Překvapivě dobrá situace, nebezpečné zvyšování úrokových sazeb a jen stěží předvídatelná budoucnost – tak dnes vidí český realitní trh Prokop Svoboda, hlavní protagonista realitní kanceláře Svoboda & Williams. Ta se už tradičně zabývá segmentem prémiového bydlení, ale hledá i další příležitosti, třeba v sektoru sdílených kanceláří.
Ve své prognóze pro rok 2021 jste nevylučoval hospodářskou katastrofu a doporučoval tvorbu rezerv a spíše obezřetného vyčkání na příští vývoj. Rok je za námi – jak se vám tenhle recept jeví dneska?
Jeví se mi to tak, že všechno bylo a je jinak. To, co se tady odehrálo za poslední dva roky, je vlastně drobná senzace. Takový vývoj jsem nečekal, naopak jsem měl pocit, že pandemie bude pro českou ekonomiku s jejími mnoha problémy jakási příslovečná poslední rána – a pak se všechno zhroutí. Nestalo se. Naopak došlo k něčemu, co jsem také nečekal – totiž, že se bude před hrozícími potížemi a zejména inflací kdekdo chtít pojistit nákupem nemovitostí. Takže vlastně celý realitní sektor – trochu paradoxně – dnes zažívá dobré časy. Ale zase musím trochu zasýčkovat. Zatím je vzestup cen snesitelný, takže inflace působí vysloveně motivačně, ale i to musí jednou skončit. A to v tom okamžiku, kdy se všechno zdraží tak, že lidé prostě přestanou nakupovat.
Přijde ten moment?
Asi vás neudiví, že na vaši otázku neodpovím. Po všech těch prognostických zkušenostech je mi jasné, že jsem schopen – a troufám si tvrdit, že kvalifikovaně – komentovat minulost a přítomnost. Ale odhadovat budoucí vývoj? O to se už nebudu ani pokoušet.
Dobrá, nicméně se vám určitě i dnes některé aspekty či parametry současného, a to velmi složitého vývoje ekonomiky a realitního trhu jeví jako podstatnější a významnější než jiné?!
Jeden tu je a mám bohužel pocit, že ho nikoli všichni protagonisté politického i ekonomického života takto vnímají. O co jde? Ve všech svých úvahách musíme brát v potaz jednu zásadní věc: Česko není ostrov, a to ani monetární. Nikdy nejde jenom o naše lokální poměry, jsme součástí Evropy i globální ekonomiky. A vzhledem ke všem okolnostem, které není třeba vyjmenovávat, jen obtížně můžeme jít proti hlavnímu proudu, proti všeobecným trendům. A řekl bych, že ve sféře úrokových sazeb to právě teď děláme. Ty nikde nerostou tak jako u nás, což je docela zásadní problém. Pokud si čeští podnikatelé budou půjčovat výrazně dráž než ti zahraniční, tak to samozřejmě musí mít nějaké důsledky. I na českém realitním trhu. To, co nyní v oblasti úroku a úvěru prožíváme, může vést k výprodeji českých nemovitostí do zahraničí. Jinde v Evropě si lze půjčit za 1 %, tedy skoro zadarmo, což bude český kapitál diskvalifikovat. Všechno má nějaký kontext a tohle je jeden z nich. Nejsem si jist, že ČNB toto všechno dostatečně bere v potaz. Opakuji – nejsme nějakou izolovanou entitou, je to naopak.
Pokud ovšem budeme mluvit přímo o vašem segmentu trhu, tedy o prémiovém bydlení, tak toto snad nehraje velkou roli. Obvykle se u vás kupuje za hotové, ne?
To je pravda jen zčásti. Značná část obchodních transakcí, které sjednáváme, je navázána na hypoteční úvěrování. Ale to je víceméně jedno – realitní trh a chování jeho aktérů vždy formuje výše úroku, míra inflace či množství volných peněz v ekonomice.
Už jste mluvil o tom, že kdekdo se chce proti inflaci zajistit nákupem nemovitostí. Takže klíčová otázka – máte co prodávat?
Máme, ale je toho trochu méně než v nedávných letech. Odhadl bych, že zatímco před pandemií jsme každý měsíc zpracovali tak 70 – 80 nabídek nemovitostí k prodeji, dnes je jich zhruba 60, tedy skoro o třetinu méně. Ale nestěžuji si. Nikdy jsem nezažil, že by nebylo co prodávat, a to platí i dnes. Je asi na místě připomenout, že v segmentu prémiových rezidencí bývá nabídka standardně slabší než poptávka. A pokud jde o takové nemovitosti jako třeba vilu na Hanspaulce či na Ořechovce, v takových případech kupující někdy musí čekat i několik let.
Nedávno jsem viděl tabulku předpokládaného vzestupu mezd v jednotlivých odvětvích české ekonomiky – na prvním místě byl realitní sektor. Odvodil bych z toho, že mu kvalitní pracovníci scházejí. Jak jste na tom vy?
Dobře. Nerad se vychloubám, ale právě stabilní tým je naším nejcennějším fundamentem. Lidi umíme motivovat a také se o ně dobře staráme. Fluktuaci máme velmi nízkou, což se týká zejména týmu vysoce kvalifikovaných seniorních pracovníků. A protože se nám daří, i dnes lidi také přijímáme. V posledních letech se nám mimo jiné podařilo vybudovat nový tým pro oblast managementu sdílených kanceláří.
Jak se vám daří na tomto poli?
Pro nás je to zatím jen doplněk nabídky našich služeb. Ale myslím, že velmi perspektivní. To, co dnes probíhá na kancelářském trhu, je úplný thriller. Pandemie, fenomén home office, stoupající ceny energií, nákladů na vybavení interiérů a samotná inflace v nájemném – a k tomu všeobecná nejistota spjatá s příštím ekonomickým vývojem. To je doslova fascinující mix, jehož výsledkem budou možná docela velké změny. A my bychom rádi byli přitom.
Petr Bým
