V rámci EU patří Česká republika k zemím s nejnižším podílem nájemního bydlení. Podle údajů Eurostatu u nás dominuje vlastnické bydlení s podílem 78 %, takže na nájemní bydlení připadá pouhých 22 %. Přitom v sousedních evropských zemích (Německo, Rakousko) je podíl nájemního bydlení zhruba dvojnásobný. Hlavně poslední cenový vývoj na bytovém trhu ovšem možná postoj české populace k nájemním bytům a poměry na bytovém trhu změní.
Jakkoli je bydlení „ve vlastním“ u nás velmi populární a podtrhuje společenské postavení majitele, mnoho Čechů se ho v příštích letech možná bude muset vzdát. V pozadí je mnoho faktorů. „Výrazné a pokračující zvyšování cen bytů v největších městech, pokračující růst úrokových sazeb, zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték ze strany ČNB i očekávané zpomalování růstu mezd – to vše vyvolá vysokou poptávku po nájemním bydlení. Zvláště v Praze skýtá tento segment realitního trhu obrovský potenciál,“ říká Peter Noack ze společnosti Zeitgeist Asset Management, která se mj. zabývá developmentem a správou objektů pro nájemní bydlení. P. Noack dodává, že ceny nových bytů v hlavním městě totiž v řadě případů překročily magickou hranici 100 000 Kč za metr čtvereční, a tak bude právě nájemní bydlení nejvyhledávanější alternativou k pořízení vlastního bytu.
Podíl nájemního a vlastnického bydlení na celkovém bytovém fondu
Nájemní bydlení i pro střední třídu
„Vezměme jen v úvahu, že na byt v Praze o nejvyhledávanější velikosti 2+kk a ploše zhruba 60 metrů čtverečních si zájemce dnes už musí připravit téměř 17 čistých ročních průměrných platů,“ uvádí Peter Noack. Podle studie Property Index poradenské společnosti Deloitte z roku 2018, která analyzovala rezidenční trhy ve 12 evropských státech, Češi šetří na nový byt nejdéle z porovnávaných zemí – déle než např. obyvatelé Velké Británie, Francie či Německa.
„S boomem vlastnického bydlení v ČR bylo nájemní bydlení psychologicky vnímáno jako typické a vhodné pro méně majetné vrstvy či pro studenty, nikoli však pro střední třídu. To se však již v blízké budoucnosti pravděpodobně změní, protože mnoho lidí ze střední třídy na vlastnické bydlení nedosáhne. Bydlet v nájmu má však i své výhody, jako je například větší flexibilita při stěhování i to, že si nájemník nemusí dělat žádné starosti s opravami bytu. Výzkumy navíc ukazují, že takzvaní mileniálové, kteří by do roku 2025 měli tvořit převážnou část populace v produktivním věku, peníze raději investují spíše do zážitků a svých koníčků než do cihel,“ říká Peter Noack.
Německo: bydlení v nájmu dominuje
Na rozdíl od ČR vnímají obyvatelé sousedního Německa nájemní bydlení jako něco naprosto přirozeného. „V nájmu bydlí každý druhý Němec – a to napříč věkovým spektrem, od singles přes rodiny s dětmi až po seniorské páry. Oproti tomu v Česku žijí nyní v pronájmu nejčastěji lidé ve věku do 30 let,“ komentuje Peter Noack.
Nájemní bydlení má v Německu dlouhou tradici. V průběhu 2. světové války byla v zemi zničena více než polovina bytového fondu, takže v poválečném období bylo nutné zajistit nové bydlení – logicky především nájemní. Podíl vlastnického bydlení tady proto v současnosti činí jen 46 % a ve velkých městech méně než 30 %. V hlavním městě Berlíně se podle údajů společnosti Zeitgeist Asset Management jedná dokonce o pouhých 15 %. „O nájemní bydlení je dnes v německých metropolích velký zájem. Nájemce proto musí zpravidla pronajímateli předložit doklad o svém příjmu a potvrzení o bezdlužnosti. Výhodou při více uchazečích o nájem je i reference od předchozího pronajímatele. Standardy německých nájemních bytů jsou na dobré úrovni – Němci tak nemusejí investovat do vlastního bytu kvůli tomu, aby vůbec mohli kvalitně bydlet. Minusem vlastnického bydlení je v Německu i to, že poplatky spojené s nákupem nemovitosti jsou poměrně vysoké. Vlastnické bydlení také nyní nijak nepodporuje ani stát,“ podotýká Peter Noack.
Nájemní vs. vlastnické bydlení
Východ zatím preferuje bydlení „ve vlastním“
Většina obyvatel Polska preferuje bydlení v osobním vlastnictví, jehož podíl v této zemi za posledních deset let vzrostl o zhruba pětinu. Ve svém vlastním domě či bytě tak žije přes 83 % Poláků. „Vedle historické zkušenosti s vyvlastňováním majetku během období komunismu je tento trend v současnosti ovlivněn i vysokými cenami nájmů, které jsou srovnatelné s Německem,“ komentuje Peter Noack.
V porovnání s Českou republikou, Polskem a Německem je v Maďarsku nejvyšší podíl těch, kdo bydlí ve vlastním bytě (přesahuje 85 %). Od roku 2012, kdy podíl vlastnického bydlení v zemi dosáhl vrcholu (okolo 90 %), ale trvale klesá. „V Maďarsku bydlí v nájmu nejčastěji lidé ve věku 18‒35 let a také ti, kteří se častěji stěhují za prací,“ uzavírá Peter Noack.
SF/pb
