Pandemie, energetika, Ukrajina – a development
Rezignované konstatování „dnes nelze předvídat nic!“ je v posledních měsících možné slýchat více než často. V hospodářském a podnikatelském životě jsou ovšem prognózy a dlouhodobější plánování nutností, což ve sféře developmentu s jeho dlouhými realizačními lhůtami platí dvojnásob. Jak se s všeobecnou nestabilitou vyrovnává právě český development, na to dává odpověď naše anketa.
Poslední tři roky jsou velmi turbulentní a všichni se tomu musíme přizpůsobit. Změnily všechny ty události ve vaší společnosti něco zásadního – ve sféře managementu, plánování, cenotvorby, personalistiky, organizaci práce a podobně?
Otázka managementu rizik se v našem uvažování posunula na první místa řídících a schvalovacích procesů. Při reagování na nejrůznější změny vyvstává ještě více důležitost kvalitního managementu a obecně personalistky.
Jakých v těchto turbulentních časech dosahujete hospodářských výsledků?
Dalo by se říci, že v průměru na všech projektech a ve všech divizích dosahujeme plánované ziskovosti. I když některé vlivy krátkodobě zasáhnou negativně i pozitivně do jednotlivých projektů či činností, tak nám obrovská diverzifikace pomáhá v tom, abychom se drželi v plánovaných číslech. V současné době dosahujeme růstu zejména v projektech developmentu a energetiky.
A přece jen trochu pohleďme do té pověstné křišťálové koule. Kde podle vás budeme – s covidem, válkou na Ukrajině, migrační vlnou, programem Green Deal, energetickou krizí atd. atd. – na konci tohoto roku?
Myslím, že nejdůležitější je pozitivní přístup, stálé pracovní nasazení a rozumné ošetřování rizik s dostatečnou diverzifikací činností. Je moc fajn, že veškeré události vedly k tomu, aby si svět uvědomil důležitost oborů, kterým se věnujeme, tedy environmentální výstavbě s maximálním důrazem na energetickou úspornost, energetiku obnovitelných zdrojů, mám na mysli hlavně větrné a fotovoltaické elektrárny, recyklaci a energetickému zpracování odpadu plazmovým zplyňováním. To mě naplňuje optimismem pro časy budoucí.
Alex Veselý, Trikaya
Poslední tři roky jsou velmi turbulentní a všichni se tomu musíme přizpůsobit. Změnily všechny ty události ve vaší společnosti něco zásadního – ve sféře managementu, plánování, cenotvorby, personalistiky, organizaci práce a podobně?
Ano, určitě. Klademe větší důraz na kalkulace. Původně jsme se spoléhali na interní kalkulace, ale v posledním čase si je necháváme přecenit od externích cost managerů podle aktuálních cen. Taktéž – v případě prodeje našeho současného rezidenčního projektu PONAVIA Rezidence III – jsme aktivně a velmi flexibilně upravovali ceny a nabídku bytů podle poptávky, která byl po spuštění prodeje enormní.
Jakých v těchto turbulentních časech dosahujete hospodářských výsledků?
Velmi jednoduchá odpověď – hospodářské výsledky jsou nižší než před turbulentními časy.
A přece jen trochu pohleďme do té pověstné křišťálové koule. Kde podle vás budeme – s covidem, válkou na Ukrajině, migrační vlnou, programem Green Deal, energetickou krizí atd. atd. – na konci tohoto roku?
Dovolil bych si odpověď rozdělit podle jednotlivých témat:
COVID – myslím si, že jako společnost jsme se přizpůsobili a umíme s ohrožením pracovat a do konce roku by celospolečenské dopady mohly být minimální.
VÁLKA NA UKRAJINĚ – růst inflace se nezastaví. Na druhé straně donutí globální ekonomiku hledat nové kanály. Můžeme vidět, že tento proces hledání již probíhá.
MIGRAČNÍ VLNA – závisí samozřejmě od eskalace války, ale domnívám se, že bude mít pozitivní vliv na náš pracovní a taktéž spotřebitelský trh. Ukrajinci v minulosti posílali vydělané finance zpět domů, teď budou utrácet výdělky na českém trhu. Taktéž si myslím, že ukrajinská vzdělaná a intelektuální vrstva může mít přínos pro zaměstnavatele a kvalifikovanější pracovní příležitosti. Samozřejmě znalost českého jazyka je v tomto případě ve většině pracovních pozicí nutností.
GREEN DEAL – směrovaní k udržitelnosti a zelené energii a snižování emisí se nebude měnit. Pravděpodobně se objeví drobné ústupky a úpravy. Uhlí jako komodita a zdroj energie jsou v rámci EU zajímavé pro státy jako Německo, ČR, SR či Polsko. Ostatní země využívají jiné alternativy získávání energie. Myslím, že se změní pohled i na atom jako čistý zdroj a začnou se aktivněji řešit možnosti nakládaní s nukleárním palivem, a to je podle mě správně.
ENERGETICKÁ KRIZE – je to velká výzva pro naši společnost. Mnoho lidí změní konzervativní názor na fosilní paliva a budou vyhledávat alternativní možnosti – solární panely a tepelná čerpadla. Jednoduše lidi přinutí přemýšlet nad tím, jak si domů obstarat udržitelnou energetiku.
Marcela Fialková, UDI Group
Poslední tři roky jsou velmi turbulentní a všichni se tomu musíme přizpůsobit. Změnily všechny ty události ve vaší společnosti něco zásadního – ve sféře managementu, plánování, cenotvorby, personalistiky, organizaci práce a podobně?
Covid přinesl nestabilitu cen, kterou ještě zvýraznila válka. Před covidem jsme se standardně byli schopni dohodnout na konečné ceně, kterou generální dodavatel držel po dobu roku nebo dvou, tedy v podstatě po celou dobu výstavby projektu. Nyní nejsou dodavatelé schopni ceny některých subdodávek garantovat déle než měsíc. A k tomu je třeba přistoupit zcela nově. Řešíme tedy smlouvy například formou indexace ceny k růstu stavebních prací na konkrétním lokálním trhu nebo v některých případech, kde to dává smysl, jednáme o možnosti vysoutěžit si subdodávky napřímo. V zahraničí obvykle pracujeme s běžnou marží kolem 20 – 25 %, tedy nikoli jako naši kolegové v Česku s výrazně vyšší marží. Přitom tlak na konečnou cenu zejména u bydlení je s ohledem na růst inflace velmi vysoký ve všech zemích Evropy. Nemáme tedy tak velký prostor k absorbci případného nárůstu cen. O to pečlivěji a s větším důrazem na finální cenu řešíme proto nyní smlouvy a generálními dodavateli námi stavěných projektů.
Jakých v těchto turbulentních časech dosahujete hospodářských výsledků?
Nezabýváme se jen výstavbou bytů, ale také kanceláří a průmyslových areálů a tam je výnos realizován až v případě prodeje dokončené stavby, tedy je poměrně jednorázový. V letošním roce očekáváme, že dokončíme průmyslový areál na D1 u Prahy a budeme ho nabízet k prodeji. Pokud se prodej uskuteční ještě v letošním roce, samozřejmě to dramaticky zvýší naše příjmy v ČR. Celá skupina nicméně aktuálně pracuje se 17 projekty v pěti zemích Evropy a Latinské Ameriky, jejichž výnosy se budou v následujících letech pohybovat řádově kolem 43 miliard korun.
A přece jen trochu pohleďme do té pověstné křišťálové koule. Kde podle vás budeme – s covidem, válkou na Ukrajině, migrační vlnou, programem Green Deal, energetickou krizí atd. atd. – na konci tohoto roku?
Letošní rok je pro nás rokem výrazné expanze na nové trhy. V České republice je vzhledem k délce a složitosti povolovacích procesů velmi složité realizovat výstavbu, proto jsme se již před časem zaměřili na expanzi i mimo domovský trh a v ní nyní pokračujeme. Zahraniční aktivity tak již dnes tvoří více než 80 % našeho podnikání. Kromě Polska, Maďarska a Srbska, kde již působíme, jsme letos vstoupili na trh Latinské Ameriky. První projekt pro bydlení připravujeme nyní v Kostarice a jednáme o nákupu dalších v Panamě a Kolumbii. Nové akvizice chystáme také na stávajících evropských trzích a poohlížíme se po možnostech výstavby v zemích západní Evropy, kde nás aktuálně zajímá hlavně Německo, Španělsko a Portugalsko. Kromě teritoriální diverzifikace hledáme také nové segmenty. Plánujeme si založit vlastní realitní portfolio tak, abychom byli schopni nabízet nejen vlastnické, ale také nájemní bydlení v několika hlavních městech Evropy a řešíme také modulární projekt rychlé výstavby ubytovacích kapacit pro pracovníky velkých průmyslových firem, a to opět v několika evropských zemích současně. Očekáváme proto, že na konci letošního roku může naše portfolio tvořit až o desítku více projektů nejméně v šesti zemích světa.
Evžen Korec, Ekospol
Poslední tři roky jsou velmi turbulentní a všichni se tomu musíme přizpůsobit. Změnily všechny ty události ve vaší společnosti něco zásadního – ve sféře managementu, plánování, cenotvorby, personalistiky, organizaci práce a podobně?
Přestože zažíváme turbulentní dobu, na trhu s novými byty v Praze se nic nezměnilo z hlediska nabídky a poptávky. Poptávka výrazně převyšovala nabídku. Výrazně ale rostly ceny bytů, hlavně kvůli extrémnímu nárůstu vstupů – částečně ceny materiálu, ale hlavně ceny prací hlavně v oblasti řemesel. Tam jsme pozorovali zdražování často o mnoho desítek procent. Nezměnilo se nic ani na výrazně pomalém povolování nových staveb, kvůli kterému jsou byty průměrně o deset procent dražší. Strategie Ekospolu se nijak zásadně nezměnila.
Jakých v těchto turbulentních časech dosahujete hospodářských výsledků?
Zatím dosahujeme výborných hospodářských výsledků.
A přece jen trochu pohleďme do té pověstné křišťálové koule. Kde podle vás budeme – s covidem, válkou na Ukrajině, migrační vlnou, programem Green Deal, energetickou krizí atd. atd. – na konci tohoto roku?
Bude pokračovat trend zdražování vstupů, kromě stavebních prací akceleruje zdražování stavebního materiálu, jehož ceny vzhůru požene i probíhající válka na Ukrajině, která je významným dodavatelem surovin. Některé už nyní na trhu chybí, například betonářská ocel je velmi špatně dostupná. Pokud válka na Ukrajině potrvá delší dobu, bude se prohlubovat nedostatek pracovníků ve stavebnictví. České stavebnictví je totiž na Ukrajincích už mnoho let zcela závislé, bez nich se u nás nepostaví žádná větší stavba. Výrazné zvýšení úrokových sazeb vede ke zdražení hypoték až do té míry, že střední třída na tento typ financování nedosáhne. Jednak kvůli zdražování, ale také kvůli znovuzavedení výrazných omezení pro žadatele ze strany ČNB. Lze očekávat, že se výrazně změní skladba kupujících nových bytů. Mnohem méně lidí si bude kupovat byty na vlastní bydlení, nahradí je ale investoři. Ti si budou byty kupovat jako bezpečný systém uložení peněz, obzvláště při současné nevídaně vysoké inflaci. Při očekávané až patnáctiprocentní inflaci jen málo jiných investic zajistí její pokrytí. Nemovitosti z pohledu riziko – výnos – likvidita zůstávají i nyní bezkonkurenční. Právě v krizi se tato léty ověřená jistota znovu potvrzuje. Bohužel střední třída, která si dříve běžně kupovala byt na vlastní bydlení, se bude muset spokojit s nájemním bydlením. To se týká stovek tisíc domácností. Poptávku po nájemním bydlení požene vzhůru také příchod stovek tisíc válečných uprchlíků, což povede k dalšímu tlaku na růst cen nájemného. Stále přitom platí Korcovo pravidlo: cena menších bytů by neměla být vyšší než dvacetinásobek ročního nájemného. Ceny nájemného nyní kopírují růst cen bytů. Nájmy v poslední době velmi rychle dohání ceny bytů a nic se na tom nezmění ani v budoucnosti.
Petr Bým
