Tak zejména kancelářské a logistické nemovitosti jsou podle nejnovějšího evropského průzkumu poradenské společnosti Savills vůči cenovým výkyvům energií nejodolnější, protože výdaje na energie tvoří relativně malý podíl jejich celkových provozních nákladů. Naopak maloobchodní prostory mívají všeobecně vyšší energetickou spotřebu a zvýšené náklady většinou nepřenáší na své koncové zákazníky. Přitom nejvíce citlivá na změny cen energií jsou poměrně pochopitelně datová a vědecko-výzkumná centra. V datových centrech je kromě enormní spotřeby elektřiny problémem i objem vody potřebný k chlazení využívaných zařízení. Jedno datové centrum spotřebuje ročně v průměru 26 milionů litrů vody na každý megawatt výkonu.
„Pro uživatele kancelářských a logistických prostor představují výdaje na energie zhruba 2 – 4 % celkových provozních nákladů. U kancelářských nájemců tvoří více než 50 % celkových nákladů personál a u skladových nájemců je 75 % celkových nákladů tvořeno kombinací výdajů na dopravu a pracovní sílu. Výrobní společnosti jsou však vzhledem k vyšší spotřebě nárůstem cen energií více zasaženy,“ říká Lenka Pechová ze Savills CZ&SK.
Realitní sektor hledá energetické úspory
Bez ohledu na to, že Evropa se s ukončením či omezením dodávek energetických surovin z Ruska vyrovnala poměrně rychle a účinně, požadavek na energetické úspory je stále vysoce aktuální. V jednotlivých segmentech nemovitostí je ovšem v tomto směru situace odlišná.
Udržitelnost je imperativ
Indikátor energetické efektivity (PUE) v hi-tech provozech se však neustále zlepšuje. Právě tady se intenzívně zkoumají možnosti alternativních a ekologických zdrojů energie. Těmi jsou například vodíkové palivové články, které mohou být zavedeny právě ve vědecko-výzkumných centrech. Co se týká spotřeby vody na chlazení, tak například Google v březnu 2023 oznámil, že pracuje na nových technologiích, které by mohly spotřebu vody při provozu jejich datových center dramaticky snížit, a to až o 50 %.
O úspory zdrojů všeho druhu se snaží i provozovatelé obchodních kapacit – v tomto případě se nabízejí poměrně jednoduchá, ale přitom vysoce efektivní opatření, jako je snížení teploty v prodejnách, zhasínání světel mimo otevírací dobu nebo zavírání dveří. Výzkum Cambridgeské univerzity ukazuje, že naposled zmíněná „technologie“ v zimě snižuje spotřebu energie a emise uhlíku až o 50 %.
„Evropa má v současné době silnou pozici, aby mohla čelit dopadům energetické krize. Tu má díky uplynulé mírné zimě, kdy došlo ke snížení spotřeby a vytvoření zásob plynu. Ačkoli jsme vstoupili do kalendářního jara s očekávanými vyššími teplotami, odolnost vůči energetické krizi bude skutečně otestována v nadcházející zimě,“ konstatuje Bram de Rijk ze Savills s tím, že problém energetických úspor bude o to větší, oč pravděpodobně menší bude ochota státních institucí hospodářskou sféru podporovat tak, jako v době pandemie či v prvním roce války na Ukrajině.
rs/pb
