letech. I tak se ovšem mezi deseti okresy s největší kupní sílou umístil jen jeden moravský (Brno-město), zatímco mezi deseti okresy s nejnižší kupní silou jich na Moravě leží sedm (ještě v roce 2011 to ovšem bylo celých devět okresů).
Na pomyslném chvostu žebříčku příjmů figurují okresy Bruntál, Svitavy, Karviná, Jeseník a Děčín. V praxi tak průměrná domácnost Bruntálu disponuje roční průměrnou částkou 14 411 eur, zatímco průměrná domácnost jen o něco většího, ale u Prahy ležícího Brandýsa nad Labem má k dispozici již 22 702 eur. Je ale třeba vzít v potaz to, že život v „bohatších“ městech zpravidla přináší i vyšší životní náklady.
Kam se jezdí nakupovat
Jak ukazuje výsledek dalšího průzkumu společnosti INCOMA GfK, jde o projekt „Index tržního významu měst“, populace ČR často nakupuje v jiném městě či obci, než kde bydlí. Přitom v přepočtu na populační velikost města se nejvíce maloobchodního obratu realizuje v Karlových Varech, Praze a Českých Budějovicích. V těchto i v dalších městech s vysokým indexem tržního významu se za maloobchodní zboží zaplatí o mnoho více, než dokáží utratit ti, kteří zde žijí.
U nepotravinářského zboží je velikost sídla mnohem významnějším faktorem než u potravin. Jeho nabídka se soustřeďuje především ve velkých městech a lidé jsou také i proto ochotni za zbožím dlouhodobé spotřeby cestovat větší vzdálenosti. V rámci těchto sortimentů je nejatraktivnějším místem pro nákupy jednoznačně Praha, kde index tržního významu dosahuje hodnot o 80 % převyšujících celostátní průměr. Naopak tam, kde se jedná o města bez vlastního obchodního zázemí a obvykle také s nižší kupní silou, tam je nepotravinářské zboží vyhledáváno jen málo. Například Jirkov u Chomutova, Krupka u Teplic, Hlučín či Milovice vykazují index tržního významu v rámci nepotravinářských sortimentů pod úrovní 50 % celostátního průměru, u některých měst i méně.
Prostor pro rozvoj
Úvahy o nové výstavbě maloobchodních kapacit mají dobrý základ – stejně jako v celé střední Evropě, tak i v Česku pro ně prostor určitě existuje. „Střední Evropa má stále potenciál pro novou výstavbu, nasycenost trhu je o dvacet procent nižší než je evropský průměr,“ říká Jonathan Hallett ze společnosti Cushman &Wakefield. Průměrná rozloha ploch v nákupních centrech 27 zemí EU činí 262 metrů čtverečních na 1 000 obyvatel, přičemž průměr ve střední Evropě dosahuje 209 metrů. Nejnasycenějším trhem se 225 metry plochy nákupních center na 1 000 obyvatel je v tomto regionu Polsko, Česká republika dosahuje 210 metrů na 1 000 obyvatel.
U nás byly loni v roce 2013 dokončeny dva velké projekty: rozšíření Centra Černý Most a Galerie Šantovka v Olomouci. Za celý rok v Česku přibylo 157 tisíc metrů čtverečních obchodních ploch.
Na rok 2014 je v Evropě naplánováno 171 nových projektů a 65 expanzí stávajících center, přitom ve střední Evropě se chystá otevření 30 nových OC. „V České republice se očekává v roce 2014 otevření řady rozpracovaných projektů, například Quadrio společnosti CPI nebo OC Kladno společnosti Crestyl. Očekáváme, že výstavba bude rozumným tempem pokračovat i v nastávajících letech,“ prognózuje Michal Soták ze společnosti Cushman & Wakefield.
