Praha: kancelářská energetika zatím trochu pokulhává

„Informace o tom, jak si objekt stojí z hlediska energetické náročnosti, je zásadní pro správce i nájemce. Nutnost stavět budovy, které jsou co nejméně náročné na spotřebu energií, se zvýšila v poslední době v souvislosti s obavami o zajištění energetické bezpečnosti,“ říká Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

Klíčové jsou technologie

Řada kancelářských budov je již vybavena technologiemi, které umožňují optimální nakládání s energiemi. „Základem je mít chytrý systém pro řízení objektu, který umí efektivně ovládat vytápění, větrání, chlazení, dále čidla reagující na obsazenost, pohyb v objektu, denní světlo a jeho intenzitu,“ vyjmenovává Eva Nykodymová ze společnosti Skanska. Jak některé z těchto technologií fungují, přibližuje Jiří Stránský z CBRE: „Jako příklad můžeme uvést čidla sledování produkce CO2, která umí budově ‚nařídit`, aby se daná místnost vyvětrala či optimálně vytopila. Čidla obsazenosti jsou zase schopná podle počtu lidí v místnosti optimálně nastavit intenzitu osvětlení, aby nedocházelo ke zbytečné spotřebě energie.“

To, zda je kancelářská budova vybavená technologiemi, které umožňují optimalizovat spotřebu energií, pocítí nájemníci na svých výdajích za energie skutečně zásadně. „Když vezmeme v potaz moderní kancelářské budovy ve standardu A vybavené vzduchotechnikou, chlazením a zvlhčovači, tak rozdíly ve spotřebách energií jsou až do 100 %,“ říká Jan Baxa ze společnosti CA Immo a dodává, že vedle technologií je pro dosažení úspor podstatná také role managementu provozu budov.

Úspory i uživatelský komfort

I když nejsnáze měřitelným efektem „chytrých“ technologických systémů jsou nižší výdaje za energie, mají i přímý vliv na to, jak se zaměstnanci v budovách cítí. Tyto systémy totiž dokáží kontinuálně monitorovat parametry vnitřního prostředí a pomáhají udržovat optimální podmínky pro pobyt v kancelářích. „Efektivně nastavená vzduchotechnika ovlivňuje komfort lidí díky dostatečnému přívodu čerstvého vzduchu, optimální vlhkosti a tepelnému komfortu,“ uvádí konkrétní příklad Eva Nykodymová. „Chytré osvětlení zajistí konstantně příjemnou intenzitu světla včetně podání barev nebo bezdotykové rozsvěcení světel v chodbách a společných prostorech,“ dodává Jan Baxa.

Existují různé certifikáty udržitelnosti, jako je například LEED nebo BREEAM, které mimo jiné prokazují, že je budova vybavena chytrými technologiemi. „Zdá se, že developeři chápou výhodu chytrého řízení budovy a nakládání s energiemi jako důležité. Z naší zkušenosti můžeme říct, že LEED certifikace je preferovaná pro velké korporátní uživatele kanceláří právě kvůli většímu tlaku na úsporné nakládání s energiemi,“ tvrdí Jana Vlková z poradenské společnosti Colliers. I když je ale popularita těchto certifikátů kvality na vzestupu, stále je prostor pro zlepšení. „Jen velmi málo budov v Praze obdrželo kombinaci zelených certifikací a zároveň certifikaci WELL hodnotící kvalitu vnitřního prostředí z pohledu uživatele,“ dodává Jan Baxa.

Z analýzy společnosti CBRE vyplynulo, že 25 % pražských administrativních budov je vybaveno novými technologiemi pro monitorování nebo kontrolu vytápění, chlazení a klimatizací. Přitom pouze 3 % budov využívá chytré technologie pro přístup do objektu a 15 % má moderní výtahy s chytrými technologiemi.
O to, zda budova umí optimálně hospodařit s energiemi, se zajímá čím dál více nájemců. „Klienti skutečně dbají na šetrné nakládání s energiemi a zdroji. Nejde přitom jen o „vysvědčení budovy“ v podobě vyúčtování provozních nákladů, ale zejména o trvalý monitoring a transparentní zobrazování spotřeb technologií, nájemních prostor a budovy jako takové,“ upřesňuje Jan Baxa.

rs/pb