Radní Prahy se usnesli, že město má o výběru jedné z variant rozhodnout do 30. listopadu, to je však až po komunálních volbách, které se konají 23. a 24. září. Praha dříve zvažovala odkup celé budovy, před několika lety nicméně začala jednat o spoluvlastnictví.
Praha – Sekyra Group: na NNŽ společně?
Pražské zastupitelstvo se ještě stále nerozhodla, zda odkoupí část budovy Nákladového nádraží Žižkov (NNŽ), nebo jestli založí společný podnik se společností Sekyra Group zaměřený na jeho revitalizaci a přeměnu na kulturní a společenské centrum.
Dohoda o vlastnictví je nutná
Ohromný objekt – jedno z křídel budovy má délku 350 metrů, což je zhruba polovina délky Václavského náměstí – vlastní České dráhy, které v minulosti s developerskou firmou Sekyra Group vytvořily společný podnik Žižkov Station Development, jenž má na budovu nádraží předkupní právo. Přitom v okolí plánuje několik dalších developerských firem postavit novou čtvrť pro až 23 000 obyvatel.
Město několik let jedná o majetkovém uspořádání budovy, ale definitivní rozhodnutí nepadlo a do voleb už zřejmě ani nepadne. Poslední rozhodnutí radních v této věci dává za úkol náměstkovi primátora a lídrovi kandidátky STAN v Praze Petrovi Hlaváčkovi (za TOP 09) a radnímu Janu Chabrovi (TOP 09) předložit do konce listopadu zastupitelům návrh, kterou cestou by se město mělo vydat.
J. Chabr později poznamenal, že získání alespoň části budovy je podmínkou Prahy 3 pro to, aby podpořila schválení připravované změny územního plánu pro celý rozsáhlý areál nádraží. Dodal, že rozhodnutí o variantě bude zřejmě až na následující radě, ale s ohledem na přípravu změny by mělo padnout do konce letošního roku.
Rovnocenné partnerství
Varianta společného podniku by předpokládala, že majetkové vztahy mezi hlavním městem Prahou a Sekyra Group by upravila akcionářská dohoda a stanovy nové společnosti, kde by podíly města a firmy byly co možná nejvyrovnanější. V případě odkupu části budovy by magistrát podle dokumentu mohl využít takzvané jednací řízení bez uveřejnění, tedy zadávací řízení bez soutěže pouze s jedním účastníkem, což by však předpokládalo splnění zákonných podmínek pro takový postup.
„Společný podnik by řídil rekonstrukci, po ní bychom si následně budovu rozdělili, část by si nechal smluvní partner, část hlavní město,“ říká J. Chabr. V případě druhé varianty by pak rekonstrukci zajistila samotná společnost Sekyra Group a město by následně na základě smluv o smlouvě budoucí předem určenou část objektu odkoupilo.
Budoucnost zatím nejasná
Podle dřívější dohody by v nádražním komplexu mělo být sídlo Národního filmového archivu, kulturní a společenské prostory nebo základní škola. Sekyra Group tam pak hodlá podle dřívějších informací vybudovat byty a komerční prostory.
Pražská radnice také původně zvažovala, že středem nádraží povede tramvajová trať, nakonec však rozhodlo o tom, že ta povede severně od něj, a to paralelně s Malešickou ulicí. Město nyní připravuje návrh změny územního plánu, která je nutná pro plánovanou zástavbu rozsáhlého areálu, kde chtějí kromě firmy Sekyra Group stavět také společnosti Central Group nebo Penta Real Estate. Osud žižkovského nádraží, které přestalo fungovat v roce 2002, se řeší roky. Původně mělo ustoupit výstavbě, po tlaku různých skupin aktivistů ale z plánované demolice sešlo.
Velkokapacitní nádraží (v dnešní terminologii logistické centrum) bylo postaveno v 30. letech minulého století, provoz zahájilo v roce 1936. Sloužilo k rychlé překládce zboží, zejména potravin, a současně mělo kapacity pro jejich skladování ve strojních chladnicích. Celková rozloha nádraží je takřka 40 hektarů. Z hlediska historie české architektury jde o největší funkcionalistickou průmyslovou stavbu v Praze. Proto je také od roku 2013 kulturní památkou.
SF/pb
