Od nového stavebního zákona mnozí očekávají, že alespoň částečně vyřeší špatnou situaci při povolování výstavby i hlavně nedostatek nově postavených bytů. Někteří však s jeho podobou spokojení nejsou, což platí i pro současnou vládní koalici, a proto se vzápětí po volbách objevily návrhy na jeho změny.
Zákon byl už letos v červenci publikován ve Sbírce zákonů pod číslem 283/2021 Sb. Několik ustanovení nového zákona, například zrušení stavebních uzávěr, vydaných ještě podle stavebního zákona z roku 2006, dokonce již nabylo účinnosti. Od 1. 1. 2022, tedy letos, pak má oficiálně vzniknout soustava nové stavební správy v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. Následovat by mělo její faktické vytvoření, přechod úředníků ze současných stavebních úřadů a dalších orgánů tak, aby se podle nové úpravy jako celku mohlo začít rozhodovat od 1. 7. 2023.
Pardubická iniciativa
Nové Poslanecké sněmovně však již byly předloženy dva návrhy, které směřují k odložení účinnosti nového stavebního zákona do vzdálenější budoucnosti. První předložilo zastupitelstvo Pardubického kraje. Jeho obsahem je „jednoduché“ odložení účinnosti všech částí zákona, které dosud účinné nejsou, o jeden rok. Nejvyšší a další nové stavební úřady by tak měly vzniknout 1. 1. 2023, od 1. 1. 2024 by mohly být uzavírány dohody o přechodu úředníků z jejich současných pozic do nové soustavy a celý zákon by byl účinný od 1. 7. 2024. Předkladatel svůj návrh zdůvodňuje tím, že na přípravu reorganizace stavební správy je potřeba více času. K návrhu se již nesouhlasně vyjádřila bývalá vláda, která mimo jiné upozornila na to, že odložení účinnosti vzniku nových úřadů by naopak na rok pozastavilo možnost přípravy jejich reálného fungování.
S podporou Fialova kabinetu
Další návrh předložila skupina poslanců, zastoupená Ivanem Bartošem, šéfem Pirátů. Ten také už podpořila nová vláda Petra Fialy. Tento návrh směřuje k tomu, aby od 1. 1. 2022 vznikly pouze nejvyšší a specializovaný a odvolací stavební úřad, nikoli však krajské stavební úřady jako základní článek nové soustavy (ty by vznikly až o rok později).
Obdobně by pak od původně předpokládaného data celkové účinnosti, tedy od 1. 7. 2023, nový stavební zákon začal upravovat pouze řízení o povolení tzv. vyhrazených staveb (dálnic, železnic, velkých vodních nádrží a dalších významných staveb veřejné infrastruktury). Povolování dalších staveb a rovněž územní plánování by se až do konce června 2024 řídilo dosavadní právní úpravou. Tento poslanecký návrh je výslovně zdůvodněn tím, že na současném znění stavebního zákona nepanovala dostatečně široká politická shoda. Předkladatelé tedy předpokládají, že by mělo později dojít k dalším úpravám zákona.
Je možný zpětný zásah?
Oba návrhy na odklad účinnosti nového stavebního zákona jsou zařazeny na program jednání Poslanecké sněmovny už příští týden (11. 1. 2022).
Je tak zřejmé, že nová soustava stavebních úřadů vznikne již před jejich projednáním, a to podle současného znění zákona. Je sporné, zda je možné a vhodné do ní navrženým způsobem „zpětně“ zasahovat. Stejně tak je otázkou, zda by mohly vedle sebe dobře fungovat dva zcela odlišné modely povolování staveb, jak předpokládá poslanecký návrh. V každém případě by jakékoli zásahy do stavebního zákona, ještě před nabytím jeho účinnosti, měly být prováděny jen po velmi důkladném zvážení, zda nenaruší celkovou koncepci a funkčnost nové úpravy.
Autor působí jako advokát v AK Frank Bold Advokáti.
Pavel Černý
