Stárnutí obyvatelstva, rostoucí urbanizace a rozmach digitálního světa, to jsou nejsilnější trendy, které v současnosti ovlivňují chování návštěvníků nákupních center ve světě i v Česku a na Slovensku. I když se zákazníci budou i nadále rozhodovat hlavně podle kvality nákupního centra, tedy jeho dostupnosti, parkování a mixu obchodů a služeb, budou muset obchodníci nabídnout i něco více. Tato „dodatečná“ nabídka bude muset vycházet z toho, jak se mění populace a její nákupní zvyky a potřeby. A samozřejmě jak se bude vyvíjet její kupní síla.
Jedním z trendů, který se v našich zemích začíná objevovat a souvisí se stárnutím obyvatelstva v Evropě, je změna postoje lidí k jejich vlastnímu zdraví. Dobrá kondice se stane cenným aktivem, lidé budou ke svému zdraví přistupovat odpovědněji a budou proto vyhledávat produkty a služby, které jim pomohou v dodržování zdravého životního stylu. „Stárnutí obyvatelstva však nepřináší armádu důchodců, ale skupinu lidí dlouhodobě ekonomicky či jinak aktivních, kteří žijí zejména ve městech. Jsou to lidé, kteří stihnou 2–3 životní cykly, zakládají nové rodiny, radikálně mění profese, mají potřebu se neustále vzdělávat. Pro prodejce je to velká příležitost,“ říká Ivana Žoldošová ze společnosti Inter IKEA Centre Group ČR/SR, který v vlastní, staví a spravuje nákupní centra AVION Shopping Park.
Digitální obchodní svět
Sílící urbanizace jde přitom ruku v ruce s růstem počtu těch, kteří se do značné míry rozhodují, setkávají a vůbec žijí na základě informací získaných z digitálního světa – z internetu a zejména sociálních sítí. I český a slovenský zákazník je díky on-line informacím stále sofistikovanější a náročnější. Nakupování bude do budoucna pro informované zákazníky stále více znamenat nejen hledání výhodné cenové nabídky. Musí jim přinést i emoce, podnítit jejich vnímavost a přinést nové zážitky a možnosti relaxovat – a s těmito požadavky se obchodníci budou muset nějak vyrovnat. ,,Interaktivní prezentace výrobků, interaktivní prodejci, služby spojené s on-line prostředím jsou přirozeným vývojem. Je to příležitost pro nákupní centra, ale i samotné prodejce přicházet s úplně novými netradičními službami nebo volnočasovými aktivitami,“ dodává Ivana Žoldošová. Kdo bude chtít obstát, bude muset tyto nové trendy ve svém marketingu vnímat tím spíše, že konkurence se zvětšuje.
Maloobchodní síť houstne
Na 1 000 obyvatel České republiky připadá nejvíce čtverečních metrů obchodních ploch v celém středoevropském regionu. Je to přesně 284 „čtverců“, ovšem pokud bychom počítali pouze obchodní centra, pak jde o 209 metrů čtverečních. Tím však pro tuzemský „retail“ výčet prvenství končí. Co do hustoty maloobchodu v metropolích střední Evropy – jak vyplývá z údajů společnosti DTZ – vede Bratislava (908 metrů na 1 000 obyvatel), když nejvíce ploch v obchodních centrech lze nalézt v Polsku (skoro 8,4 mil. metrů čtverečních) a největší průměrnou velikostí obchodních center disponuje Maďarsko (25 484 čtverců na jedno centrum). Polsko je díky své kupní síle, respektive počtu obyvatel, dnes velmi ambiciózní ve výstavbě nových obchodů – do dvou let se má jejich nabídka rozrůst o dalších více než 1 milion čtverečních metrů. V České republice by to ale podle publikovaných plánů developerských firem mělo být také relativně hodně: 350 000 metrů čtverečních, ovšem jenom do konce roku 2013. „O sebevědomí polského trhu vypovídá také to, že je zde dosahováno nejvyšší průměrné nájemné v maloobchodu, a to běžně kolem 100 eur za čtvereční metr a měsíc. V České republice je to zhruba 70 až 80 eur,“ dokresluje aktuální stav Lenka Šindelářová, hlavní analytička DTZ. Varšavě se také predikuje i nejvitálnější vývoj tržeb v dalších čtyřech letech. Vedle Istanbulu jsou to právě polská metropole a spolu s ní Vilnius, Riga a Tallinn, kde by se obchodníci mohli těšit na růst tržeb vysoko nad úrovní 5 %. Skutečností nicméně je, že všude tady kupní síla obyvatelstva je v evropském kontextu spíše nižší – jde tedy o typické rostoucí či rozvíjející se trhy. Platí to i Prahu a Česko.
Nejbohatší okresy
(kupní síla v přepočtu na obyvatele měřená indexem – % republikového průměru)
Okres | Hodnota indexu (ČR=100,0) |
---|---|
1. Praha | 131,3 |
2. Praha-východ | 119,8 |
3. Praha-západ | 119,1 |
4. Plzeň-mesto | 108,5 |
5. Mladá Boleslav | 107,5 |
Pramen: Kupní síla v okresech a obcích ČR 2012, INCOMA GfK
Nejbohatší města
(kupní síla v přepočtu na obyvatele měřená indexem – % republikového průměru)
Kategorie sídel (podle počtu obyvatel) | 1. místo | 2. místo | 3. místo |
---|---|---|---|
nad 100 000 | Praha (131,3) | Plzeň (108,6) | Brno (105,9) |
50 – 100 000 | Karlovy Vary (109,1) | České Budějovice (107,3) | Hradec Králové (105,3) |
10 – 50 000 | Říčany (126,3) | Brandýs n.L.-St. Boleslav (124,7) | Čelákovice (119,6) |
5 –10 000 | Černošice (125,0) | Roztoky (122,3) | Úvaly (120,1) |
500 – 5 000 | Čestlice (129,7) | Průhonice (129,5) | Dobřejovice (124,4) |
Pramen: Kupní síla v okresech a obcích ČR 2012, INCOMA GfK
Praha stále podprůměrná
Podle nedávno publikované studie společnosti INCOMA GfK „Kupní síla v okresech a obcích ČR 2012“, je Praha stále nejbohatším městem co do úrovně kupní síly na obyvatele. Rozdíl mezi metropolí a „zbytkem“ země se ale přestal zvětšovat jako v minulých letech a naopak se mírně zúžil – její index poklesl z 132,2 % českého průměru na 131,3 % (viz tabulka). Přitom bohatne nejbližší okolí hlavního města – hodnotu indexu nad 125 % dosahují i Říčany, Černošice, Průhonice a Čestlice, když vysoké úrovně vykazují i další sídla v okresech Praha-východ a Praha-západ.
Na druhé straně obyvatelé především v Moravskoslezském či Ústeckém kraji musejí vystačit s daleko úspornějšími osobními a rodinnými rozpočty. V některých obcích – především v periferních oblastech ČR – se úroveň kupní síly pohybuje dokonce pod 3/4 českého průměru. Na chvostu se drží mezi kraji Ústecký (90,0 %), mezi okresy Bruntál (85,5 %).
Úroveň kupní síly je srovnatelnou metodikou sledována ve všech evropských zemích. Z tohoto mezinárodního srovnání vyplývá, že Česká republika se stále nachází výrazně pod celoevropským průměrem. V porovnání s průměrnými evropskými hodnotami má průměrný Čech disponibilní příjmy nižší o více než 42 %.