Bydlení v hospodě?
Příkladem takové proměny je projekt v obci Herálec pod Žákovou horou na Žďársku. Místní radnice se rozhodla zachránit zchátralou hospodu, která byla opuštěná už od osmdesátých let. Po získání dotace ve výši 18 milionů korun a přidání dalších sedmi milionů z obecního rozpočtu se z budovy staly tři moderní byty v patře, zatímco v přízemí vzniklo řeznictví a další provozovna, čímž se opět zaktivizovaly potřebné služby v obci.
Podobně se daří rekonstrukcím činžovních a panelových domů po celé zemi. Průměrné stáří bytových domů v Česku přesahuje čtyřicet let, což je patrné na jejich technickém stavu. Podle údajů Ministerstva pro místní rozvoj je více než 200 tisíc prázdných bytů právě v takovýchto objektech. Obnova těchto domů na moderní byty je tak nejen ekologická, ale i ekonomicky výhodná, protože je často levnější než demolice a výstavba nových budov.
Ubytovny a hotelové budovy: Nový život pro staré prostory
Zajímavým trendem posledních let je rekonstrukce bývalých ubytoven a hotelů na moderní bytové domy. Například v Příbrami se město rozhodlo přestavět ubytovny na zařízení pro starší občany, v Kolíně už byla přestavěna jedna bývalá ubytovna na sociální byty. V Ústí nad Labem se do přestavby pustil i soukromý sektor – realitní skupina Salutem revitalizovala zchátralou ubytovnu v městské části Střekov na moderní bytový dům se 40 byty.
Přestavby probíhají po celém Česku, například v Náchodě se chystá přestavba bývalého Zámeckého hotelu na desítky bytů, kavárnu, muzeum a centrum pro seniory. V Karlových Varech se plánuje přestavba vily a ubytovny na téměř sedmdesát nových bytů. Rožnov pod Radhoštěm zase plánuje přestavbu bývalého internátu na 38 bytových jednotek pro seniory a mladé rodiny.
Rekonstrukce v hlavním městě
V rámci rekonstrukcí nezůstává Praha za regiony pozadu. Příkladem je projekt rekonstrukce Jinonického zámku v Praze, kde vznikly pod taktovkou developera Creditas Real Estate a architektonického studia MS architekti atypické byty s atmosférou historie. V průběhu let se zvažovalo, že na místě vznikne pivovar, hotel, wellness centrum – byty se ovšem ukázaly být nejvýhodnější.
V podobném duchu se připravuje i rekonstrukce domu Radost na pražském Žižkově, kde by mělo vzniknout až 650 malých nájemních bytů, přičemž většina bude mít výměru zhruba dvacet metrů čtverečních. 170 mikrobytových jednotek vznikne i v rámci rekonstrukce Vyšehradského nádraží pod palcem developera Milorada Miška Miškoviče.
Byty vycházejí lépe, než kanceláře
Že je na trhu aktuálně výhodnější investovat do výstavby bytů, než kanceláří, asi nikoho nepřekvapí. Nové projekty za poslední dva roky by se daly spočítat na prstech jedné ruky, a jde o výjimky, kterým se na budoucí prostory povedlo zajistit nájemce. I proto se některé projekty, původně zamýšlené jako kanceláře, budou měnit na bytový segment.
Pavel Streblov ze společnosti Penta Real Estate dává příklad projektu Smíchov City. „Kanceláře dnes vychází finančně, pokud jsme dvě zastávky od Václaváku, jinak ne. Obecně lépe vychází byty. Ve Smíchov City jsme měli projekt na kanceláře, a když jsme si to dali do modelu, tak tam při dnešních nájmech nedávají smysl, a předěláváme to na byty,” řekl.
Další příklad uvádí Martin Kodeš ze společnosti J&T Real Estate, v projektu Nový Rohan předčil zájem o byty očekávání developera. „Rozhodli jsme se takto: v první etapě jsme kancelářskou budovu nahradily bytovým projektem. Proč? Protože cena bytů roste, a ještě podle nás poroste, ať se to lidem líbí nebo ne,” uzavřel Martin Kodeš.
Zdroje: iDNES, E15, MS architekti, Newstream, HN, Novinky.cz
remspace
