Brno potřebuje tisíce nových bytů, pomoci mohou nové modely spolupráce
Diskuse s dalšími hosty se zaměřila na formy spoluprací mezi městem a soukromým sektorem. „Velké město není dobrý stavitel a je vyloženě špatný developer. Smyslem dialogu mezi privátním sektorem a městem v Brně by měly být nové nápady, jak mohou tyto dva sektory spolupracovat a jak zajistit co největší dostupnost bydlení,“ sdělil Dalibor Lamka ze společnosti Trikaya. „Recept je jediný. Jedná se o co nejsmysluplnější, nejmodernější a nejekologičtější městskou zástavbu za co nejdostupnější cenu.“
O své zkušenosti v této oblasti se podělil Ondřej Chybík z architektonické kanceláře Chybik+Kristof, která již druhým rokem vykonává funkci městského architekta ve Valašském Meziříčí: „Město jsme si zanalyzovali, podívali jsme se na volné parcely v centru, které městu patří, a ty jsme se společně s vedením města rozhodli zastavět byty.“ Dále přiblížil, že místo architektonické studie se bude u jednotlivých parcel pracovat s objemem maximální možné zastavitelnosti. „Chystáme developerskou soutěž, kterou doufám, že bychom mohli spustit na podzim tohoto roku. Soutěž bude spočívat v tom, že se nebude hodnotit pouze cena, ale i kvalita architektury. Nejvýhodnější a architektonicky nejatraktivnější nabídka zvítězí,“ popsal budoucí formu spolupráce s developery Chybík.
Jednu z nových forem spolupráce testuje nyní i Brno, konkrétně v lokalitě na Špitálce na pozemcích brněnských tepláren. „Proběhlo už několik kol konzultací o formě spolupráce se strategickým partnerem ze soukromého sektoru, ať už ve formě joined venture, nebo nějaké variantě PPP projektu,“ prohlásila vedoucí Oddělení strategického plánování Magistrátu města Brna Martina Pacasová. V lokalitě Špitálka by přitom mohlo vzniknout zhruba 600 jednotek, ze kterých by 12–15 % měly tvořit byty městské.
Zájem o nové formy partnerství potvrdila také Karin Podivinská, náměstkyně primátorky města Brna pro oblast bytové problematiky a správy majetku: „Chceme hodně spolupracovat se soukromým sektorem, ale chybí nám zákony.“ Nedostatečnou legislativu vidí například v nejasné definici dostupného bydlení nebo formách financování.
Podivinská též na konferenci popsala ideální podobu spolupráce: „Poskytneme pozemek developerovi, postaví se tam byty, on si to bude pronajímat. Ale s tím, že město, protože bude nadále vlastnit pozemek, bude ty byty obsazovat za nájemné nižší, než je obvyklé.“ V tomto modelu však vidí řadu úskalí Ondřej Chybík nebo také Tomáš Běhounek, advokát z kanceláře bnt attorneys in CEE, která zastupuje více než desítku developerů: „Ekonomicky to musí vycházet, aby to v naší společnosti fungovalo. Ty dohody se hledají těžko.“ Také upozorňuje, že hlavním problémem je stále nedostatek nových bytů: „My si myslíme, že nájemní bydlení zachrání trh s byty. Problém je ten, že se nestaví.“
V podobné situaci je i druhé největší město Moravy. Jak nastínil hlavní architekt města Ostravy Cyril Vltavský, představitelé Ostravy se nyní snaží prohloubit spolupráci se soukromým sektorem. „Město uchopilo vybrané ucelené pozemky a vypsalo na ně výběrové řízení na developera, který ty pozemky zastaví za předem stanovených podmínek. Město dopředu ve spolupráci s odbory magistrátu přesně pojmenuje regulaci toho území a také jmenuje, jaké typy bydlení nebo komerce chce,“ popisuje Vltavský a upozorňuje, že Ostrava musí na rozdíl od Brna o investory mnohem více bojovat.
Brno se však na rozdíl od jiných měst nechce svých pozemků vzdát tak snadno. „Střední vrstva nám odchází, deset tisíc lidí je pro nás ročně 360 milionů. Denně sem dojíždí sto tisíc lidí, půlka by jich tu mohla bydlet, ale nemají tu trvalé bydliště,“ popisuje Podivinská. „Proto se nechceme vzdát pozemků. V momentě, kdy se pozemků vzdáme, není možnost požadovat, aby tam kupující museli mít trvalou adresu.“