Merkurii koupila Skanska od firmy HB Reavis před pěti lety, s úmyslem ji zbourat a na jejím místě vystavit nový kancelářský komplex. „Po detailním rozboru a studiích jsme věděli, že ten dům nemůžeme z mnoha důvodů zachovat,“ řekla Eva Nykodymová, která má ve Skansce spolu se svými kolegy demolici Merkurie na starosti. „Bylo tam například pouze jedno podzemní podlaží, což by nestačilo požadovanému počtu parkovacích míst, problémem byla také nedostatečná prostorová kapacita pro vzduchotechnický systém a celkově špatný stav nosné konstrukce. Proto jsme bohužel museli přistoupit k demolici,“ vysvětlila.
Díky dostatečné časové dotaci se Skanska rozhodla pustit do demolice na Česko ojedinělým způsobem. Stavbu postupně rozložila a pokouší se najít pro všechny materiály i vybavení další využití. Místo
demolice tedy probíhá tzv. „remolice“. „Nejde jenom o snižování odpadu, což má Skanska jako švédská
firma v krvi, ale i o lidské hledisko. Nechcete ty věci vzít a jednoduše vyhodit, když mohou být užitečné někomu jinému,“ dodala Eva Nykodymová. Developer musel nejdříve udělat předdemoliční audit, aby zjistil, co stavba nabízí, neboť k více než padesát let staré stavbě neexistuje podrobná technická dokumentace.
Prvním krokem bylo dát dohromady veškeré vybavení. Následovalo třídění a hledání nových majitelů či
uživatelů. I přes obtíže se podařilo většinu materiálů prodat či darovat různým institucím a jednotlivcům. Část materiálů, včetně betonu, železa a dlažby, bude opět využita při výstavbě nového kancelářského komplexu Mercury. Podle odhadů Skansky se podaří ze zhruba 14,5 tisíce tun zrecyklovat až 80 % materiálů. Zhruba polovinu z toho tvoří beton, který umí Skanska recyklovat a využít ve svých stavbách. Zvláštní obtíže přinesly materiály jako polystyren, který obsahoval nebezpečné látky, jež znemožnily jeho recyklaci.
Z tohoto způsobu demolice nicméně vyvstává otázka, proč tento postup nepraktikují stavitelé už dávno? Některými faktory jsou legislativní překážky i nepřesné znění zákona o odpadech. Různí experti mají přitom různá stanoviska. České republice také na rozdíl od jiných států chybí odběratelská struktura. „Když odstrojím z objektu sádrokarton, tak je to odpad. Když z něj vyříznu desku, tak už to odpad být nemusí. Třetí právník říká, že jsem pozměnila účel využití, takže je to odpad,“ vysvělila Eva Nykodymová. Dodala, že do Skansky chodí už i další developeři nebo instituce, kteří zvažují podobný způsob demolice starých objektů. „Hodně otevřeně svůj přístup sdílíme, netajíme se s ničím. Sice jsme si cestu museli prošlapat, stálo nás to čas a peníze, ale když to někomu pomůže, tak je to dobře. Cíl máme všichni stejný.“
Zdroj vizualizací: www.skanska.cz
remspace
