Málokteré téma je na českém rezidenčním trhu tak frekventované jako nájemní bydlení. Platí to už delší dobu, ale zvláště v posledních letech je diskuse velmi živá. V pozadí je toho více – především se už ryze nájemní bytové projekty objevují častěji, patrný je zájem institucionálních investorů a také stát i samospráva se začínají tímto tématem zabývat i prakticky.
Debata pokračuje a argumentů přibývá. Na jedné straně je podle mnohých fenomén vlastnického bydlení u nás nezdravě zbytnělý, brání větší pracovní mobilitě a především je pro mnohé ekonomicky únosnější právě nájemní bydlení, které je také uživatelsky pohodlnější. Na druhé straně je ovšem zřejmé, že v EU nejsme stran bytů v osobním vlastnictví tak výjimeční, jak se občas ozývá. Unijní průměr je 70 %, u nás jejich podíl na bytovém fondu činí 80 %, když např. ve Španělsku, Itálii a Francii se pohybuje mezi 60 – 75 %. Zjevný je i zájem české populace o vlastní byt. To je přičítáno jak snahám o dosažení určitého společenského a ekonomického statusu, tak rovněž potřebě specifického důchodového zajištění. Průměrný důchod u nás dnes činí zhruba 16 000 korun měsíčně, průměrné nájemné podle regionů přibližně 100 – 300 korun za metr bytové plochy, když v nových, ryze nájemních bytových projektech by se mělo pohybovat mezi 400 – 500 korunami.
Podobných argumentů lze najít mnohem více, pochopitelně je ve hře také prostředí, v kterém rezidenčním trh a development působí. Jak budoucnost nájemního bydlení vidí samotní protagonisté bytového trhu, na to odpovídají respondenti naší ankety.
Marcel Soural, Trigema
V nájemním bydlení vidíme velmi dobrou alternativu k vlastnickému bydlení a je to pro nás cesta, kterou se chceme částečně vydat. Zejména mladá generace, ale zdaleka nejen ta, totiž nad bydlením stále častěji uvažuje „západním způsobem“, tj. nechce se nechat svázat vysokou hypotékou či se pevně připoutat k jednomu místu. Mladí lidé jsou zvyklí žít kosmopolitněji, cestovat, pracovat a žít na různých místech světa. Stále běžnější je také sdílení a „půjčování“, respektive pronajímání si věcí, ať už jde o dopravní prostředky, byty nebo elektroniku. Dalším důvodem mluvícím pro nájemní bydlení je skutečnost, že kvůli velmi komplikovanému povolování staveb, které téměř blokuje možnost výstavby, stále zdražujícím vstupům a zpřísňování hypoték ze strany České národní banky, bude vlastní bydlení pro řadu lidí zkrátka nedostupné. A neposledním důvodem, proč je pro nás nájemního bydlení cestou, kterou chceme jít, je i skutečnost, že investujeme nemalé finance do veřejného prostoru a netradičních řešení exteriérové podoby našich budov a je pro nás velmi důležité jejich stav udržovat i v budoucnu. Jednoduše řečeno – na našich projektech nám záleží a chceme, aby fyzický stav našich staveb byl stále stoprocentní. Časté však je, že z důvodů legislativy dochází u prodaných projektů ke snižováním nákladů spojených s údržbou objektu a nejbližšího okolí. Aby se tak nestalo, zůstaneme v některých případech jedinými vlastníky budov, byty pronajmeme a budeme se o ně i o budovu sami starat.
Petr Michálek, Skanska Reality
Jsme na začátku. Skutečný trh nájemního bydlení u nás teprve vzniká. Mluvím o skutečně velkých portfoliích tisíců nájemních bytů, která budou dlouhodobě spravována profesionálními firmami a budou poskytovat určitý standard. Vzhledem k mnoha tržním aspektům se dá předpokládat nárůst zájmu mezi lidmi o nájemní bydlení. Neočekávám však, že se v ČR v této dekádě zásadně změní poměr mezi vlastnickým a nájemním bydlením.
Vlastnit nemovitost není nic špatného, mimo jiné to vnáší do života lidí obrovskou jistotu. Stejně tak není nic špatného žít v nájmu, avšak tento přístup není u nás historicky zakořeněn a bude trvat, než se stane tak samozřejmým, jako je bydlení vlastní. V naší společnosti segment nájemního bydlení velmi aktivně vyhodnocujeme a na trh brzy vstoupíme, avšak čistě v roli developera, nikoli provozovatele.
Jiří Pácal, Central Europe Holding
Nájemní bydlení je neopomenutelnou součástí bytového trhu, bez které by nemohla fungovat mobilita lidí, optimalizace bydlení a jeho změny. Nájem využívají lidé nejen z ekonomických důvodů, ale také díky rozdílům v životních prioritách, díky větší pružnosti bydlení změnit či jen z prosté pohodlnosti. V naší zemi jsme od roku 1994, kdy se uzákonily vlastnické byty a zahájila se privatizace bytů obecních, přešly u jednotlivých jednotek z převahy nájmů do převahy bydlení ve vlastním. Nájem bytu náhle nebyl atraktivní téměř pro nikoho. Více do vlastního šli jen v Rumunsku, Maďarsku a podobných zemích. Vlastnické byty dostaly i velkou podporu od státu či bank. A vlastnit domky jsme měli rádi vždy. Zájem a případnou podporu nájemního bydlení vítám, konečně snad … U tržního prostředí se „nálada“ mění a nájem zažívá částečnou renesanci. Z mého pohledu trochu překvapivě, že až nyní. Před 25 lety byly tržní nájmy v porovnání se současnými jednou takové. Ještě před deseti lety se dal pořídit nájemní byt za polovinu dnešní ceny a přitom pronajmout téměř za stejný nájem co dnes. Tedy za mne - pozdě ale přece! Budoucnost nájemního bydlení vidím stejně velkou jako jeho prospěšnost. Zájem bydlet v nájmu určitě bude. Slogan o vyhazování peněz oknem již dávno neplatí. Zároveň si ale myslím, že řada developerů a investorů s velkým očekáváním následně zjistí, že to tak jednoduchý byznys není a mohou mít i potíže. Mimo jiné potřebujeme poupravit legislativu a zvýšit odpovědnost nejen pronajímatelů, ale i nájemníků. Například poskytnout od nájemce pronajímateli informace o sobě, to by mělo být při uzavření smlouvy standardem. Také je nezbytné, aby se vyvážilo právní postavení nájemce a pronajímatele, zatím převažuje ochrana nájemníků. Zbytečně chrání hlavně ty, kteří pravidla a smlouvy porušují. Pronajímatel si dobrého nájemníka považuje a nebude mu ubližovat. To by určitě uvolnilo část neobsazených bytů, které se za současných podmínek vlastník obává pronajmout. Pokud se má plně zpět rozvinout nájemní bydlení, potřebujeme k tomu volné byty, zájem už je. Nová výstavba je další zdroj, ale bude to ještě pár let trvat.
Petr Bým
