Právě neduhy státní správy v sektoru stavebnictví měl alespoň zčásti řešit nový stavební zákon (NSZ), schválený v loňském roce. Současná vláda ovšem chystá jeho novelu, kterou vítají jen nemnozí. A přestože Česko spolu s celou Evropou nyní řeší aktuálnější a naléhavější problémy, nejen developeři, ale také architekti, právníci i podnikatelé nedávno opět zabubnovali na poplach – jakkoli NSZ jen málokdo považoval za ideální, jeho právě projednávaná novela je leckýms považována za návrat k minulým poměrům.
Novela NSZ opět pod palbou
V Praze potřebujeme k územnímu rozhodnutí 75 razítek. A celý proces trvá nejméně pět let! Zhruba tak se ke stavu výstavby v metropoli, který se ale nebude příliš lišit od situace mimo Prahu, nedávno v médiích vyjádřil Marcel Soural, šéf skupiny Trigema. Nejen on tuto takřka katastrofální situaci připisuje především fungování stavebních úřadů a samozřejmě i nevyhovující legislativě.
ČKA: novela je krokem zpět
„Projednávaná věcná novela nového stavebního zákona (NSZ) představuje spolu s návrhem zákona o jednotném environmentálním stanovisku (JES) významný krok zpět v procesu rekodifikace stavebního práva. Oba návrhy jsou v rozporu se zadáním, které avizoval po volbách 2021 ministr Ivan Bartoš, a rozchází se s věcným záměrem celé rekodifikace. Procesy stavebního práva v řadě případů nijak významně neurychlí ani nezjednoduší a zátěž ze stavebníků nesejmou.“ Tak to ve svém oficiálním stanovisku vidí Česká komora architektů. “Návrh věcné novely prokazuje, že vláda není schopná prosadit skutečnou reformu stavebního práva. Tedy změny, které by dnešní roztříštěné a zdlouhavé rozhodování o využití území a povolování staveb nahradily komplexním posouzením v rámci jednotného řízení, posílily pravomoci obcí v oblasti územního plánování a zvýšily právní jistotu všech zúčastněných, ať už jde o občany nebo stavebníky,” dodává předseda ČKA Jan Kasl.
Podle komory současný návrh novely zásadně narušuje princip integrace, základní kámen celé rekodifikace stavebního práva. Jedním z vytyčených cílů NSZ bylo změnit současný tristní stav, kdy pro získání stavebního povolení musí stavebník obstarat desítky stanovisek různých dotčených orgánů, které ale napříště měl podle původního znění NSZ obstarávat nikoli stavebník, ale samotný stavební úřad. Jenže podle ČKA řada podkladů bude na základě novely „staronově“ opět vydávána samostatně, když ta vedle toho odstraňuje z textu zákona řadu konkrétně stanovených procesních lhůt, zejména v oblasti pořizování územně plánovací dokumentace. Architekti také ve svém prohlášení upozorňují na to, že schválení věcné novely by zrušilo Pražské stavební předpisy v jejich dosavadní podobě a Praze, Brnu a Ostravě by přiznalo jen právo pořídit prováděcí předpis pro umisťování staveb.
Novela novely?
Ke kritice ze strany architektů se v létě přidala Hospodářská komora. „Zákony tady mají být pro lidi, nejen pro úředníky. Bohužel u přípravy novely došlo k nepochopitelnému úmyslnému přehlížení připomínek nejen lidí z oboru, expertů, ale i měst a obcí,“ říká její prezident Vladimír Dlouhý. Ten také tvrdí, že s ním MMR v legislativní přípravě neprojednalo návrhy komory: „Následkem toho je, že se v připomínkovém řízení více řešilo, zda nedojde k rušení úřednických míst, než jak nastavit pravidla, aby se povolání staveb urychlilo. Vznikla tak nefunkční, od praxe odtržená norma od stolu, kvůli které Česká republika bude aspirovat na stavebně nejpomalejší zemi světa.“ HK ČR proto vládě doporučuje vládě, aby projednávání novely přerušila a projednala změny s profesními organizacemi i s městy a obcemi.
Integrace dosti nedokonalá
Na tytéž či podobné problémy novely NSZ upozorňuje také Pavel Černý z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti, když poukazuje na rozpory mezi novelou NSZ a rovněž chystaným zákonem JES, respektive na narušení proklamovaného principu integrace celého rozhodování: „Předkladatel novely NSZ v tomto směru odkazuje na návrh zákona o JES. Z důvodové zprávy k tomuto návrhu ovšem vyplývá, že jeho cílem je výhradně (částečná) integrace posuzování záměrů v oblasti ochrany životního prostředí. Toto odůvodnění zároveň kritizuje a odmítá původní koncepci integrovaného rozhodování podle NSZ, založenou na posouzení většiny podmínek pro povolení záměru v jednom správním řízení jedním orgánem (stavebním úřadem), v jehož rámci by se na rozhodování podílely úřední osoby s různými odbornými specializacemi. Zavedení JES tedy z pohledu platné právní úpravy, nemůže být označeno za ´nahrazení systému integrace dotčených orgánů … při dosažení stejných cílů´, jak uvádí důvodová zpráva k novele NSZ, pokud by tím mělo být myšleno zachování principu integrovaného rozhodování.“
Advokát Černý právě v těchto souvislostech stejně jako ČKA varuje před záměrem některé správní akty podle předpisů o ochraně životního prostředí nadále vydávat samostatně: „Zákon o JES v tomto směru výslovně odkazuje na ´správní úkony vydávané podle zákona o ochraně přírody a krajiny pro záměr nebo jeho část nacházející se ve zvláště chráněném území´. Tím však výčet takovýchto samostatně vydávaných aktů nekončí – příkladem jsou například povolení k nakládání s vodami či výjimky podle vodního zákona.“
Stejně tak Pavel Černý poukazuje na zamýšlené zrušení původně proponovaného oddělení státní stavební správy od systému samosprávy. Podle něj plánovaný návrat k současnému „smíšenému modelu“ důslednou integraci rozhodování neumožňuje.
Ministerští trvají na svém
MMR je nicméně nijak překvapivě stále toho názoru, že novela NSZ v pořádku. Ba naopak – údajně vytvoří ideální prostředí nejen pro stavebníky, ale i projektanty. „Půjde o zásadní změnu, která pomůže nastartovat rozvoj stavebnictví v nejbližších letech. Novela napraví největší chyby a zároveň přinese mnohé benefity. Zejména zrychlí a zefektivní stavební řízení při zachování ochrany veřejných zájmů. Doba povolení se zkrátí tak, jak bylo původně plánováno. Stejně tak zůstává zachován princip ‚jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko‘,“ uvedla v reakci na poslední kritické hlasy mluvčí MMR Veronika Hešíková.
A stejně tak jsou na MMR přesvědčeni, že třeba obavy z rušení „městských“ stavebních předpisů jsou přinejmenším v Praze neopodstatněné. Ministerští úředníci tvrdí, že hlavní město bude mít své vlastní územní stavební předpisy ve formě prováděcího předpisu k novému stavebnímu zákonu: „Aby však bylo procesně vše správně, musí se nejprve stávající Pražské stavební předpisy zrušit. Tím se zabrání chaosu zejména mezi projektanty a stavebníky. Nově pak budou Pražské stavební předpisy prováděcím předpisem nového stavebního zákona,“ vysvětluje V. Hešíková.
Co se možná nejbolavějšího místa NSZ – postavení obcí v celém rozhodovacím procesu a vůbec organizace celého systému státní stavební správy – týká, MMR už před časem nabídlo několik možných variant řešení. Novela by měla zrušit Nejvyšší stavební úřad a jemu podřízené krajské stavební úřady, naopak část stavebních úřadů „pod obcemi“ zůstane. O tom, kolik jich bude, rozhodne vláda – MMR navrhuje jejich počet ze současných téměř sedmi stovek redukovat na zhruba polovinu, připouští ale i jiné možnosti.
Petr Bým
