Pražské úřady uložily pokutu 20 000 korun majiteli bytu za porušování stavebních předpisů při krátkodobém ubytování hostů přes platformu Airbnb. Jde o první takovou sankci. Podle názoru vedení města musí byty využívané tímto způsobem dodržovat stejná pravidla jako hotely a ostatní ubytovací zařízení.
Podle dat zahraničních webů, které se zabývají analýzami krátkodobého ubytování, je v celé Praze asi 13 600 bytů krátkodobě pronajímaných přes digitální platformy typu Airbnb. V důsledku opakovaných lockdownů se však jejich počet snížil na aktuálních 5 650 (k termínu 23. 6. 2021). Byty, které jejich majitelé z nabídky stáhli, se nyní nabízí k dlouhodobému pronájmu nebo zůstávají prázdné.
Nikoli pronájem, ale ubytování
Negativní důsledky využívání bytů pro krátkodobé ubytování kritizují jak pražské samosprávy, tak místní obyvatelé. Podnět na stavební úřad, na základě kterého pokuta padla, podal loni v lednu předseda spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy Petr Městecký. Ten dlouhodobě prosazuje názor, že využívání bytů tímto způsobem je protiprávní. "Nejde o pronajímání, jde o poskytování ubytovacích služeb, tedy podnikání," říká P. Městecký.
Nedávná diskuse za účasti magistrátu, některých městských části i MMR ukázala, že krátkodobé pronájmy jsou v Praze považovány za naléhavý problém. „Městské úřady registrují nejen stížnosti na hluk a nepořádek v některých domech, ale vysoký počet bytů využívaných ke krátkodobému ubytování turistů má negativní vliv na funkčnost města, výši nájemného a poplatků i obecnou dostupnost bytů,“ říká Hana Kordová Marvanová. Ještě ostřeji vidí celou věc primátor hlavního města Zdeněk Hřib: „Dnes se již fenomén sdíleného ubytování rozvinul do takových rozměrů, že je schopen doslova rozežrat město zevnitř.“
Kde jsou?
Rozhodnutí o pokutě vydal stavební úřad Prahy 1 a po přezkumu letos v srpnu potvrdil magistrát. Podle H. Marvanové je to důležitý precedent, který potvrdil právní analýzy magistrátu a kanceláře ombudsmana. "Pokuty mohou být ukládány opakovaně, mohou dosáhnout výše až půl milionu korun," uvedla radní. A doplnila, že město usiluje o to, aby ministerstvo pro místní rozvoj vydalo metodický pokyn, který by stavebním úřadům reguloval jejich rozhodování v podobných případech. "Chtěli bychom, aby obyvatelé či majitelé nemovitostí, kteří trpí tímto problémem, se obrátili na naši poradnu, kde dostanou konkrétní právní radu pro podání podnětu stavebním úřadům," řekla H. Kordová Marvanová, která již v létě požádala k tématu o schůzku s ministryní Klárou Dostálovou (za ANO), ale ta se neuskutečnila.
Radní dále uvedla, že na základě stanoviska ministerstva průmyslu a obchodu začnou živnostenské odbory vymáhat také povinnost, aby byly domy s byty poskytovanými přes platformy zvenku označeny. Problém podle radní totiž je i to, že město neví, kde se takové byty nacházejí - platformy odmítají i přes schválení zákonné povinnosti poskytovat městu potřebné informace. I to je podle města důvodem, proč by lidé měli své negativní zkušenosti hlásit úřadům. "Bez podnětů od obyvatel se ani nedozvíme, kde ten problém je," řekla H. Marvanová.
Legislativní plány
Ředitelka hotelu Emblem v centru Prahy Helena Valtrová uvedla, že poskytovatelé klasických ubytovacích zařízení musí plnit celou řadu povinností, kterým se majitelé bytů poskytovaných přes platformy zcela vyhýbají. Jde podle ní například o povinné každoroční revize, úpravy vyplývající z protipožárních a hygienických norem nebo povinnost hlášení všech zahraničních návštěvníků cizinecké policii. Dodala, že hotely také vyplňují statistiky pro segment cestovním ruchu, ty jsou však bez započtení hostů v krátkodobých pronájmech v zásadě k ničemu.
Hlavní město prosazuje ve Sněmovně zákon, který by samosprávám umožnil poskytování bytů přes ubytovací platformy omezit. Ten již město předložilo Sněmovně, ta současná ho však neprojednala. "Věřím, že nová Sněmovna si na to čas najde," řekla H. Kordová. Mezi další návrhy Prahy patří posílení pravomocí společenství vlastníků jednotek, aby mohla tento způsob využívání bytů omezit.
Petr Bým
