Vše si lze ideálně představit na konkrétním příkladu generální rekonstrukce administrativní budovy Nekázanka 11 v historickém centru Prahy. Model BIM byl v tomto případě využit od počáteční projektové fáze až po zpracování dokumentace skutečného provedení stavby a je připraven i pro správu budovy.
Nekázanka 11, nově zrekonstruovaná kancelářská budova třídy A, je součástí klasické blokové zástavby, přičemž je situována v úzké ulici Nekázanka propojující frekventovanou komunikaci Jindřišská s pěší zónou Na Příkopě. Vítězem architektonické soutěže na rekonstrukci původní budovy ze 70. let od architekta Zdeňka Kuny se stal ateliér di5 architekti inženýři, který se specializuje na projektování s využitím BIM technologie.
BIM na startovní čáře
Zadání soutěže znělo jasně: vybourání objektu stávající administrativní budovy na nosnou konstrukci a při zachování původního objemu navrhnout moderní administrativní budovu nejvyššího standardu.
Rozsáhlou a náročnou rekonstrukci, navíc v historickém centru Prahy, se podařilo dokončit bez zbytečných komplikací také díky BIM technologii. „Již v architektonické studii byl objekt vymodelován a používán jak ke generování půdorysů a řezů, tak pro přípravu architektonických vizualizací. Všechny návrhové fáze - stávající stav, bourání a nové konstrukce, byly řešeny v jednom společném datovém modelu, což se ukázalo jako velmi přínosné pro koordinaci a zároveň bylo efektivní pro vytváření výkresových dokumentací jednotlivých výstavbových fází. Navíc jednou vytvořená geometrie v programu REVIT byla také pomocí exportu použita do statických výpočetních modelů,“ říká vedoucí projektu Filip Hegner ze společnosti di5 architekti inženýři.
BIM jako pomocník investora
Rekonstrukce objektu byla poměrně složitá mimo jiné proto, že z původní stavby mnoho nezůstalo. Přitom komunikaci mezi investorem a architekty zásadně usnadnila prezentace navrhovaného projektu právě s využitím 3D BIM modelu, která investorovi umožnila doslova se „projít“ jednotlivými interiéry a představit si budoucí podobu objektu v kontextu celé lokality. „V podrobnějších fázích zpracovávání dokumentace pro stavební povolení a provedení stavby byli navíc zapojeni i profesní specialisté se svými částmi projektu zpracovanými pomocí BIM nástrojů, s nimiž probíhala vzájemná spolupráce a koordinace projekčních částí on-line díky sdílení jednotlivých profesních modelů prostřednictvím RevitServeru. Výstupy byly průběžně prezentovány investorovi jak tradičně, tak i s využitím 3D BIM modelu. Průběžné změny byly neustále zapracovávány napříč všemi modely,“ popisuje Filip Hegner. Trochu vyšší pracnost v prvotních fázích projektu převážily výhody kvalitního a dobře zkoordinovaného projektu, které zamezily vzniku zbytečných kolizí a umožnily efektivní řízení stavby.
BIM a správa budovy
Na pracovníky ve sféře správy budov jsou kladeny vysoké nároky, a to nejen při zajišťování bezpečnosti a provozu budovy, ale také v souvislosti s požadavky stanovenými legislativou. BIM model je v tomto směru velkým pomocníkem, jelikož představuje důležitý zdroj informací o „každém použitém šroubku“, či o rozmístění jednotlivých rozvodů a plánovaných revizích. Aby byl BIM model pro účely správy efektivně využitelný, je nutné na počátku stanovit požadavky zadavatele na formát, strukturu a výstupy BIM projektu v tzv. BIM Execution Planu neboli BEPu. Správce pak pomocí BIM dat provádí kontrolu skutečného provedení stavby a dále využitím těchto dat zavádí nové postupy práce při správě budovy. Nekázanka 11 byla zkolaudována koncem listopadu 2017 a veškerá data potřebná pro efektivní údržbu a správu má již připravena, byť se neshromažďovala během realizace, jak by tomu podle ideálního scénáře mělo být. „Proces zpětného sběru všech informací o skutečně zabudovaných prvcích byl pro všechny účastníky zcela nový a kvůli tomu i náročný, nicméně díky úsilí zejména vlastníka a správce budovy se tento nelehký úkol podařilo zvládnout. Nekázanka 11 se zřejmě stane prvním objektem v České republice, na kterém bude kompletní BIM model pro facility management využíván. V následujících letech bude zajímavé sledovat, k jakým úsporám a dalším pozitivním efektům jeho nasazení povede,“ dodává na závěr Filip Hegner z di5 architekti inženýři.
SF/pb
